Jiřina Jiráková
Plukovnice v. v. Jiřina Jiráková, rozená Křížková (20. října 1926 Zdolbunov, Volyň – 21. ledna 2016 Praha)[1] byla vojenská chirurgická zdravotní sestra, která sloužila během druhé světové války na východní frontě v polní nemocnici 4. brigády 1. československého armádního sboru v SSSR. Po skončení druhé světové války působila až do roku 1952 v Československé armádě, poté ve zdravotnictví. Nositelka několika československých a sovětských řádů a medailí.
| Jiřina Jiráková | |
|---|---|
 | |
| Rodné jméno | Křížková |
| Narození | 20. října 1926 Zdolbunov, Volyň |
| Úmrtí | 21. ledna 2016 (ve věku 89 let) Praha,  Česko |
| Vzdělání | Kurz chirurgických sester při vojenské nemocnici v Kyjevě |
| Povolání | chirurgická sestra |
| Zaměstnavatel | Polní nemocnice 4. brigády 1. čs. arm. sboru v SSSR |
| Titul | Plukovnice ve výslužbě |
| Ocenění | několik československých a sovětských řádů a medailí |
| Nábož. vyznání | pravoslavné |
| Choť | Eduard Jirák |
| Děti | 3 |
| Příbuzní | sestra: Evženie |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život editovat
Rodinný původ editovat
Jiřina Křížková se narodila 20. října 1926 v polské části Volyně ve městě Zdolbunov do české rodiny. Nebyla jedináčkem, neboť měla ještě mladší sestru Evženii.[2] Dědeček z otcovy strany byl původem z Jičína a babička z Příbramska. Jiřinina matka byla od šesti let sirotkem, neboť její matka zemřela na tyfus v době první světové války, v níž sloužil její otec.[2] Ve Zdolbunově provozoval Jiřinin otec krejčovskou dílnu zatímco Jiřinina matka byla ženou v domácnosti.[2]
Zdolbunov 1939 až 1944 editovat
Jiřina Křížková navštěvovala českou školu, kde působil vlastenecky smýšlející ředitel.[2] V září 1939 sovětská armáda Zdolbuniv zabrala a byl pak součástí Sovětského svazu až do doby, co nacistické Německo zahájilo 22. června 1941 Operaci Barbadosa a kdy město zabrala německá armáda. Německá okupační správa začala postupně uzavírat školy a odesílat mladé lidi na nucené práce.[2] Jiřina Křížková začala pracovat od ledna 1942 v železniční nemocnici ve Zdolbunově. Objekt byl v blízkosti zdolbunovského nádraží, které se za válečné situace stalo důležitým železničním uzlem.[2] Křižovaly se zde vojenské vlaky (ešalony) přepravující bojovníky na frontu s těmi, co dopravovali do míst blízko linií střetů zbraně a munici.[2] Nádraží i město bylo často bombardováno, což ztěžovalo životní a pracovní podmínky v železniční nemocnici zahlcené raněnými a neustále postrádající dostatek kvalifikovaného personálu.[2] Od německé armády bylo město osvobozeno rudou armádou 3. února 1944.[2] Se vstupem československé vojenské jednotky na osvobozené území začali Volynští Češi (muži, ženy i celé rodiny) dobrovolně a hromadně vstupovat do armády.[2]
V armádě editovat
Jiřina Křížková vstoupila do československé vojenské jednotky na Volyni 25. srpna 1944[1] poté, co ji konečně uvolnila ze svého pracovního poměru železniční nemocnice.[2] Ihned následoval dvouměsíční kurz chirurgických (sálových) sester v Kyjevě[1] při sovětské vojenské nemocnici, který byl organizován pro příslušnice československé vojenské jednotky.[2] Po skončení kurzu v Kyjevě byla přemístěna k náhradnímu pluku čs. armádního sboru, byla přidělena ke 4. brigádě armádního sboru jako operační sestra do ošetřovny. Nějaký čas byla nasazena na předsunutém stanovišti a jejím úkolem bylo poskytovat raněným první odborné ošetření před jejich následným transportem do polních nemocnic.[2] Personálně fungovalo předsunuté pracoviště ve složení: lékař/lékařka, dvě zdravotní sestry, 10 zdravotníků a poručík zajišťující další rozvoz raněných do polních nemocnic.[2] Po nějaké době byla Jiřina Křížková převelena na chirurgický sál polní nemocnice, s níž se účastnila bojů na Slovensku (Liptovský Mikuláš, Vrůtky a další místa těžkých bojů). Při přesunu na Moravu se v polní nemocnici dočkala konce druhé světové války.[2] Do osvobozeného Československa se Jiřina Křížková vrátila v řadách 4. československé samostatné brigády 1. československého armádního sboru v SSSR.[1]
Po druhé světové válce editovat
Po skončení druhé světové války v květnu 1945 zůstala Jiřina Křížková v Československé armádě jako zdravotní sestra[2][1] poté, co absolvovala dvouletou zdravotní školu organizovanou Československým červeným křížem při Ústřední vojenské nemocnici v Praze 6.[2] Na zdravotní škole si doplnila praktické zkušenosti z frontových ošetřoven o medicínskou teorii a následně pracovala po nějakou dobu ve vojenské nemocnici. Z této pozice byla převelena na zdravotní správu Ministerstva národní obrany (MNO), kde sloužila až do roku 1952, kdy odešla v hodnosti nadporučíka do zálohy.[2][1]
Za kyjevského Čecha, kamaráda z druhé světové války Eduarda Jiráka se provdala v roce 1946 a přijala jeho příjmení (Jiráková). I on zůstal po skončení druhé světové války v Československé armádě.[2] Manželé Jirákovi měli 3 děti.[2] Do zdravotnictví nastoupila Jiřina Jiráková po osmileté pauze a pracovala zde jako sestra až do svého odchodu do starobního důchodu.[1][2] Posledních 10 let před odchodem na odpočinek pracovala v ordinaci pro dorost ve zdravotnické škole v Praze.[2] Jiřininy rodiče a sestra Evženie repatriovali do Československa v únoru 1947.[2] |
Povýšení a ocenění editovat
Dne 6. dubna 2000 byla povýšena (s platností od 8. května 2000) do hodnosti podplukovníka ve výslužbě.[1] O několik let později byla povýšena do hodnosti plukovníka ve výslužbě.[1] Za válečnou činnost během druhé světové války byla vyznamenána několika československými a sovětskými řády a medailemi:[2][1]
- Pamětní medaile SSSR;
- Medaile Za zásluhy (II. stupeň);
- Medaile Za osvobození Prahy (ruská);
- Medaile Účastník 2. svět. války (ruská);
- Medaile Žukova;
- Medaile 40 let od vítězství nad nacistickým Německem (Медаль 40 лет со дня победы над нацистской Германией);
- Řád vlastenecké války (Orden otěčestvennoj vojny) (ruský);
- Medaile 50 let osvobození Ukrajiny a
- další.[2]
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ a b c d e f g h i j Vojenský ústřední archiv, Vojenský historický archiv Praha, Jiří Filip. Československé vojenské jednotky na východě: Svědectví dokumentů, fotografií a věcných exponátů o vzniku a bojové činnosti 1. čs. armádního sboru v SSSR. Redakce Jiří Charfreitag, Milan Mojžíš, Michal Rak; Jazyková redakce: Zuzana Palová, Grafický návrh a zpracování: Anna Štysová. 1. vyd. Praha: Československá obec legionářská, 2019. 496 s. ISBN 978-80-7557-200-4. Kapitola 1. československý armádní sbor v SSSR, s. 126.
- ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y Jiřina Křížková provd. Jiráková [online]. web: Ženy bojující cz (Československé ženy bojující v zahraničních vojenských jednotkách za II. světové války) [cit. 2023-04-06]. Jiřina Jiráková ze Zdolbunova na Volyni, zdravotní sestra 1. brigády. Dostupné online.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jiřina Jiráková na Wikimedia Commons
