Jiří Pavel (voják)

Jiří Pavel (rodným jménem Jiří Popper) (24. března 1926, Plzeň[1]14. června 2011, Praha) byl starším bratrem českého prozaika, novináře a sportovního reportéra Oty Pavla.[2] Spolu se svým bratrem Hugo Pavlem byli oba starší bratři Oty Pavla (po jeho smrti v roce 1973) životní oporou synovci – básníku a spisovateli Jiřímu Pavlovi (1956–2018) (syn Oty Pavla). Jiří a Hugo Pavlovi byli také správci archivu rodiny Popperů jakož i literárního odkazu Oty Pavla.[3]

Jiří Pavel
Rodné jméno Jiří Popper
Narození 24. března 1926
Plzeň,[1] ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí 14. června 2011
Praha, Nemocnice Pod Petřínem, ČeskoČesko Česko
Bydliště ulice Milady Horákové, Praha–Holešovice[2]
Povolání voják z povolání, starožitník
Zaměstnavatel Československá armáda
Titul plukovník
Manžel(ka) Vlasta[2]
Děti syn: Jiří; dcera: Tereza[2]
Rodiče otec: Leo Popper; matka: Hermína Popperová
Příbuzní bratr: Ota Pavel; bratr: Hugo Pavel, synovec: Jiří Pavel; bratranec: Zdeněk Popper[2]
Chybí svobodný obrázek.
Hrob na Novém židovském hřbitově na Olšanech

ŽivotEditovat

Rodinný původ a druhá světová válkaEditovat

Jiří Pavel se narodil 24. března 1926 v Plzni.[2] Jeho otcem byl Leo Popper, jeho matka byla Hermína Popperová.[3] Po nastolení Protektorátu Čechy a Morava (po 15. březnu 1939) byla celá rodina z Prahy násilně vystěhována.[3] Útočiště našli na selském gruntě rodičů Leo Poppera v Buštěhradě u Kladna.[3][p 1] Jiří Pavel byl spolu se svým starším bratrem Hugo Pavlem a otcem Leem v únoru roku 1943 zařazen do transportu směr Terezín.[3] Do Terezína se dostali s transportem 6. března 1943.[3] V Terezíně se v roce 1944 seznámil s Dagmar Hilarovou (tehdy ještě Berzettiovou).[5] Ke konci druhé světové války byl Jiří Pavel (Popper) transportován posledním vlakem do Mauthausenu.[5] Po druhé světové válce se Jiří i Dagmar dále stýkali, ale jejich vztah však brzy skončil.[5][p 2]

Po druhé světové válceEditovat

Po druhé světové válce studoval Jiří Pavel (spolu se svým přítelem Arnoštem Lustigem) na Vysoké škole politických a sociálních nauk žurnalistiku a sociologii.[2] Jiří se později stal vojákem z povolání, ale v době tzv. normalizace (po srpnu roku 1968) byl nucen (v hodnosti plukovníka) z armády odejít.[2] Nějaký čas se živil různými profesemi (jednu dobu například i jako kopáč hrobů na židovském hřbitově), ale později se stal starožitníkem.[2]

Jiří Pavel poskytoval ochotně rodinné archiválie i spisovatelům, kteří psali vzpomínkové publikace o životě Oty Pavla.[2] V tomto směru spolupracoval se spisovatelkou Jaroslavou Pechovou při shromažďování materiálů pro knihu „Zpáteční lístek do posledního ráje Oty Pavla“ (vyšla v roce 2000 v 1. vydání k nedožitým 70. narozeninám Oty Pavla, později vyšla ještě v letech 2001, 2002, 2004, 2012 a 2015) či s žurnalistkou, psychoterapeutkou a spisovatelkou PhDr. Zuzanou Peterovou (* 25. 10. 1950, Praha) při přípravě rodinné dokumentace ke knize „Spanilé jízdy, aneb, Náš bratr Ota Pavel“. (i tato kniha vyšla v roce 2000)[2]

Jíří Pavel zemřel v úterý 14. června 2011 v ranních hodinách v pražské nemocnici Pod Petřínem ve věku 85 let.[2] Byl pochován (pietním způsobem za zvuků vojenské hudby, pod bojovou zástavou a za holdu čestné stráže vojáků pražské posádky) do rodinného hrobu v židovské části Olšanských hřbitovů v Praze.[2]

Publikace, na jejichž vzniku spolupracovalEditovat

OdkazyEditovat

PoznámkyEditovat

  1. Jiný pramen[4] uvádí, že se rodina z obav před transportem přestěhovala v roce 1939 do Buštěhradu.[4]
  2. Dagmar Hilarová (rozená Berzettiová) (1928–1996) – česká básnířka a spisovatelka; krátce před svými 15. narozeninami byla deportována do terezínského ghetta a strávila zde více než dva roky. V knize „Nemám žádné jméno“ literárně zpracovala svoje deníkové záznamy z terezínského ghetta. Děj knihy se odehrává v Praze a Terezíně v rozmezí let 1939–1945 a líčí zážitky autorky v období jejího dospívání, které bylo poznamenáno druhou světovou válkou.

ReferenceEditovat

  1. a b SCHOENBERG, Randy. Jiří Pavel (Popper) (narozen: 24. března 1926, Plzeň – zemřel: 14. června 2011, Praha) ve věku 85 let [online]. www geni com, 2019-10-25 [cit. 2020-05-23]. Otec: Leo Popper; matka: Hermine Popper; bratr: Hugo Pavel; bratr: Ota Pavel. Dostupné online. 
  2. a b c d e f g h i j k l m n o RICHTERMOC, Milan. Jak jsem potkal Jiřího Pavla [online]. 2011-07-15 [cit. 2020-05-23]. V úterý 14. června 2011 v ranních hodinách v pražské nemocnici Pod Petřínem zemřel Jiří Pavel. Dostupné online. 
  3. a b c d e f HAASOVÁ, Petra; RICHTERMOC, Milan. Petra Haasová – Milan Richtermoc: Jak se vrací čas (k životnímu jubileu Hugo Pavla) [online]. 2009-12-25 [cit. 2020-05-22]. Dostupné online. 
  4. a b 2011 Květen Posezení s Otou Pavlem a 2014 odchod bratra Huga [online]. 2014-02-01 [cit. 2020-05-22]. Smutná zpráva. Zemřel starší bratr spisovatele Oty Pavla – Hugo Pavel. Dostupné online. 
  5. a b c GÁLIS, Radek. Syna pak měla s někým jiným a ne se mnou, vzpomínal Jiří Pavel. [online]. Českobudějovický deník CZ, 2012-04-09 [cit. 2020-05-23]. České Budějovice - Jiří Pavel, bratr spisovatele Oty, byl velkou terezínskou láskou Dagmar Hilarové. Ta napsala knihu „Nemám žádné jméno“ (Fragment, 2012).. Dostupné online. 

LiteraturaEditovat

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat