Otevřít hlavní menu

Josef Poulík

český archeolog

ŽivotEditovat

Narodil se v Jiříkovicích u Brna. Studoval nejprve na Průmyslové škole textilní a na reálném gymnasiu. Zájem o archeologii, resp. archeologické nálezy v okolí svého rodiště, projevovaný již od dětství, ho přivedl k zaměstnání technika v laboratoři archeologického oddělení Moravského zemského muzea v Brně, kde působil v letech 1934-1942. Vystudoval archeologii na Karlově univerzitě v Praze. Od roku 1942 pracoval v brněnské pobočce Státního archeologického ústavu v Praze, kde byl od roku 1945 vedoucím. Roku 1953 se jeho pracovištěm stal Archeologický ústav ČSAV. Zkoumal hlavně archeologické lokality a sídliště starých Slovanů.

Pod jeho vedením bylo v květnu a červnu roku 1941 prozkoumáno rozsáhlé keltské pohřebiště ze 4. až 3. století př. n. l. v Brně-Maloměřicích. Josef Poulík byl spolu se dvěma kolegy (Čeněk Staňa, Anna Medunová) vedoucím archeologického výzkumu hradiska Staré Zámky u Líšně v letech 1948-1965, v letech 1948-1950 prokopal knížecí mohylu doby stěhování národů na Žuráni u Brna. Koncem roku 1949 vedl záchranný výzkum v lokalitě Špitálky ve Starém Městě; ten ho přivedl k výzkumu velkomoravského období.

Věhlas v oblasti slovanské archeologie však získal především díky svým výzkumům na lokalitě Valy u Mikulčic, dnes známé pod oficiálním označením „Slovanské hradiště v Mikulčicích“, kde byl po celou řadu let vedoucím systematického archeologického výzkumu v období 1954- 1975. Vedl i práce na vytvoření dalších muzejních expozic na Valech, kde byly prezentovány dosavadní archeologické nálezy. Ve známost v českých zemích, v Evropě i ve světě vešly Mikulčice díky jeho odborným i populárně naučným pracím, knihám a článkům, jichž bylo přes 230. V roce 1962 obhájil docenturu na tehdejší brněnské Universitě Jana Evangelisty Purkyně a v roce 1964 byl na této univerzitě jmenován profesorem. V oblasti archeologie měl řadu žáků, následovníků a nástupců.

Obdržel řadu vysokých státních vyznamenání (i zahraničních) a za své zásluhy se stal čestným občanem Mikulčic. Byl členem a funkcionářem tehdejší Komunistické strany Československa. V letech 1971-1977 byl předsedou Mezinárodní unie slovanských archeologů a po dlouhé období byl ředitelem Archeologickému ústavu ČSAV v Brně. V letech 19721977 byl místopředsedou Československé akademie věd.

TitulyEditovat

  • doktor filosofie 1946
  • doktor věd 1961
  • docent 1962
  • profesor 1966

Řády a vyznamenáníEditovat

  • Zemská cena osvobození (1947)
  • Státní cena Klementa Gottwalda (1949, 1977),
  • Státní vyznamenání Za zásluhy o výstavbu (1964)
  • Řád práce (1970)
  • Řád Vítězného února (1975)
  • Řád republiky (1980)
  • Zlatá medaile University Jana Evangelisty Purkyně v Brně (1970)
  • Medaile Františka Palackého
  • Stříbrná medaile švédské akademie věd
  • Medaile k 50.výročí založení Mongolské lidové republiky
  • Pocta Björnstejne Björnsena (1997)
  • Cena ČSAV za objev prvních kostelů v Mikulčicích (1957)

Jiné poctyEditovat

  • člen-korespondent ČSAV (1969)
  • akademik (1972)

Členství v organizacíchEditovat

  • vědecká rada Karlovy univerzity a Národního muzea
  • Hlavní výbor Československé společnosti archeologické
  • Celostátní komise pro obhajoby doktorských a kandidátských disertací
  • Československý pugwashský výbor
  • Stálá rada Mezinárodní unie věd prehistorických a protohistorických
  • Stálá rada Mezinárodní unie slovanské archeologie
  • Archeologický ústav Rakouska
  • Archeologický ústav NDR
  • Akademie věd Saska
  • Akademie věd Bavorska
  • Akademie věd Bulharska
  • Akademie věd NDR

Čestné členství v organizacíchEditovat

  • Moravskoslezský archeologický klub
  • Muzejní a vlastivědná společnost v Brně

Předsednictví v organizacíchEditovat

  • Československý archeologický komitét
  • Archeologická oborová komise
  • Ústřední komise státní památkové péče
  • Národní komitét slavistů
  • Československo-sovětská historická komise při ČSAV
  • Stálá rada Mezinárodní unie slovanské archeologie

DíloEditovat

  • Staroslovanská Morava (1948)
  • Jižní Morava - země dávných Slovanů (1948, 1950)
  • Z hlubin věků (1956)
  • Staří Slované budují svůj stát (Gottwaldov 1960)
  • Velkomoravské hradiště Mikulčice (Gottwaldov 1959, Brno 1962)
  • Dvě velkomoravské rotundy v Mikulčicích (Praha 1963)
  • Pevnost v lužním lese (1967)
  • Mikulčice : Velkomoravské mocenské ústředí (Praha 1974)
  • Mikulčice - pevnost a sídlo knížat velkomoravských (Praha 1975)
  • Žuráň v dějinách střední Evropy (1995)

LiteraturaEditovat

  • PODBORSKÝ, Vladimír. Profesor Josef Poulík – živoucí legenda naší archeologie. Pravěk NŘ. 1995, čís. 5, s. 280-1. 
  • SKLENÁŘ, Karel. Biografický slovník českých, moravských a slezských archeologů a jejich spolupracovníků z příbuzných oborů. Praha: Libri, 2005. 726 s. ISBN 80-7277-253-8. S. 543. (česky) 
  • GALUŠKA, Luděk. Zemřel profesor Josef Poulík. Časopis Moravského muzea — vědy společenské. 1998, roč. 83, čís. 1-2, s. 185-6. ISSN 0323–0570. 
  • UNGER, Josef. Zemřel profesor Josef Poulík. Jižní Morava. 1998, roč. 34, čís. 37, s. 326-7. ISSN 0449-0436. 

Externí odkazyEditovat