Josef Bican
Josef „Pepi“ Bican (25. září 1913, Vídeň – 12. prosince 2001, Praha) byl proslulý česko-rakouský fotbalista a trenér, jeden z nejlepších fotbalistů 20. století.[2][3] Vstřelil 644 ligových branek a je členem klubu ligových kanonýrů (držitel odznaku číslo 1). Začínal ve vídeňských klubech a většinu své kariéry působil ve Slavii Praha. Reprezentoval rodné Rakousko (i na Mistrovství světa 1934 – 4. místo) a Československo, jehož občanství získal až po Mistrovství světa 1938.
| Josef Bican | |
 Josef Bican (1940) | |
| Narození |
25. září 1913 Vídeň  Rakousko-Uhersko |
|---|---|
| Úmrtí |
12. prosince 2001 (ve věku 88 let) Praha  Česko |
| Místo pohřbení | Vyšehradský hřbitov [1] |
| Ocenění | Čestné občanství hlavního města Prahy |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
| Přehled medailí | ||
|---|---|---|
| Fotbalová liga Rakousko | ||
| zlato | 1934/1935 | Rapid Wien |
| zlato | 1935/1936 | Admira Wien |
| zlato | 1936/1937 | Admira Wien |
| Fotbalová liga Protektorát / Československo | ||
| zlato | 1939/1940 | SK Slavia Praha |
| zlato | 1940/1941 | SK Slavia Praha |
| zlato | 1941/1942 | SK Slavia Praha |
| zlato | 1942/1943 | SK Slavia Praha |
| zlato | 1946/1947 | SK Slavia Praha |
| zlato | 1948 (titul neudělen) | SK Slavia Praha |
25. září 2013 by se legendární kanonýr dožil 100 let[4] a u příležitosti tohoto výročí byl uveden do Síně slávy českého fotbalu.[5]
Hráčská kariéraEditovat
V mládí hrál za rakouskou reprezentaci, „Wunderteam“, ve kterém dal v devatenácti zápasech čtrnáct gólů. V roce 1934 se v dresu Rapidu Vídeň stal nejlepším střelcem rakouské ligy. O rok později přestoupil do Admiry Vídeň a v roce 1937 odešel do Slavie Praha[6], které pak zůstal věrný. V roce 1938 vyhrála Slavia tehdejší nejprestižnější mezinárodní klubovou soutěž Středoevropský pohár a Bican se stal jeho nejlepším střelcem. Životní formu měl v době druhé světové války, kdy se bohužel nehrály mezinárodní soutěže (pouze krátce po okupaci českých zemí reprezentoval v několika přátelských zápasech Čechy a Moravu). Po válce se o něj vážně zajímaly některé italské kluby, údajně nabízely 6 milionů jen za podpis smlouvy[ujasnit], ale Bican zůstal ve Slavii, z níž až v pozdním období kariéry odešel do Vítkovic, odkud se pak ještě po čtyřicítce krátce do Slavie vrátil.
Bilance v ČSR/ČR 1. lizeEditovat
Jen česká a československá 1. liga:
- první ligové utkání: 29. srpna 1937 SK Kladno–Slavia Praha 1:0
- první ligová branka: 5. září 1937 Slavia Praha–SK Náchod 4:1
- 100. ligová branka: 9. června 1940 SK Náchod–Slavia Praha 3:7
- 200. ligová branka: 15. listopadu 1942 SK Židenice–Slavia Praha 2:2
- 300. ligová branka: 2. prosince 1945 Viktoria Žižkov–Slavia Praha 0:5
- 400. ligová branka: 7. května 1950 Vítkovice-Jednota Košice 5:0
- poslední ligová branka: 21. srpna 1955 Slavia Praha–Jiskra Liberec 7:2
- poslední ligové utkání: 20. listopadu 1955 Slavia Praha–Iskra Žilina 2:1
| Ročník | Zápasy | Góly | Klub |
|---|---|---|---|
| 1937/38 | 19 | 24 | Slavia Praha |
| 1938/39 | 20 | 29 | Slavia Praha |
| 1939/40 | 22 | 49 | Slavia Praha |
| 1940/41 | 22 | 39 | Slavia Praha |
| 1941/42 | 22 | 45 | Slavia Praha |
| 1942/43 | 20 | 39 | Slavia Praha |
| 1943/44 | 26 | 57 | Slavia Praha |
| 1945/46 | 16 | 31 | Slavia Praha |
| 1946/47 | 23 | 43 | Slavia Praha |
| 1947/48 | 13 | 20 | Slavia Praha |
| 1948 | 7 | 20 | Slavia Praha |
| 1950 | 23 | 21 | Vítkovice |
| 1951 | 18 | 7 | Vítkovice |
| 1953 | 9 | 7 | Slavia Praha |
| 1954 | 14 | 11 | Slavia Praha |
| 1955 | 8 | 4 | Slavia Praha |
| CELKEM | 282 | 446 |
Ligová statistika celkemEditovat
(pouze ověřené góly a zápasy)
| Ročník | Klub | Zápasy | Branky |
| 1931/32 |  Rapid Wien |
8 | 10 |
| 1932/33 | Rapid Wien |
16 | 11 |
| 1933/34 | Rapid Wien |
22 | 28 |
| 1934/35 | Rapid Wien |
3 | 4 |
| 1935/36 | Admira Wien |
15 | 8 |
| 1936/37 | Admira Wien |
11 | 10 |
| 1937/38 | Slavia Praha |
19 | 22 |
| 1938/39 | Slavia Praha |
20 | 29 |
| 1939/40 |  Slavia Praha |
22 | 50 |
| 1940/41 | Slavia Praha |
22 | 38 |
| 1941/42 | Slavia Praha |
22 | 45 |
| 1942/43 | Slavia Praha |
20 | 39 |
| 1943/44 | Slavia Praha |
26 | 57 |
| 1945/46 | Slavia Praha |
16 | 31 |
| 1946/47 | Slavia Praha |
23 | 43 |
| 1947/48 | Slavia Praha |
13 | 20 |
| 1948 | Slavia Praha |
7 | 21 |
| 1949 | Vítkovické Železárny |
(2.liga) 17 | 44 |
| 1950 | Vítkovické Železárny |
23 | 22 |
| 1951 | Vítkovické Železárny |
18 | 8 |
| 1952 | Hradec Králové |
(2.liga) 9 | 19 |
| 1953 | Slavia Praha |
9 | 7 |
| 1954 | Slavia Praha |
14 | 11 |
| 1955 | Slavia Praha |
8 | 4 |
| 1956 | Slavia Praha |
- | - |
| 1957/58 | Spartak Brno ZJŠ |
(3.liga) 2 | 2 |
| 1931-56 | CELKEM | 357 | 518 |
tučně vyznačené sezony = král střelců
ReprezentaceEditovat
Za Rakousko hrál v letech 1933-1936 (19 zápasů, 14 gólů). Byl účastníkem Mistrovství světa 1934, kde Rakušané skončili na 4. místě, sám skóroval v 1. kole v prodloužení proti Francii.
Za Československo hrál v roce 1938 a v letech 1946-1949 (celkem 14 zápasů, 12 gólů). Poprvé nastoupil proti Švédsku, v utkání hraném ve Stockholmu nastřílel soupeřům tři branky. V utkání proti Rumunsku dokázal nastřílet soupeřům čtyři branky. Reprezentační kariéru mu narušila druhá světová válka.[7]
Za protektorát Čechy a Morava hrál v roce 1939 (2 zápasy, 6 gólů). V každém utkání dal 3 góly - proti "Ostmarce" (neboli Rakousku, které bylo součástí Německa) a v "přátelském" zápase s Německem, který skončil 4:4. Zajímavostí je, že za Německo dal v onom utkání hattrick i Rakušan Franz Binder, Bicanův někdejší spoluhráč z Rapidu.
Údajně bylo Bicanovi na žádost samotného Hitlera nabízeno, aby reprezentoval Německo, ale on odmítl s odůvodněním, že je Čech.[zdroj?]
Trenérská kariéraEditovat
Po ukončení hráčské kariéry ve 46 letech pracoval jako trenér.[8][7] Vedl Slavii Praha, Liberec, Brno a Kladno. Na přelomu šedesátých a sedmdesátých let trénoval také v Belgii.
V Brně byl ve 3. lize od 8. do 22. kola v sezoně, která se hrála tříkolově od jara 1957 do jara 1958. Do některých zápasů ještě naskočil i jako hrající trenér a navíc i skóroval.
Rodina a osobní životEditovat
Narodil se v české rodině ve Vídni jako prostřední ze tří dětí. Jeho otec František „Franci“ Bican byl také fotbalista a rakouský reprezentant, zemřel v roce 1921 na následky zranění z fotbalu.
Bican zastával názor, že každý vrcholový fotbalista by měl být profesionál, protože je to zaměstnání jako každé jiné a fotbalisté baví lidi, kteří za to platí jako v divadle. Ve Slavii se tím řídili, a tak měl plat 5 tisíc korun v době, kdy ostatní hráči brali okolo 1 500 Kč. Po převratovém roce 1948 se jeho život velice změnil, komunisté v něm viděli třídního nepřítele a ve Slavii buržoazní klub. Stal se pak pomocným dělníkem v hutích na Kladně. Existují fotografie, kde je zobrazen s lopatou v ruce, jak nakládá jakýsi vlak.
Dlouhá léta žil v pražských Holešovicích, poblíž přístavu, kromě jiného hrával za starou gardu, dále hrál tenis a velmi dobře nohejbal. Ve své době běhal stovku za 10,8 vteřiny[7], což by i dnes stačilo na finále v české extralize. Miloval rybaření v Tróji, kde později objevil kolonii koček, které si vzal na starost a často ji krmil. Podle dobových informací za ním jezdili z nočních vináren pod okna jeho bytu jeho velký obdivovatel Jiří Trnka s Janem Werichem, který na Bicana jako nesportovec poněkud žárlil. Vdova Jarmila jako majitelka domu v Michli nechala na jeho počest a pro sparťansko-slávistické usmíření vytvořit malý salónek v rodinné restauraci Sparta, který stále existuje. Zemřela 12. prosince 2011, tedy přesně 10 let po svém manželovi.
ZajímavostEditovat
V roce 1998 po něm byla pojmenována planetka 10634 (Pepibican)[9].
ÚspěchyEditovat
KlubovéEditovat
- Vítěz Středoevropského poháru: 1938
- 3× Mistr rakouské ligy: 1934/35, 1935/36, 1936/37
- 5× Mistr české / československé ligy: 1939/40, 1940/41, 1941/42, 1942/43, 1946/47 (podzim 1948 titul neudělen)
- 3× Vítěz Českého poháru: 1941, 1942, 1945
ReprezentačníEditovat
- MS 1934: 4. místo s Rakouskem
IndividuálníEditovat
- 5× vítěz European golden boot (zlaté kopačky)
- nejčastější ligový střelec (podle světové asociace IFFHS, uděleno v roce 2001)
- nejlepší střelec 20. století (spolu s Pelém a Uwe Seelerem, uděleno v roce 1997)
- 12× král ligových střelců (11× v ČR a 1× v Rakousku)
- nejlepší střelec Středoevropského poháru: 1938
- držitel plakety J. W. Maddena č. 1
- celkově vstřelil údajně přes 5000 gólů (včetně přátelských utkání)[7]
OdkazyEditovat
ReferenceEditovat
- ↑ hrob Josefa Bicana na vyšehradském hřbitově v Praze
- ↑ Bican je druhým nejlepším kanonýrem všech dob, hned za Pelém. Sport.cz [online]. 2011-01-21 [cit. 2018-08-17]. Dostupné online.
- ↑ JAKOUBEK, Jiří. POHNUTÉ OSUDY: Pepi Bican. Nejlepší střelec 20. století a ‚příslušník buržoazie‘. Lidovky.cz [online]. 2015-11-02 [cit. 2018-08-17]. Dostupné online.
- ↑ JAKOUBEK, Jiří. Noblesní Bican hrál vždy fér. Legendární kanonýr by se dožil 100 let. iDNES.cz [online]. MAFRA, a.s., 2013-09-25 [cit. 2019-09-27]. Dostupné online.
- ↑ iDNES.cz; ČTK. Bican s šálou slávistických ultras na krku vstoupil do Síně slávy. iDNES.cz [online]. MAFRA, a.s., 2013-09-25 [cit. 2019-09-27]. Dostupné online.
- ↑ ŠÁLEK, Zdeněk. Slavné nohy. Praha: Práce, 1980. Kapitola Bican Josef, s. 172.
- ↑ a b c d Slavné nohy, s. 173
- ↑ BARTOŠ, Josef; KOVÁŘOVÁ, Stanislava; TRAPL, Miloš. Osobnosti českých dějin. Olomouc: ALDA, 1995. ISBN 80-85600-39-0. Kapitola Bican Josef, s. 21.
- ↑ http://planety.astro.cz/planetka-10634
LiteraturaEditovat
- PONDĚLÍK, Josef. Bican - pět tisíc gólů. Praha: Olympia, 1971. 334 s.
- Kdo byl kdo v našich dějinách ve 20. století. I., A–M / Milan Churaň a kol.. 2. vyd. Praha: Libri, 1998. 467 s. ISBN 80-85983-44-3. S. 45.
- TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 94.
- Osobnosti - Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 51.
- ZWICKER, Stefan: Josef „Pepi“ Bican (1913–2001) – ein Mittelstürmer und die Abseitsfallen der Geschichte. In: Dittmar Dahlmann, Anke Hilbrenner, Britta Lenz (Hrsg.): Überall ist der Ball rund. Geschichte und Gegenwart des Fußballs in Ost- und Südosteuropa. Essen: Klartext. 2006, S. 119–140.
- 100 let českého sportu 1918-2018. 1. vyd. Praha: Olympia, 2018. 400 s. ISBN 978-80-7376-521-7. S. 98-99.
Externí odkazyEditovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Josef Bican ve Wikimedia Commons - Hraјící trenér TJ Spartak Brno ZJŠ 1957/58
