Johann Heinrich Gottlob von Justi

německý ekonom

Johann Heinrich Gottlob Justi (1720, Brücken, Durynsko21. července 1771, Kostřín, Lubušské vojvodství) byl významný německý myslitel zabývající se v 18. století politologií a ekonomií,[1] jeden ze zakladatelů kameralismu.[2]

Johann Heinrich Gottlob von Justi
Narození28. prosince 1717 nebo 1720
Brücken
Úmrtí21. července 1771
Kostrzyn nad Odrą
Alma materUniverzita Jena
Lipská univerzita
Povoláníprávník, ekonom, politik a kameralista
ZaměstnavatelUniverzita v Göttingenu
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

ŽivotopisEditovat

Johann Heinrich Gottlob von Justi byl synem saského inspektora pro potravní daň na čáře. Absolvoval gymnázium v Quedlinburgu a v Sasku roku 1741 vojenskou službu. Mezi lety 1742 a 1744 studoval právo a kameralistiku na Univerzitě ve Wittenbergu, v Jeně a v Lipsku, kde také promoval. Po ukončení studia sloužil během Druhé slezské války v Pruské armádě. V roce 1750 byl právníkem ve službách vévodkyně Sasko-Eisenachské a konvertoval ke katolické víře. Později obdržel profesorský titul za své dílo v oblasti kameralistiky na v té době nově založené Tereziánské akademii ve Vídni, na které mezi lety 1750 a 1753 přednášel. Ve stejném období se snažil přesvědčit rakouskou vládu investovat do masové výroby hedvábí a porcelánu a vybudovat tak Rakousku nezávislost na těchto typicky čínských exportech.[2] V pozdější době získal titul profesora rétoriky.

Po krátkém pobytu v Erfurtu a Lipsku započal Justi v roce 1755 v Göttingenu kariéru policejního ředitele. Během tohoto působení přednášel Justi na Göttingenské univerzitě o státním hospodářství, přičemž zároveň i působil v Göttingenské akademii věd. V roce 1757 přijal Justi pozvání dánského ministra Bernstorffa, a až do roku 1760, kdy se přestěhoval do Berlína, působil jako jeho poradce. V roce 1765 byl Justi jmenován ředitelem pruské Správy dolů. V této funkci byl také roku 1768 zatčen pro zneužívání vládních dotací. Až do své smrti 21. července 1771 byl vězněn v Kostříni.

DíloEditovat

Dílo Johanna Heinricha Gottloba von Justiho se skládá z přibližně 50 jednotlivých publikací, ve kterých se zabývá filosofií, literární teorií, technologiemi, geologií, chemií, fyzikou, politikou a především ekonomií.

EkonomieEditovat

 
Abhandlung von denen Manufakturen und Fabriken (1758)

Jedním z nejvýznamnějších Justiho děl z oblasti ekonomie je dvousvazková Státní ekonomika neboli Pojednání o všech hospodářských či ekonomických záležitostech neboli Kameralistická věda (1755, Staatswirtschaft oder Systematische Abhandlung aller ökonomischen oder Cameralwissenschaften), které se stalo výchozím dílem pro výuku kameralistické vědy v Rakousku.[3] Nejenom tímto dílem Johann Heinrich Gottlob von Justi přispěl k reformě rakouského vzdělávání za císařovny Marie Terezie. Justi se v díle vymezuje vůči snahám mnohých evropských státníků o výstavbu systému hospodářské politiky pouze na základě ekonomických teorií, zdůrazňuje odlišnost zemí a především odlišné historické zkušenosti s finančními nástroji v rukách státu. Každý stát by podle Justiho měl k hospodářské politice přistupovat pragmaticky s přihlédnutím k historickým zkušenostem daného státu.

Dalším dílem je Ucelené pojednání o manufakturách a fabrikách (1758, Vollständige Abhandlung von denen Manufakturen und Fabriken, I., II.). Toto pojednání je rozděleno do šesti oddílů a pěti hlavních částí (Hauptstück), což jsou vlastně jednotlivé pododdíly. V prvním oddíle se Justi zabývá hutěmi zpracovávajícím zlato a stříbro. Druhý oddíl je věnován hutím zpracovávajícím zbylé kovy, kromě železa a oceli, těm je věnován třetí oddíl. Ve čtvrtém oddíle se Justi zabývá porcelánkami a sklárnami, v pátém oddílu manufakturami zpracovávajícími sůl a barvy a v posledním šestém oddílu zpracováním kůže, papíru a dalšími odvětvími průmyslu.[4] Další prací z oblasti ekonomie je Finanční systém (1766, System des Finanzwesens).

PolitologieEditovat

Z oblasti politologie jsou nejznámější Základy politické vědy (1756, Grundsätze der Polizeiwissenschaft), Základní rys dobré vlády (1759, Der Grundriß einer guten Regierung) a Přirozenost a bytí států, jakožto základ státnictví, politiky a starších vládnutím se zabývajících věd, taktéž jako zdroj všech zákonů (1760, Die Natur und das Wesen der Staaten, als die Grundwissenschaft der Staatskunst, der Polizey, und alter Regierungswissenschaften, des-gleichen als die Quelle aller Gesetze).

ReferenceEditovat

  1. DITTRICH, Erhard. Neue Deutsche Biographie. 10. vyd. Berlin: Duncker & Humblot, 1974. 784 s. ISBN 3-428-00191-5. S. 707–709. 
  2. a b MENZEL, Johanna M. The Sinophilism of J. H. G. Justi. Journal of the History of Ideas. 1956-06, roč. 17, čís. 3, s. 300. Dostupné online [cit. 2019-11-20]. ISSN 0022-5037. DOI 10.2307/2707546. 
  3. BAŽANTOVÁ, I. The economists of the Austrian school in the Czech lands in the first half of the 20th century. European Journal of Economics and Management Sciences. 2015-03-15, s. 37–41. Dostupné online [cit. 2019-11-21]. ISSN 2310-5690. DOI 10.20534/ejems-15-1-37-41. 
  4. VON JUSTI, Johann Heinrich Gottlob. Vollständige Abhandlung von denen Manufakturen und Fabriken. 1.. vyd. Kodaň: Rothe, 1758. 240 s. S. 27–28.