Josef Šusta (rybníkář)
Josef Šusta (26. listopadu 1835 Jankov[1] – 15. listopadu 1914 Praha[2]) byl ředitel třeboňského panství knížete Jana Adolfa II. ze Schwarzenbergu, zakladatel moderního českého rybníkářství a „otec“ třeboňského kapra (CHZO EU).[3] Jeho syn byl historik Josef Šusta.
| Josef Šusta | |
|---|---|
 Josef Šusta před r.1899 | |
| Narození | 26. listopadu 1835 Jankov  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 15. října 1914 (ve věku 78 let) nebo 15. listopadu 1914 (ve věku 78 let) Praha  Rakousko-Uhersko |
| Místo pohřbení | Hřbitov Malvazinky |
| Povolání | zemědělec, agronom, rybníkář a výkonný manažer |
| Děti | Josef Šusta |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Věnoval se především hospodářskému chovu sladkovodních ryb. Ve svém díle spojil teoretické a praktické poznatky oboru, zkoumal především kapra a jeho výživu. Zjistil, že kapr není býložravec, jak se do té doby soudilo, ale všežravec, který se živí drobnými živočichy u dna. Na základě toho se přizpůsobila péče o rybníky, zlepšení životního prostředí ryb a přikrmování. Zasloužil se také o rozvoj chovu candátů a zavedení chovu marény.[4]
Zabýval se také historií rybníkářství. Jeho hluboké teoretické i praktické znalosti posloužily jako základní poznatky hospodářského chovu sladkovodních ryb a jsou dodnes světově uznávané, byť v současnosti jsou některé postupy, jako je např. příliš masivní přihnojování rybníků, považované za kontroverzní.[5] Ukázkou realizace jeho myšlenek je např. Nadějská rybniční soustava, vybudovaná v poslední čtvrtině 19. století.
Práce
editovat- zásadní změny v chovu ryb
- zpřesňoval obsádky podle výlovku
- zavedl lovení K1, odlovoval K0
- zavedl hnojení, vápnění, přikrmování (lupina, kukuřice, hrách, vikev, masové moučky)
- letnění a zimování rybníků
- zavedl chov candáta (vymyslel výtěrovou metodu v sádkách)
- přivezl nové druhy ryb (síh maréna, pstruh duhový, okounek pstruhový)
- výrazně zvýšil produkci
- zhušťoval obsádky
Dílo
editovat- Výživa kapra a jeho družiny rybničné (1884).
- Fünf Jahrhunderte der Teichwirtschaft zu Wittingau (Pět století rybničního hospodářství v Třeboni, 1889)
- Hospodářsko-rybářská těžba v rybnících (1868)[6]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Matriční záznam o narození a křtu
- ↑ Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých fary Smíchov, sign. SM Z20, s. 5
- ↑ https://www.idnes.cz/hobby/rybareni/trebonsky-kapr-vyroci-josef-susta.A190831_104700_rybareni_bma
- ↑ https://www.rybarstvi.cz/josef-susta
- ↑ NEJEZCHLEBOVÁ, Lenka Vrtišková. Chlívek pro kapří prasátka a voda zamořená hnojem. To je realita rybníků, říká biolog. V hrachové kaši kapři lapají po dechu. Deník N [online]. 2022-10-18 [cit. 2022-10-31]. Dostupné online.
- ↑ TOMEŠ, JOSEF, 1954-. Český biografický slovník XX. století. V Praze: Paseka 3 volumes s. ISBN 8071852457, ISBN 9788071852452. OCLC 43599240 S. 326.
Literatura
editovat- JIROUŠEK, Bohumil. Josef Šusta, nestor českého rybníkářství. Historický obzor, 1998, 9 (1/2), s. 33-34.
- KŘIVÁNEK, Jiří; NĚMEC, Jan; KOPP, Jan. Rybníky v České republice. Praha: Consult, 2012. 303 s. ISBN 978-80-903482-9-5. S. 159–162.
- Šusta, Josef. Léta dětství a jinošství. Vzpomínky I. Melantrich, Praha 1947. Zejména kap. Můj otec s. 53–76
Související články
editovatExterní odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Josef Šusta na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Josef Šusta (rybníkář)
