Mikulčice

obec v okrese Hodonín v Jihomoravském kraji

Mikulčice (německy Mikultschitz) jsou obec v okrese HodonínJihomoravském kraji, 7 km jihozápadně od Hodonína při hranici se Slovenskem, v nadmořské výšce 164 m. Obec má rozlohu 1 530 ha, 623 domů a žije zde přibližně 2 000[1] obyvatel.

Mikulčice
Kostel Nanebevzetí Panny Marie
Kostel Nanebevzetí Panny Marie
Znak obce MikulčiceVlajka obce Mikulčice
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0645 586374
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíHodonín
Okres (LAU 1)Hodonín (CZ0645)
Kraj (NUTS 3)Jihomoravský (CZ064)
Historická zeměMorava + Slovensko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel1 981 (2022)[1]
Rozloha15,30 km²
Katastrální územíMikulčice
Nadmořská výška165 m n. m.
PSČ696 19
Počet domů687 (2021)[2]
Počet částí obce2
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduMikulčice 245
696 19 Mikulčice
obecmikulcice@seznam.cz
StarostaJosef Dvořáček starší
Oficiální web: www.mikulcice.cz
Mikulčice
Mikulčice
Další údaje
Kód obce586374
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

Tři kilometry jihovýchodně od nynější vsi se při řece Moravě nacházelo v 6.10. století slovanské blatné hradisko, jedno z hlavních center Velké Moravy. Areál hradiště s pozůstatky 12 kostelů a knížecího paláce je chráněn jako národní kulturní památka slovanské hradiště v Mikulčicích; od roku 1963 je zde zřízen Památník Velké Moravy.

Nejstarší písemná zmínka o vsi pochází z roku 1131 (Miculcici). Moderní obec Mikulčice existuje od 1. ledna 1951, kdy došlo ke sloučení původních obcí Mikulčic a Těšic. Také katastru Mikulčic se k 25. červenci 1997 dotkla úprava státní hranice se Slovenskem.

Od roku 2019 jsou Mikulčice se sousední slovenskou vesnicí Kopčany propojeny lávkou přes řeku Moravu, později zvanou jako „Lávka Velké Moravy". Ta je určená pro pěší a cyklisty.

Dne 24. června 2021 obcí prošlo tornádo s extrémní bouří, zasažena byla přibližně třetina obce, celkem 300 domů, přibližně 60 z nich bylo určeno k demolici.[3] Zdevastován byl hřbitov a poškozena kaple svatého Rocha.[4] Lidé bez přístřeší byli evakuováni do sportovní haly.[5]

ObyvatelstvoEditovat

Při sčítání lidu v roce 2011 bylo v Mikulčicích evidováno 1881 obyvatel. Z toho 704 osob deklarovalo národnost českou (37,42 %), 518 národnost moravskou (27,53 %) a 30 lidí slovenskou národnost (1,6 %).

PamětihodnostiEditovat

GalerieEditovat

Části obceEditovat

  • Mikulčice (303 domů, 918 obyvatel)
  • Těšice (320 domů, 988 obyvatel)

SamosprávaEditovat

Zastupitelstvo má 15 členů a obecní rada 5 členů. V letech 2006 až 2014 byl starostou obce Josef Helešic. Při ustavujícím zasedání zastupitelstva 4. listopadu 2014 byl starostou zvolen Jan Vlašic (KDU-ČSL).[6] K roku 2022 je starostou Josef Dvořáček (st.).[7]

OsobnostiEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. ČTK. Tornádo podle hasičů poškodilo 1202 budov, 180 je nutné strhnout. České noviny [online]. Česká tisková kancelář, 2021-07-02 [cit. 2021-07-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-07-02. ISSN 1213-5003. 
  4. „Modlíme se, aby neumírali.“ Kvůli poničeným hřbitovům hrozí odklad pohřbů. iDNES.cz [online]. 2021-07-02 [cit. 2021-07-09]. Dostupné online. (česky) 
  5. ONLINE: Moravou se prohnalo tornádo. Záchranáři hlásí oběti na životech, počet zatím neznají. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2021-06-24 [cit. 2021-06-24]. Dostupné online. 
  6. KOSÍK, Jiří. Mikulčice povede Vlašic a Otáhalová, rozhodlo ustavující zastupitelstvo. Hodonínský deník [online]. 2014-11-04 [cit. 2014-11-05]. Dostupné online. 
  7. Popis úřadu - Oficiální stránky obce Mikulčice. www.mikulcice.cz [online]. [cit. 2022-02-21]. Dostupné online. 

LiteraturaEditovat

  • POULÍK, Josef. Mikulčice. Sídlo a pevnost knížat velkomoravských. Praha: Academia, 1975. 207 s. 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat