Wikipedie

Josef Bartuška

český básník, grafik, malíř, fotograf, kritik, autor divadelních a filmových libret, scénograf, hudebník, pedagog, zakladatel skupiny Linie a šéfredaktor stejnojmenného časopisu

Josef Bartuška (28. května 1898, Rozovy[1] (Temelín) – 9. října 1963, Rudolfov) byl český básník, grafik, malíř, fotograf, kritik, autor poetických divadelních a filmových libret, scénograf, hudebník, pedagog, zakladatel skupiny Linie a šéfredaktor stejnojmenného časopisu.

Josef Bartuška
Narození28. května 1898
Rozovy Temelín
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí9. října 1963 (ve věku 65 let)
Rudolfov
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povoláníbásník, grafik, malíř, fotograf, scénograf, hudebník a učitel
PodpisPodpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Život

editovat

Absolvoval obecnou školu v Úsilném a poté studoval na státní reálce v Českých Budějovicích. Z kvarty přešel roku 1913 na Státní koedukační učitelský ústav, kde 1917 maturoval. Působil pak jako učitel v Českých Budějovicích, Borovanech, Úsilném, Chotýčanech, Libníči. Roku 1924 byl přeložen na menšinovou školu v Českých Velenicích a na Vitorazsku působil do roku 1930, než byl přeložen na malou českobudějovickou předměstskou školu ve Vrátu. V roce 1942 byl jmenován řídícím učitelem na obecné škole v Rudolfově, kde působil až do důchodu 1959. Zemřel v Rudolfově roku 1963.[2]

Roku 1930 založil v Českých Budějovicích umělecké sdružení Kontakt, kde kromě Josefa Bartušky působili Oldřich Nouza, J. Kotrlý, Richard Lander a Miroslav Haller. Bartuška pak v létě 1931 založil umělecké avantgardní sdružení Linie a stal se šéfredaktorem časopisu Linie, který vycházel až do června 1938. Jako pedagog se za války a v poválečných letech věnoval výtvarné výchově svých žáků, z nichž někteří získali mezinárodní uznání.[3]

Dílo

editovat

Od počátku 20. let Josef Bartuška publikoval básně v novinách a časopisech Pramen, Niva, Republikán, Apollon, Kormidlo, Archa, Cesta, Pramen, Host, Jih, Tvar, Národní listy a vydával, většinou vlastním nákladem, útlé sbírky básní. Jeho básnická i výtvarná tvorba byla inspirována Devětsilem a meziválečnou avantgardou.

Na konci 20. let se přiklonil k abstrakci a vydal společně s Oldřichem Nouzou Manifest imaginerního prostoru (Sdružení 2, 1931), obsahující abstraktní linorytové ilustrace, a dvě knihy básní a kreseb: Infinitivy (výkřiky, vůně, šelesty, resonance), 1929, s obálkou ovlivněnou futurismem, a Kornout (neperiodický leták číslo 1), 1931. Kornout, v podobě vertikálního leporela s originálně koncipovanou typografií naznačující spirální pohyb, anticipoval některé netradiční básnické edice ze 60. let.[4]

Tvorbou Devětsilu byla ovlivněna také Bartuškova divadelní, taneční a filmová libreta a rozhlasová tvorba: Láska z výkladní skříně, 1929 (inscenace 1931), Prodavač ilusí, 1932, Fotogram - Báseň noci, 1933, Jaro - libreto pro úzký film, 1936. Na základě jeho působení v divadle a jeho zájmu o fotografii je možné předpokládat, že znal některé Funkeho fotografie stínů, které použil E.F. Burian v inscenaci Syngových Jezdců k moři roku 1929.[5]

Název básnické sbírky Stínohra (1930) souvisí s částí Bartuškovy fotografické tvorby, kde se hlavním tématem stal motiv vrženého stínu.[pozn. 1] O důležitosti, kterou přikládal souboru Stínoher, svědčí také jeho nevydaný rukopis Člověk s kamerou (1937),[6] který se zachoval v pozůstalosti Jaromíra Funkeho.[7] Bartuška pravděpodobně z výstav Devětsilu znal také Man Rayovy fotogramy a sám některé vytvořil (Bez názvu, fotogram, 1932). Zabýval se také fotografickými kolážemi, ale většinu z nich po jeho smrti jeho žena zničila.[8]

Bartuška se ve fotografii věnoval hmotným texturám a zachycoval detaily stop v hlíně. Považoval je za "zápis života a jeho pohybu" a " svědectví dějů a tvarů, tvorů a věcí". Nazýval je fotografiemi neskutečných krajin (Bez názvu, 1939).[9] Jeho zájem o abstraktní materiálové a civilizační struktury představuje nový pohled na fotografii a předznamenává poválečný vývoj umění směrem ke strukturální abstrakci.[10]

Jako malíř byl Bartuška samouk. Jeho rané malířské dílo bylo ovlivněno artificialismem Toyen a Jindřicha Štyrského. V grafice přejal sociálně angažovaný styl politického konstruktivismu německé Die Gruppe progressiver Künstler, založené roku 1920 v Kolíně nad Rýnem.[11] V českém prostředí tuto skupinu zastupoval učitel na Státní grafické škole v Praze Augustin Tschinkel. Bartuška si oblíbil techniku linorytu a roku 1934 své práce vydal spolu s Oldřichem Nouzou ve formě grafického alba, jako čtvrtý svazek edice Linie. Ve druhé polovině 30. let uveřejňoval politické kresby, zejména k válce ve Španělsku.

Bartuška se po několik let intenzivně věnoval koláži z barevných papírů. Ve 20. letech byla jejich tématem převážně Praha,[12] v letech 1931-1932 vytvořil rozsáhlý soubor koláží, který má patrně nejblíže ke knižním obálkám Josefa Čapka. Připomíná o patnáct let mladší poválečné koláže Henri Matisse (1947) a v českém umění je ojedinělý (Bez názvu, 1931-1932).[13]

Počátkem války přispíval didaktickými články do časopisu Kreslíme, kterého vyšly celkem 3 ročníky, než byl zrušen (1939-1942).

Zastoupení ve sbírkách

editovat

Výstavy

editovat

Autorské

editovat
  • 1988 Josef Bartuška: výběr z díla, Kabinet grafiky, Dům umění města Brna
  • 1989 Josef Bartuška: Fotografie z 30. let, Galerie v předsálí, Blansko
  • 1998 Josef Bartuška: Fotografie ze 30. let, Galerie U Řečických, Praha
  • 2016 Josef Bartuška: Stíny života (Josef Bartuška a fotografická tvorba ze 30. a 40. let 20. století), Wortnerův dům Alšovy jihočeské galerie, České Budějovice

Společné (výběr)

editovat
  • 1963 Fotografická avantgarda, Alšova jihočeská galerie, zámecká jízdárna, Hluboká nad Vltavou
  • 1980 Antifašismus - naše vyznání, Kulturní a informační středisko NDR, Praha 1
  • 1984 Linie - literární tvorba, Krajské středisko státní památkové péče a ochrany přírody (KSSPPOP), České Budějovice
  • 1984 Linie - výtvarná tvorba, Muzeum dělnického revolučního hnutí jižních Čech, České Budějovice
  • 1985 Czeska fotografia 1918-1938, Muzeum Sztuki w Łódzi, Lodž
  • 1986/1987 České umění 20. století, Alšova jihočeská galerie, zámecká jízdárna, Hluboká nad Vltavou
  • 1988 Linie / barva / tvar, Dům U Kamenného zvonu, Praha
  • 1989 Linie / barva / tvar, Dům U Jonáše, Pardubice
  • 1989 Linie / barva / tvar, Alšova jihočeská galerie, zámecká jízdárna, Hluboká nad Vltavou
  • 1993 El Arte de la Vanguardia en Checoslovaquia 1918 - 1938 / The Art of the Avant-garde in Czechoslovakia 1918 - 1938, Instituto Valenciano de Arte Moderno (IVAM), Valencie
  • 1993 Umění pro všechny smysly: Meziválečná avantgarda v Československu, Valdštejnská jízdárna, Praha
  • 1999 Modern Beauty: Tschechische Avantgarde - Fotografie 1918 - 1948, Die Neue Sammlung: Staatliches Museum für angewandte Kunst, Mnichov
  • 2003/2004 České umění XX. století, Alšova jihočeská galerie v Hluboké nad Vltavou
  • 2004 Avantgarda o mnoha médiích: Josef Bartuška a skupina Linie 1931 - 1939, Obecní dům (Reprezentační dům obce pražské), Praha
  • 2005 Avantgarda o mnoha médiích: Josef Bartuška a skupina Linie 1931 - 1939, Místodržitelský palác, Brno
  • 2007/2008 Foto: Modernity in Central Europe, 1918-1945, National Gallery of Art, Washington D.C.
  • 2007/2008 Foto: Modernity in Central Europe, 1918-1945, The Solomon R. Guggenheim Museum, New York City
  • 2009 Tschechische Fotografie des 20. Jahrhunderts, Bundeskunsthalle, Bonn
  • 2010 Česká koláž ze sbírky Pražské plynárenské, Galerie Smečky, Praha
  • 2011 A Hard, Merciless Light. The Worker Photography Movement, 1926-1939, Museo Nacional Centro de Arte Reina Sofía, Madrid
  • 2011/2012 V plném spektru. Fotografie 1900-1950 ze sbírky Moravské galerie v Brně, Pražákův palác, Brno
  • 2012 Civilizované iluze: Fotografická sbírka Muzea umění Olomouc, Muzeum umění Olomouc
  • 2016/2017 Cesty imaginace - Meziválečná avantgarda ze sbírek Alšovy jihočeské galerie, Galerie moderního umění v Roudnici nad Labem
  • 2018 Naše koláže, Galerie Smečky, Praha

Grafika

editovat
  • Josef Bartuška, Oldřich Nouza, Grafika, edice Linie sv. 6, České Budějovice 1934

Básnické sbírky

editovat
  • 1923 Velikonoce, vl. nákladem, České Budějovice
  • 1927 Vitorazsko, Vavřík a Chalanda, Břeclav
  • 1927 Brouček v růžové zahradě, Vavřík a Chalanda, Břeclav
  • 1928 Den v Tatrách, vl. nákladem, České Budějovice
  • 1928 Jižní Čechy, vl. nákladem, České Budějovice
  • 1929 Krajina ve vřesu (s. J. Hořejšem), vl. nákladem, České Budějovice
  • 1929 Město na hranicích, vl. nákladem, České Budějovice
  • 1929 Infinitivy (s O. Nouzou), vl. nákladem, České Budějovice
  • 1930 Stínohra, vl. nákladem, České Budějovice
  • 1931 Melancholická promenáda, vl. nákladem, České Budějovice
  • 1931 As dur, vl. nákladem, České Budějovice
  • 1931 Kornout (s O. Nouzou), vl. nákladem, České Budějovice
  • 1932 Prodavač ilusí, vl. nákladem, České Budějovice
  • 1933 Zahradník, vl. nákladem, Olomouc
  • 1935 Tři písně, vl. nákladem, České Budějovice
  • 1935 75. Tatínkovi, vl. nákladem, České Budějovice
  • 1936 Podzim, edice Linie sv. 9, České Budějovice
  • nevydáno Šlépěje krásy: básně o prostých věcech
  • 1937 Klece dní (verše a kresby), edice Blok, sv. č. 4, Dr. J. Kohoutek, Praha
  • 1975 Rytíř české řeči (výbor básní), ed. S. Cífka, nakl. Růže České Budějovice
  • 2015 Kouzelník s hračkami, hledač nových krás: Básnické dílo Josefa Bartušky, ed. Veronika Košnarová, Jihočeská vědecká knihovna 2015

Filmová libreta

editovat
  • 1933 Báseň noci (filmové libreto)[14]
  • 1936 Jaro (libreto pro úzkoformátový film)[15]

Divadelní hra

editovat
  • 1931 Láska z výkladní skříně (první představení v Dělnickém domě v Českých Budějovicích)

Ostatní

editovat
  • Josef Bartuška (ed.), Padesát let Emila Pittera, edice Linie, České Budějovice 1937
  • Josef Bartuška: Říkání o řemeslech, SNDK Praha 1950

Reference

editovat
  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost Křtěnov
  2. ↑ Biografický slovník: Bartuška Josef [online]. HISTORICKÝ ÚSTAV AV ČR [cit. 2019-10-06]. Dostupné online. 
  3. ↑ Josef Bartuška, O výtvarné výchově na školách, Výtvarná práce, 22-23, 1956, s. 2
  4. ↑ Jaroslav Anděl, 2004, s. 167-185
  5. ↑ Jaroslav Anděl, 2004, s. 21
  6. ↑ Jaroslav Anděl, 2004, s. 34-35
  7. ↑ Jaroslav Anděl, 2004, s. 30
  8. ↑ Jaroslav Anděl, 2004, s. 28, 245
  9. ↑ Josef Bartuška, Bloudění v neskutečných krajinách, Linie 2, 1932, s. 10-11, in: Jaroslav Anděl, 2004, s. 117
  10. ↑ Jaroslav Anděl, 2004, s. 113
  11. ↑ Soziale Grafik, nakl. Naše cesta, Kladno 1932
  12. ↑ Jiří Machalický, 2005, s. 20-21
  13. ↑ Jaroslav Anděl, 2004, s. 40-66
  14. ↑ Josef Bartuška: Báseň noci, Linie 2, 1933, č. 11, s. 81-82
  15. ↑ Josef Bartuška: Jaro, Linie 5, 1936, č. 12, s. 93-94

Poznámky

editovat
  1. ↑ fotografický archiv vlastní Galerie Jaskmanický v Praze

Literatura

editovat

Katalogy

editovat
  • Josef Bartuška, text Jiří Valoch, kat. 28 s., Dům umění města Brna 1988
  • Josef Bartuška: Stíny života (Josef Bartuška a fotografická tvorba ze 30. a 40. let 20. století), text Adam Hnojil, Alšova jihočeská galerie v Hluboké nad Vltavou 2016

Diplomové práce

editovat
  • Zuzana Hlaváčová, Skupina Linie a tvůrčí osobnost Josefa Bartušky, bakalářská diplomová práce, MUNI Brno 2010
  • Lenka Housková, Kulturně společenská periodika v Českých Budějovicích 1918-1938, diplomová práce, Fakulta společenských věd UK, Praha 2004
  • Gabriela Čapková, Českobudějovická skupina Fotolinie, diplomová práce, FAMU Praha 1984
  • Zdeněk Stolbenko, Od Linie po Fotos, magisterská diplomová práce, FAMU Praha 1998
  • Svatopluk Civiš: Josef Bartuška, Pedagogická fakulta České Budějovice 1969
  • Josef John, Českobudějovická Linie, diplomová práce, Fakulta novinářství a publicistiky Univerzity Karlovy, Praha 1969

Souborné publikace

editovat
  • Jiří Machalický, Česká koláž (Sbírka Pražské plynárenské), Gallery, Jar. Kořán, Praha 2005, ISBN 80-86010-97-X
  • Jaroslav Anděl, Avantgarda o mnoha médiích: Josef Bartuška a skupina Linie 1931 - 1939, kat. 280 s., Obecní dům Praha 2004, ISBN 80-86339-25-4
  • Vlastimil Tetiva, České umění XX. století 1. díl, Alšova jihočeská galerie v Hluboké nad Vltavou 2003
  • Vladimír Birgus, Česká fotografická avantgarda 1918-1948, Kant Praha 1999 ISBN 9788086217116
  • Jaroslav Anděl a kol., Umění pro všechny smysly: Meziválečná avantgarda v Československu, 239 s., Národní galerie v Praze 1993, ISBN 80-7035-056-3
  • Hana Rousová (ed.), Linie / barva / tvar: v českém výtvarném umění třicátých let, 152 s., Galerie hlavního města Prahy 1988
  • Vlastimil Tetiva, České umění 20. století, Alšova jihočeská galerie v Hluboké nad Vltavou 1987 (s. 38-39)
  • Linie: Avantgardní literárně umělecké sdružení / 1930-38, texty: Bartuška Josef, Haller Miroslav, Nouza Oldřich, Pletzer Karel, Tetiva Vlastimil, kat. 80 s., České Budějovice 1984
  • Karel Valter, Linie: vzpomínky na českobudějovickou avantgardní uměleckou skupinu a lidi kolem ní, 136 s., Jihočeské nakladatelství České Budějovice 1980
  • Jan Baleka, Českobudějovická avantgardní Linie, Literární měsíčník, 10,3,1981
  • Karel Valter: Odkaz levicové umělecké skupiny Linie, České Budějovice 1974

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Josef_Bartuška&oldid=23449690“