Otevřít hlavní menu

Jicchak Danciger (hebrejsky: יצחק דנציגר, anglicky: Yitzhak Danziger; 26. června 1916, Berlín11. července 1977, Ramla) byl izraelský sochař, jeden z průkopnických sochařů Kana'anského hnutí[1] a člen skupiny Ofakim chadašim (New Horizons).[2]

Jicchak Danciger
Danciger v roce 1946
Danciger v roce 1946
Rodné jméno Max Wilhelm Itzhak Danziger
Narození 26. června 1916
Berlín, Výmarská republika
Úmrtí 11. července 1977
Ramla, Izrael
Příčina úmrtí silniční dopravní nehoda
Místo pohřbení Berlín
Vzdělání Slade School of Fine Art
Londýnská univerzita
Alma mater Slade School of Fine Art
Povolání malíř, sochař
Hnutí kana'anské hnutí
Ocenění Dizengoffova cena
Izraelská cena
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obsah

BiografieEditovat

Narodil se v Berlíně[3] do sionisticky smýšlející rodiny. Jeho otec byl chirurg, který v první světové válce sloužil v německé armádě. V roce 1923 Dancigerova rodina podnikla aliju do britské mandátní Palestiny,[3] kde se usadila v Jeruzalémě. V letech 1934 až 1937 Jicchak studoval umění na londýnské Slade School of Fine Art.[3] Velmi jej ovlivnily návštěvy Britského muzea, Antropologického muzea a umění starověkého Egypta, Asýrie, Babylonu, Persie, Indie, Oceánie a Afriky. Všechny tyto vlivy později sehrály významnou roli při jeho sochařské tvorbě. Zpět do mandátní Palestiny se vrátil v roce 1937 a otevřel si umělecké studio v Tel Avivu. Od roku 1955 až do své smrti v roce 1977 učil na Technionu v Haifě.[3]

 
Dancigerova socha „Nimrod“

V letech 1938 až 1939 Danciger vytvořil své nejslavnější rané dílo, sochu „Nimrod“.[3] Soška je 90 centimetrů vysoká a je vyrobena z červeného nubijského pískovce, dovezeného z jordánského města Petra.[4] Představuje biblickou postavu Nimroda jako nahého neobřezaného lovce se sokolem na rameni, nesoucího luk.[1] Styl tohoto díla ukazuje na vliv staroegyptských soch.

 
Reliéf (1958), Giv'at Ram, Jeruzalém

Odhalení sochy však způsobilo skandál. Hebrejská univerzita v Jeruzalémě, která Dancigerovi vytvoření sochy zadala, nebyla spokojena s výsledkem a silné protesty se ozývaly rovněž z náboženských kruhů. Během několika let se však Dancigerův „Nimrod“ stal všeobecně uznávaný jako mistrovské dílo izraelského umění a významně ovlivnil a inspiroval práci pozdějších sochařů, malířů, spisovatelů a básníků.

Socha Nimroda se stala znakem kulturně-politického Kana'anského hnutí, které prosazovalo postavení se zády k židovským náboženským tradicím, přerušení vztahů s diasporními Židy a jejich kulturou a jejich nahrazení „hebrejskou identitou“ založenou na starověkých semitských hrdinských mýtech, jako byl například Nimrod.[1] Přestože hnutí nikdy nezískalo výraznou podporu v izraelské společnosti, mělo značný vliv na izraelské intelektuály ve 40. a 50. letech 20. století.

Zahynul v roce 1977 při autonehodě u města Ramla.[5]

GalerieEditovat

OceněníEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Yitzhak Danziger na anglické Wikipedii.

  1. a b c HEYD, Milly. Mutual Reflections: Jews and Blacks in American Art. New Brunswick: Rutgers University Press, 1999. 245 s. Dostupné online. ISBN 0813526183. S. 41. (anglicky) 
  2. TORSTRICK, Rebecca L. Culture and Customs of Israel. Westwood: Greenwood, 2004. 188 s. Dostupné online. ISBN 978-0313320910. S. 91. (anglicky) 
  3. a b c d e COMAY, Joan; COHN-SHERBOK, Lavinia. Who's Who in Jewish History: After the Period of the Old Testament. London: Routledge, 2002. 407 s. Dostupné online. ISBN 978-0415260305. S. 91. (anglicky) 
  4. OFRAT, Gideon. One Hundred Years of Art in Israel. Boulder: Westview Press, 1998. 392 s. ISBN 978-0813333779. S. 115. (anglicky) 
  5. היום לפני 33 שנה: הפסל יצחק דנציגר נהרג בתאונת דרכים [online]. Haaretz [cit. 2010-09-24]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  6. List of Dizengoff Prize laureates [PDF]. Město Tel Aviv [cit. 2010-09-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-12-17. (hebrejsky) 
  7. Israel Prize Recipients in 1968 [online]. Ministerstvo školství Státu Izrael [cit. 2010-09-24]. Dostupné online. (hebrejsky) 

Externí odkazyEditovat