Jolanda z Dampierre

hraběnka z Baru

Jolanda z Dampierre (francouzsky Yolande de Dampierre či Yolande de Cassel, 15. září 132612. prosince 1395) byla hraběnka a regentka hrabství Bar.

Jolanda z Dampierre
hraběnka z Baru
Portrét
Narození15. září 1326
Úmrtí12. prosince 1395
PohřbenaKostel sv. Maxima v Bar-le-Duc
ManželéJindřich IV. z Baru
Filip Navarrský
PotomciEduard II. z Baru
Robert I. z Baru
OtecRobert z Casselu
MatkaJohana Bretaňská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Narodila se jako dcera a dědička Roberta z Casselu a Johany, dcery bretaňského vévody Artura II. Roku 1338 byla na základě papežského dispenzu provdána za mladého hraběte Jindřicha z Baru. Jindřich zemřel o Vánocích roku 1344, krátce po narození druhého syna a titul přešel na staršího chlapce Eduarda. Ovdovělá Jolanda se stala regentkou a protože oba chlapci byli slabší tělesné konstituce, podařilo se jí od papeže Klementa VI. získat pro syny svolení ke konzumaci masa i v době půstu. Starší syn Eduard zemřel roku 1352 a mladší Robert se stal hrabětem.

Jolanda se roku 1353 znovu provdala za Filipa Navarrského, mladšího syn navarrského krále a pařížský parlament jí odepřel právo na regentství, protože rodina jejího nového manžela zpochybňovala práva francouzského krále Jana na francouzskou korunu. O poručnictví se přihlásila Johana, hraběnka z Warrene, dcera Jindřicha III. z Baru. Jolandě se za manželovy podpory podařilo vytlačit ze země své protivníky a získat podporu císaře Karla IV., který z říšské části hrabství vytvořil markrabství Pont-à-Mousson. 13. března 1354 Jolandu potvrdil jako vládkyni.[1] Hrabství Bar bylo císařem následně povýšeno na vévodství.

Roku 1356 nechal král Jan zatknout svého zetě, navarrského krále Karla a jeho stoupence. Zatímco Filipovi Navarrskému se podařilo utéct, Rudolf z Loupy zatkl i Jolandu a nechal ji uvěznit v Paříži.[2] Robert z Baru strávil druhou část dětství a dospívání na francouzském dvoře a 8. listopadu 1359 byl v patnácti letech zletilý.

Filip Navarrský po nějakou dobu bojoval na straně Angličanů, po smíru roku 1360 po boku Bertranda du Guesclina a zemřel roku 1363. Manželství bylo bezdětné a Jolanda jej po mnoha životních peripetiích následovala do hrobu v prosinci 1395. Zachovala se po ní bohatě ilustrovaná kniha Hodinek.[3]

Vývod z předků

editovat
 
 
 
 
 
Vilém II. z Dampierre
 
 
Vít z Dampierre
 
 
 
 
 
 
Markéta II. Flanderská
 
 
Robert III. Flanderský
 
 
 
 
 
 
Robert VII. z Béthuné
 
 
Matylda z Béthuné
 
 
 
 
 
 
Alžběta z Morialmé
 
 
Robert z Casselu
 
 
 
 
 
 
Hugo IV. Burgundský
 
 
Odo Burgundský
 
 
 
 
 
 
Jolanda z Dreux
 
 
Jolanda Burgundská
 
 
 
 
 
 
Archambaud IX. Bourbonský
 
 
Matylda II. z Nevers
 
 
 
 
 
 
Jolanda ze Châtillonu
 
Jolanda z Dampierre
 
 
 
 
 
Jan I. Bretaňský
 
 
Jan II. Bretaňský
 
 
 
 
 
 
Blanka Navarrská
 
 
Artur II. Bretaňský
 
 
 
 
 
 
Jindřich III. Plantagenet
 
 
Beatrix Anglická
 
 
 
 
 
 
Eleonora Provensálská
 
 
Johana Bretaňská
 
 
 
 
 
 
Jan I. z Dreux
 
 
Robert IV. z Dreux
 
 
 
 
 
 
Marie Bourbonská
 
 
Jolanda z Dreux
 
 
 
 
 
 
Jan I. z Montfortu
 
 
Beatrix z Montfortu
 
 
 
 
 
 
Jana z Chateaudun
 

Reference

editovat
  1. EHLERS, Joachim; MÜLLER, Heribert; SCHNEIDMÜLLER, Bernd, a kol. Francouzští králové v období středověku : od Oda ke Karlu VIII. (888-1498). Praha: Argo, 2003. 420 s. ISBN 80-7203-465-0. S. 257. Dále jen Francouzští králové. 
  2. Francouzští králové, str. 258
  3. www.bl.uk. www.bl.uk [online]. [cit. 2016-10-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-01-14. 

Externí odkazy

editovat