Jindřich Maštálka
Jindřich Maštálka, plným jménem Jindřich Gustav Maštálka (22. února 1866 Sobotka[1] – 9. září 1926 Domousnice[2][3]), byl rakouský a český politik, na konci 19. a počátku 20. století poslanec Říšské rady a Českého zemského sněmu, za první světové války představitel prorakouského křídla mladočeské strany.
| Jindřich Maštálka | |
|---|---|
 Jindřich Maštálka jako poslanec Říšské rady (podle fotografie kreslil Jan Vilím, 1897) | |
| poslanec Říšské rady | |
| Ve funkci: 1897 – 1918 | |
| poslanec Českého zemského sněmu | |
| Ve funkci: 1901 – 1913 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | mladočeská str. |
| Narození | 22. února 1866 Sobotka  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 9. září 1926 (ve věku 60 let) Domousnice  Československo |
| Místo pohřbení | Sobotka |
| Profese | politik |
| Commons | Jindřich Maštálka |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Biografie
editovat.jpg)
Vystudoval nižší gymnázium v Jičíně a Českoslovanskou obchodní akademii v Praze, kde maturoval roku 1885. Vzdělání si pak doplňoval v cizině (krátké studium na právnické fakultě[4] Ženevské univerzity roku 1887). V letech 1888–1908 působil jako okresní tajemník v rodné Sobotce, ale svým politickým vlivem brzy přesáhl regionální rozměr. Byl také aktivní v podnikání. Od roku 1893 byl spoluvlastníkem cukrovaru v Dolním Bousově.[2]
Na konci 19. století se zapojil do celostátní politiky v rámci mladočeské strany. Ve volbách do Říšské rady roku 1897 se stal poslancem Říšské rady (celostátní zákonodárný sbor) za kurii městskou, obvod Jičín, Sobotka. Za týž obvod uspěl i ve volbách do Říšské rady roku 1901. Mandát obhájil také ve volbách do Říšské rady roku 1907, konaných poprvé podle všeobecného a rovného volebního práva, kdy se stal poslancem za obvod Čechy 22. Usedl do poslanecké frakce Český klub (širší aliance českých, národně-konzervativních a liberálních subjektů). Mandát získal za týž obvod i ve volbách do Říšské rady roku 1911 a ve vídeňském parlamentu setrval až do zániku monarchie.[5] K roku 1911 se profesně uvádí jako majitel továrny.[6]
Kromě toho po dvě funkční období zasedal i na Českém zemském sněmu, kam byl zvolen poprvé v zemských volbách roku 1901 (kurie městská, obvod Lomnice nad Popelkou, Sobotka, Nová Paka).[7] Mandát zde obhájil i v zemských volbách roku 1908,[8] stále za mladočeskou stranu.[9] Kvůli setrvalým česko-německým obstrukcím se ovšem plénum sněmu po roce 1908 fakticky nescházelo.
V rámci mladočeské strany a české politiky zastával významné funkce. V letech 1897–1903 byl členem zemské zemědělské rady. Od roku 1909 byl též členem státní železniční komise a od roku 1913 i kontrolní komise pro státní dluh.[2] Důležitá byla i jeho činnost v České průmyslové bance a v Pražské akciové tiskárně. Působil v mnoha správních radách průmyslových podniků. V zákonodárných sborech se věnoval hlavně otázkám železničním, melioračním a finančním. Zasloužil se o vybudování železniční trati Mladá Boleslav – Stará Paka a regulaci Klenice.
Po reorganizaci mladočeské strany roku 1907 (v souvislosti se zavedením všeobecného a rovného volebního práva) se stal členem jejího užšího vedení a patřil mezi blízké spolupracovníky Karla Kramáře. Když byl Kramář za světové války uvězněn, byl Maštálka spolu s Františkem Fiedlerem a Zdeňkem Tobolkou hlavním představitelem mladočeské strany a dal jí aktivistickou, prorakouskou orientaci. V roce 1916 se angažoval v pokusu o sloučení nesocialistických proudů české politiky do Národní strany a zasedl v jejím předsednictvu. Šlo ovšem fakticky jen o volné spojení mladočeské a straročeské strany, které nevyvíjelo výraznější aktivitu. Téhož roku se také stal jedním z místopředsedů Českého svazu, převážně aktivisticky orientované střechové platformy, sdružující všechny české politické strany ve Vídni,[2][10] a jedním z místopředsedů Národního výboru (analogická široká koalice českých politických stran v Praze, na zemské, české úrovni).[11] Zároveň ale českému protirakouskému odboji, takzvané Maffii, poskytoval četné informace a osobními intervencemi se přimlouval za stíhané osoby.[4] Tiskovým orgánem aktivistického křídla mladočeské strany byly Národní listy, po jejich zastavení Česká svoboda.[12]
Když se Kramář roku 1917 vrátil z vězení a česká politická reprezentace začala stupňovat federalistické a protirakouské motivy, stáhl se Maštálka fakticky z politického života. V srpnu 1918 potom rezignoval i na mandát v Říšské radě.[2] Žil potom převážně na svém velkostatku Domousnice, který koupil roku 1917, když již od roku 1893 byl jedním z majitelů dolnobousovského cukrovaru.
Dne 18. ledna 1906 byl jmenován čestným občanem města Sobotky. V roce 1909 se stal čestným občanem města Hořic.[13]
Sestra jeho manželky Leopoldiny byla manželkou poslance Josefa Seiferta.
V Domousnicích spáchal 9. září 1926[4] sebevraždu[14]. Pohřben je v Sobotce, jeho hrob zdobí epitaf od F. Šrámka a busta od J. Drahoňovského z roku 1933.
Reference
editovat- ↑ SOA Zámrsk, Matrika narozených v Sobotce, sign. 3474, ukn 8909, str. 34. Dostupné online.
- ↑ a b c d e Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 6. Wien: [s.n.], 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Maštálka, Jindřich (1866-1926), Politiker, s. 132. (německy)
- ↑ V Österreichisches Biographisches Lexikon uváděno místo úmrtí Dolní Bousov, ale dobový nekrolog v Národních listech uvádí, že zemřel v obci Domousnice, http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?id=4654100
- ↑ a b c Jindřich Maštálka. Národní listy. Září 1926, roč. 66, čís. 247, s. 2. Dostupné online.
- ↑ Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
- ↑ http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0021&page=290&size=45
- ↑ Seskupení poslanců sněmu král. českého. Národní listy. Říjen 1901, roč. 41, čís. 289, s. 2. Dostupné online.
- ↑ http://www.psp.cz/eknih/1908skc/1/stenprot/001schuz/s001003.htm
- ↑ Národní politika 28. 2. 1908, http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?id=7196153&picp=&it=0&s=djvu
- ↑ kol. aut.: Politické strany, 1861–1938. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-178-X. S. 173–174.
- ↑ Urban, Otto: Česká společnost 1848-1918. Praha: Svoboda, 1982. S. 604, 616.
- ↑ kol. aut.: Politické strany, 1861–1938. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-178-X. S. 162.
- ↑ Čestní občané. www.horice.org [online]. [cit. 2024-04-16]. Dostupné online.
- ↑ KUCHYŇOVÁ, Zdenka. Na zámku v Domousnicích trávila divadelní prázdniny Ema Destinnová. Český rozhlas [online]. Český rozhlas, a.s., 2008-10-10 [cit. 2024-06-08]. Dostupné online.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jindřich Maštálka na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jindřich Maštálka
