José Millán Astray
José Millán Astray y Terreros (5. července 1879, A Coruña, Galicie – 1. ledna 1954, Madrid) byl zakladatel a první velitel Španělské cizinecké legie a významná postava počátků režimu generála Francisca Franca ve Španělsku.
| José Millán Astray | |
|---|---|
 | |
| Narození | 5. července 1879 A Coruña, Španělské království |
| Úmrtí | 1. ledna 1954 (ve věku 74 let) Madrid, Frankistické Španělsko |
| Příčina úmrtí | infarkt myokardu |
| Místo pohřbení | Almudenský hřbitov |
| Alma mater | Akademie pěchoty v Toledu |
| Povolání | politik, voják a španělský legionář |
| Ocenění | Velkokříž za vojenské zásluhy s bílou stuhou (1943) Grand Cross of Naval Merit with white badge (1943) Military Medal of Spain |
| Choť | Elvira Gutiérrez de la Torre (1906–1954) |
| Partner(ka) | Rita Gasset |
| Děti | 1 |
| Rodiče | José Millán Astray |
| Příbuzní | Pilar Millán-Astray (sourozenec) |
| Funkce | vrchní velitel (Španělská Legie; 1920–1922) vrchní velitel (Španělská Legie; 1926–1927) prokurátor u kortesů (1943–1946) prokurátor u kortesů (1946–1949) prokurátor u kortesů (1949–1952) … více na Wikidatech |
| Podpis |  |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Narodil se v rodině vrchního madridského žalářníka, jeho rodiče ale prováděli i čilé kulturní aktivity. Před studiem práv si vybral vojenskou kariéru a v roce 1894 začal studia na vojenských školách. Po absolvování sloužil u generálního štábu španělské armády, ale brzy se jako dobrovolník přihlásil na Filipíny, kde vypukla vzpoura. Za své hrdinství (mj. za obranu města San Rafael s třiceti vojáky proti přesile dvou tisíc povstalců) byl několikrát vyznamenán. Při další službě v Maroku přišel o ruku a oko a získal přezdívku Glorioso mutilado (Slavný mrzák).
V Alžírsku studoval organizaci francouzské cizinecké legie a s podporou Francisca Franca založil Španělskou Legii, jejíž se stal prvním velitelem. Millán Astray vložil do legie její ideologii založenou na španělských imperiálních a křesťanských tradicích. Za španělské občanské války byl na straně nacionalistů.
V letech 1936 až 1937 byl ředitelem úřadu pro rozhlas, tisk a propagandu. Poté, co se v roce 1941 zamiloval do Rity Gassetové (sestřenice filosofa José Ortegy y Gasseta) a rozvedl se s manželkou Elvirou, poslal ho z obavy před hrozícím skandálem Franco do Lisabonu a tím ukončil jeho veřejné působení. Bez zájmu veřejnosti se vrátil Millán Astray později do Španělska a v Madridu zemřel na selhání srdce.
Reference editovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku José Millán Astray na anglické Wikipedii.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu José Millán Astray na Wikimedia Commons
