Otevřít hlavní menu

Nimrod (biblická postava)

biblická postava – král a lovec

Nimrod (hebrejsky נִמְרוֹד nebo נִמְרֹד‎‎) je biblická postava, která je zmíněna jak v 1. knize Mojžíšově, tak též v 1. Paralipomenon[1] a u proroka Micheáše[2]. Podle biblické zprávy byl synem Kúše, vnukem Cháma a pravnukem Noema. Je charakterizován jako „bohatýrský lovec před Hospodinem[3]. Podle židovské tradice údajně vlastnil Bohem zhotovený Adamův plášť[4], který mimo jiné k sobě vábil zvěř.[5] Z těchto důvodů Nimrodovo jméno zobecnělo jako označení lovce či myslivce (nimrod).

Nimrod
Nimrod (painting).jpg
Děti Elíezer
Pharoah
Rodiče Cush
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Nimrod s jelenem na staré rytině

Podle biblického záznamu byl zakladatelem a králem první říše, které zpočátku zahrnovala města Bábel, Erek, Akkad, Kalne. Byl iniciátorem stavby babylónské věže. (Josephus Flavius tuto informaci dále rozvíjí.) Poté, co byla stavba věže zázrakem znemožněna, odešel, nebo rozšířil svou říši na území Asýrie a tam se stal stavitelem měst Ninive, Rechobot-Ir, Kalach, Resen. Pokud platí, že jméno Asýrie je odvozeno od jména Semova syna Aššura, lze pak předpokládat, že Nimrod se nestal jen lovcem zvěře, ale i lidí, že se z něj stal válečník a útočník. Je zajímavé že historické památky na Asyrskou kulturu nám ukazují úzké spojení mezi lovem a válkou.

Židovská mimobiblická literatura dále upřesňuje, že Nimrod založil několik měst v Mezopotámii, a jeho osobu ztotožňuje ještě se jménem Amráfel (hebrejsky אַמְרָפֶל), což byl podle Bible král Šineáru.[6] V hebrejštině je ve jménu Nimrod patrný názvuk slovesa נרד, jenž má tyto významy: „bouřit se, pobouřit, pomýšlet na vzpouru, vzbouřit se, vzpínat se“ [7].

Nimrod byl nejen mocný vládce, ale také modlář. Ne náhodou jeho jméno obsahuje konsonanty jména boha Namra-uddu, jenž byl znám též pod jménem Marduk.[8] Podle tradice zapsané v midraších Nimrod údajně hodil mladého Abraháma do rozpálené pece za to, že se odmítl podílet na modloslužbě.[9] Abrahám Božím zázrakem přežil a později se s Nimrodem, neboli Amráfelem, znovu setkává v boji, kdy z jeho ruky osvobozuje svého synovce Lota.[10] Nakonec je Nimrod zabit Abrahámovým vnukem Ezauem, který toužil po jeho plášti, jímž k sobě vábil zvěř.[11]

Nimrodovo jméno se zachovalo v několika místních názvech (například hrad Nimrod na Golanských výšinách) a rovněž v legendách v sumerštině, asyrštině a pozdějších jazycích.

Odraz postavyEditovat

Souboj Nimroda s Abrahámem je často vnímán jako všeobecný souboj zla a dobra, soupeření polyteismu s monoteismem. Nimrod proto bývá často popisován jako předzvěst Antikrista. Nimrod je také svým úsilím na vybudování babylónské věže v zednářské nauce vnímán jako její duchovní zakladatel.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. 1Pa 1, 10 (Kral, ČEP)
  2. Mi 5, 5 (Kral, ČEP)
  3. Gn 10, 9 (Kral, ČEP)
  4. Gn 3, 21 (Kral, ČEP)
  5. Časopis Šavua tov 108/5769, str. 3
  6. Gn 14, 1 (Kral, ČEP)
  7. PÍPAL, Blahoslav. Hebrejsko-český slovník ke Starému zákonu. Praha: Kalich, 2006. ISBN 80-7017-029-8. S. 93. 
  8. DYER, Charles H. Obnova Babylona. Ostrava: A-ALEF, 1997. ISBN 80-85237-55-5. S. 30. 
  9. DIVECKÝ, Jan. Příběhy Tóry. Patnáct biblických zamyšlení. Praha: P3K, 2010. ISBN 978-80-87186-06-0. S. 39. 
  10. Gn 14, 1–24 (Kral, ČEP)
  11. Berešit raba 59, 7; Midraš Tanchuma

LiteraturaEditovat

Externí odkazyEditovat