Wikipedie

Jozef Gahér

slovenský hudební skladatel a pedagog

Jozef Gahér (28. dubna 1934 Dvorany nad Nitrou – 12. března 2013 Bratislava) byl slovenský hudební skladatel a pedagog.

Jozef Gahér
Základní informace
Narození28. dubna 1934
Dvorany nad Nitrou
Úmrtí12. března 2013 (ve věku 78 let)
Bratislava
Žánryklasická hudba, opera, elektroakustická hudba a balet
Povoláníhudební skladatel a vysokoškolský učitel
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život editovat

Po maturitě na gymnáziu v Topoľčanech studoval skladbu na Vysoké škole múzických umění v Bratislavě u Jána Cikkera a v letech 1957–1960 ještě Vysokou školu pedagogickou. Do roku 1968 učil na Střední pedagogické škole v Modre. Poté byl pedagogem na Katedře slovenského jazyka a literatury PdFUK v Trnavě. Vedle toho dále rozšiřoval své hudební vzdělání. V letech 1969–1972 vystudoval Janáčkově akademii múzických umění v Brně skladbu[1] u Ctirada Kohoutka a v letech 1973–1975 absolvoval na téže škole postgraduální studium experimentální kompozice u Alois Piňose.

V roce 1974 získal na Filozofické fakultě Univerzity P. J. Šafárika v Prešově titul PhDr. pro obor slovenský jazyk. V letech 1981–1986 působil na Katedře hudební výchovy Pedagogické fakulty v Trnavě. V následujících letech vyučoval Katedře hudební výchovy Pedagogické fakulty v Bratislavě a v roce 1994 se stal docentem skladby a teorie skladby na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity v Brně.

Dílo editovat

Jako skladatel byl Jozef Gahér neobyčejně plodný a zasáhl prakticky do všech oborů klasické hudby.

Opery editovat

  • Jarmilka (dětská opera,)
  • Sen v lese (dětská opera, libreto Ľudmila Krchňavá, 1956)
  • Katarína (libreto H. Gahérová podle F. M. Dostojevského, 1971)
  • Scénické variácie na motívy Rómea a Júlie (libreto skladatel, 1976),
  • Irasema (libreto skladatel podle José de Alencara, 1977)
  • Penelope XX. (libreto H. Gahérová podle Uedy Akinariho, 1978)
  • Hra štyroch (libreto skladatel podle L. N. Tolstého, 1979)
  • Aucassin a Nicolette (starofrancouzské poesie, 1981)
  • Lavína (libreto autor podle Františka Švantnera, 1983)
  • Malka (libreto O. Laciak podle Františka Švantnera, 1984
  • Pastier a pastierka (libreto skladatel podle Viktora Astafjeva, 1987)
  • Dante Alighieri (libreto skladatel podle Lajose Marótiho, 1992)

Balety editovat

Orchestrální skladby editovat

  • Tatranská rapsódia (1950, rev. 1957)
  • Nízke Tatry v zime (3 symfonické obrazy, 1955)
  • Serenáda (1955)
  • Koncert pre husle a orchester č. 1 (1955–57)
  • Symfonická fantázia (1955–58)
  • Symfonietta (1963)
  • Koncertantná symfónia (1963)
  • Karnevalový koncert (1964)
  • Koncert pre husle a orchester č. 2 (1964)
  • Portréty (1965)
  • Štyri vety prírody pre veľký orchester (1965)
  • Symfonický diptych (1967)
  • Koncert pre violu a orchester (1968)
  • Dukla, concerto pro defunctis (1969)
  • Veľkonočná hudba Concerto grosso č. 1 (1970)
  • Tryasimetron. Concerto grosso č. 2 (1970)
  • Dvojmonológ (1971)
  • Na pochodu se neumírá (1973)
  • Concerto grosso č. 3 pre flautu, husle, klavír a orchester (1975–77)
  • Okrúhlenie jesene. Concerto grosso č. 4 (1976)
  • 1. symfónia pre veľký orchester (1977)
  • 2. symfónia (1978)
  • 3. symfónia pre klavír a orchester (1979)
  • Monodráma pro klavír a orchestr (1979)
  • Koncert pre husle a orchester č. 3 (1980)
  • Concerto grosso č. 5 (1980)
  • Eroica pre dychový orchester (1982)
  • Symfónia (1982)
  • Concerto grosso č. 6 (1982)
  • Madrigaly (1984)
  • Koncert pre fagot a orchester (1984)
  • Tryasimetron pre tri nástrojové skupiny (1985)
  • Koncert pre hoboj a orchester (1988)
  • Koncert pre kontrabas a sláčikový orchester (1990)
  • Koncert pre husle a orchester č. 4 (1992)
  • Koncert pre akordeón a orchester (1996)
  • 5. symfónia (1998)
  • Koncert pre dve violy a orchester (1998–1999)
  • Hudba pre violu a sláčikový orchester (1999)
  • Agnus dei (2000)
  • 6. symfónia (2001)
  • Symfónia pre komorný orchester (2001)
  • Finále pre orchester (2004)
  • Serenáda pre komorný orchester (před 2005)
  • Sinfonia monopartita (2008)
  • Ciaccona - concercata quasi fantasia pre klavír a orchester (2008)

Vokální díla s orchestrem editovat

  • Smrť kráľa Saula (Kniha Šalamúnova, 1967)
  • Sonáta pre barytón, husle, miešaný zbor a orchester (1967)
  • Země má i tvá (1971)
  • Epištola 1 (1. list Pavla ku Korinťanom, 1972)
  • Stabat mater 1939–45 (1974)
  • Recordare Domine (Prorok Izaiáš, 1992)
  • In monte Oliveti (1993)
  • Rorate caeli desuper (Prorok Izaiáš, 1995)
  • Canticum canticorum (kantáta, text král Šalamoun, 1997)
  • Liptovské modulácie (kantáta pre soprán a orchester 1998)
  • Epištola 2 (1. list Pavla ku Korinťanom, 2003)
  • Litanie Lauretane (kantáta pre sóla, miešaný zbor, organ a orchester, 2003)
  • Dráma sveta (kantáta, 2007)
  • Missa solemnis pre soprán, flautu, violončelo, miešaný zbor, sláčikový orchester a organ (2007/2008)

Elektroakustické skladby editovat

  • Passacaglia (Variácie na basovú tému, 1971)
  • Dvojkoncert (1975)

Kromě toho komponoval velké množství komorní hudby (mj. 10 smyčcových kvartet), mnoho písní a sborů. Zabýval se rovněž využitím počítačů při kompozici. Na toto téma publikoval několik prací.

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. ↑ Vivat academia. Brno: Janáčkova akademie múzických umění v Brně, 1997. Dostupné online. S. 147. 

Literatura editovat

  • Československý hudební slovník osob a institucí I. (A–L), 1962, Státní hudební vydavatelství, Praha, s.
  • Marián Jurík: Jozef Gahér. In: 100 slovenských skladateľov. Ed. Marián Jurík, Peter Zagar. Bratislava : Národné hudobné centrum, 1998, s. 99 – 100

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Jozef_Gahér&oldid=23639997“