Repatriace
Repatriace (z pozdně latinského repatriare) je návrat osoby zpět do místa jejího původu, do vlasti, nebo vrácení občanství na základě svobodně vyjádřené vůle k takovému návratu.
Příkladem repatriace v Československu je návrat řeckých emigrantů [1]do Řecka[2] koncem sedmdesátých let 20. století nebo návrat dvou tisíc Volyňských Čechů z černobylské oblasti počátkem devadesátých let 20. století.[3]
Příkladem repatriace po rozpadu SSSR je návrat Tatrů odvlečených Stalinem do Střední Asie[4] zpět na Krym.[5]
Repatriantem může být exulant (politický uprchlík) nebo emigrant (ekonomický uprchlík). Pojem repatriace se používá i v případech osob, které pobývaly v zahraničí v zájmu svého státu: vojáci, diplomaté. Dále se pojem repatriace používá v případech evakuace vlastních občanů ze zemí, kde se prudce zhoršila bezpečnost (přírodní katastrofa, vojenský konflikt nebo revoluce).
Repatriace uprchlíků, žadatelů o azyl a nelegálních migrantů je řešením pro státy postižené masovou migrací. K zajištění dobrovolného souhlasu s repatriací jsou vynakládány finanční prostředky.
U případů, kde chybí souhlas osoby se nejedná o repatriaci, ale o deportaci. V případě zločinců vydávaných partnerskými zeměmi je násilí nezbytnou součástí deportace.
Zdravotní repatriace
editovatKdyž je cestovatel neschopen pokračovat ve své cestě ze zdravotních důvodů, je pojišťovna požádána o repatriaci pacienta. Doprava může být řešena běžným letem, autosanitkou nebo aerosanitkou (let letadlem upraveným jako sanitka). Zdravotní repatriace je odlišná od zdravotní evakuace.
Repatriace post-mortem (po smrti)
editovatPřevezení ostatků do vlasti.
Repatriace měny
editovatKdyž je zahraniční měna měněna zpět na měnu domácí země, je toto nazýváno repatriací. Příkladem by byl Američan, který mění britské libry zpět na americké dolary.
Kulturní repatriace
editovatKulturní repatriace je návrat uměleckého objektu nebo umělecké práce do země původu (obvykle starověké umělecké předměty), nebo (pro ukořistěné předměty) k bývalému vlastníku (nebo jeho dědicům).
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Jak se dostali Řekové do Česka. Příběh jejich komunity začal po druhé světové válce. Plus [online]. 2024-01-06 [cit. 2024-02-17]. Dostupné online.
- ↑ Dotyk | Jak Češi přijali řecké uprchlíky. www.dotyk.cz [online]. [cit. 2024-02-17]. Dostupné online.
- ↑ ‚Zvládli to velmi dobře.‘ Před 30 lety se volyňští Češi vrátili zpět do vlasti, kde začínali od nuly. iROZHLAS [online]. 2021-04-24 [cit. 2024-02-17]. Dostupné online.
- ↑ Za 60 hodin skoro 200 tisíc lidí. Krymští Tataři si připomínají 75. výročí masové deportace. iROZHLAS [online]. 2019-05-18 [cit. 2024-02-17]. Dostupné online.
- ↑ Vyhnání a návrat krymyských Tatarů (19. 5. 2014). havelchannel.cz [online]. [cit. 2024-02-17]. Dostupné online.
Související články
editovatExterní odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu repatriace na Wikimedia Commons
