Otevřít hlavní menu

Jolanda z Baru (francouzsky Yolande de Bar, katalánsky Violant de Bar ; 1364 - 3. července 1431 Barcelona) byla vévodkyní z Girony, aragonskou a mallorskou královnou a hraběnkou z Barcelony.

Jolanda z Baru
Jolanda z Baru (výřez z pečeti)
Jolanda z Baru (výřez z pečeti)
Manžel Jan I. Aragonský
Narození 1365
Úmrtí 3. července 1431
Barcelona
Pohřbena Klášter Poblet
Potomci Jakub
Jolanda Aragonská
Ferdinand
Johana
Antonie
Otec Robert I. z Baru
Matka Marie Francouzská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotEditovat

Jolanda byla zřejmě prvorozeným dítětem hraběte Roberta z Baru a Marie, dcery francouzského krále Jana II. Roku 1380 se jako šestnáctiletá neteř krále provdala za Jana, ovdovělého aragonského následníka trůnu. O sedm let později značně pověrčivý[1] Jan nastoupil na královský trůn. Jako panovník byl spíše pasivní, Jolanda hrála aktivnější politickou roli[2] a dlouhá léta bránila možnému ohrožení dědických práv ze strany tchánovy poslední ženy. Aragonský dvůr se pod Jolandiným vlivem proměnil v centrum francouzské kultury. Jan zemřel roku 1396 na následek pádu z koně při lovu nedaleko Foix a vdova Jolanda následující roky zasvětila výchově jediné přeživší dcery Jolandy.

Roku 1417 se začala kvůli dědictví po rodičích soudit s bratrem Ludvíkem a podařilo se jí vysoudit roční důchod ve výši 1500 livrů. Barské vévodství po Ludvíkově skonu získal Jolandin vnuk René z Anjou. Jolanda zemřela v pokročilém věku a byla pohřbena po manželově boku v cisterciáckém klášteře v Pobletu. Její náhrobek byl roku 1835 zničen společně s ostatními a ve 20. století byl rekonstruován Fredericem Marèsem.

Vývod z předkůEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. UBIETO ARTETA, Antonio. Dějiny Španělska. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 1995. 911 s. ISBN 80-7106-117-4. S. 182. 
  2. www.fmg.ac

LiteraturaEditovat

  • Georges Poull, La Maison souveraine et ducale de Bar, 1994
Aragonská královna
Předchůdce:
Sibyla z Fortie
13871395
Jolanda z Baru
Nástupce:
Marie de Luna