Otevřít hlavní menu

Jiří Hejda (25. února 1895 v Praze[1]25. dubna 1985 v Praze) byl český spisovatelpublicista, československý politiknárodohospodář, účastník protinacistického odboje.

JUDr. Jiří Hejda
Stranická příslušnost
Členství ČSNS

Narození 25. února 1895
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 25. dubna 1985 (ve věku 90 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Profese politik
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

obnoveném Československu se stal významným představitelem Československé strany národně socialistické. Byl členem Ústřední plánovací komise, která připravovala plán dvouletky pro léta 1947–1948. Po únorovém převratu byl zařazen do politického procesu s Miladou Horákovou a spol. a v roce 1950 odsouzen na doživotí (podmíněně propuštěn byl v roce 1962).

Obsah

Novinář a odbojářEditovat

Začal studovat práva, narukoval do první světové války a poté dokončil studium práv. Měl manželku Luisu, dcery Jitku, Šárku a syna Neklana.[2]Peroutkovou revue Přítomnost spolupracoval od roku 1926, přičemž se staral o rubriky „Národní hospodářství“ a „Aktuální otázky“. V letech 1928–30 psal o národohospodářství do Lidových novin. Léta 1930–35 strávil v redakci Českého slova. V roce 1937 se stal generálním tajemníkem podniku ČKD.[3][2] Krátce před německou okupací odešel z vedoucí funkce ČKD a založil vlastní továrnu na kuchyňská zařízení. Za německé okupace se zapojil se do protinacistického odboje v organizacích Politické ústředíÚstřední vedení odboje domácího (ÚVOD).[3]

Poválečná kariéra a uvězněníEditovat

obnoveném Československu se stal významným představitelem Československé strany národně socialistické. Byl členem Ústřední plánovací komise, která připravovala plán dvouletky. Za ČSNS ho v komisi doplňovali ještě ekonom Emanuel Šlechta a stavebník Štěpán Ješ.[4] Nadále se také věnoval publicistice pro noviny Svobodné slovo a týdeník Dnešek.

Po převratu v únoru 1948 byl vyloučen ze Svazu spisovatelů[2], přičemž i sama ČSNS byla zbavena svých demokraticky orientovaných představitelů a „obrozena“ jako tzv. Československá strana socialistická. Společně se s řadou bývalých funkcionářů ČSNS, v druhé polovině roku 1948 a v ilegalitě, podílel na tvorbě národněsocialistického programu.[5] Mimo jiné pracoval na koncepci hospodářské politiky po změně režimu, přičemž u znárodněných podniků byl pro jejich přeměnu na akciové společnosti s účastí soukromého kapitálu. „Politická šestka“, což byla jedna z nejdůležitějších skupin národněsocialistické ilegality (ve složení Milada Horáková, Josef Nestával, Josef Čupera, František Račanský, František DlouhýKarel Šobr), se ale s jeho programem neztotožnila.[6]

V roce 1949 byl zatčen a zařazen do politického procesu s Miladou Horákovou a spol. Výrobci procesu mu přisoudili roli „hospodářského ideologa Direktoria“, přičemž měla být propagandisticky využita i jeho minulost podnikatele a odpor vůči znárodňování.[7] Proces začal v soudní budově v Praze-Pankráci dne 31. května 1950, v tomto procesu byl odsouzen na doživotí. Původně však pro něj také byl určen trest smrti[8] a nad změnou trestu na doživotí se v písemném hodnocení procesu pozastavovali jak prokurátorka Ludmila Brožová-Polednová[9], tak soudce z lidu František Doušek.[10] Vězněn byl ve věznicích Pankrác, Mírov, Leopoldov (v letech 1951–1959), IlavaValdice.

Žádost manželky Luisy Hejdové k Nejvyššímu soudu o milost a zmírnění trestu byla 21. ledna 1954 zamítnuta.[11] Z vězení byl podmínečně propuštěn v roce 1962.[3]

Po propuštěníEditovat

Po propuštění napsal román Útěk, který byl v roce 1969 vydán nakladatelstvím Melantrich, ale během normalizace byl stahován z prodeje.[2] Hejdova autobiografie Žil jsem zbytečně mohla být vydána až po Sametové revoluci. Zemřel 25. dubna 1985 v Praze.

DíloEditovat

  • Hospodářská funkce akciové společnosti (1930)
  • Problémy světové hospodářské krize (1933)
  • V zemi hákového kříže (1934)
  • Útěk (román, 1969)
  • Žil jsem zbytečně (autobiografie, 1991)
  • Sonety zpívané šeptem ve stínu šibenice (1993)

LiteraturaEditovat

  • KAPLAN, Karel. Největší politický proces: M. Horáková a spol.. Brno: Doplněk, 1995. ISBN 80-85765-58-6. S. 350. (česky) 
  • KAPLAN, Karel. Druhý proces. Milada Horáková a spol. - rehabilitační řízení 1968-1990. Praha: Karolinum, 2008. S. 582. (česky) 
  • NAVARA, Luděk; GAZDÍK, Jan. Čtyři vraždy, ale vůbec žádní vrazi. Mladá fronta DNES. 29. červen 2005, s. C6. ISSN 1210-1168. 
  • HEJDA, Jiří. Žil jsem zbytečně. Praha : Machart, 2010. 480 s. ISBN 978-80-904318-4-3.
  • Proces s vedením záškodnického spiknutí proti republice, Horáková a společníci. Praha: Ministerstvo spravedlnosti, 1950. 275 s. Dostupné online. 

ReferenceEditovat

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnost při kostele sv.Ludmily na Královských Vinohradech v Praze
  2. a b c d Část života muže, který nežil zbytečně [online]. KPV pobočka 15 [cit. 2009-05-31]. Dostupné online. (česky) 
  3. a b c KDO BYL KDO v našich dějinách ve 20. století – HEJDA Jiří [online]. Libri [cit. 2009-05-31]. Dostupné online. (česky) 
  4. KOCIAN, Jiří. Československá strana národně socialistická v letech 1945–1948. Brno: Doplněk, 2002. ISBN 80-7239-138-0. S. 121. (česky) 
  5. KAPLAN, Karel. Největší politický proces: M. Horáková a spol.. Brno: Doplněk, 1995. ISBN 80-85765-58-6. S. 98. (česky) [Dále jen Kaplan (1995)]
  6. Kaplan (1995), s. 102.
  7. Kaplan (1995), s. 132.
  8. Kaplan (1995), s. 155.
  9. Kaplan (1995), s. 177.
  10. Kaplan (1995), s. 179-180.
  11. Kaplan (1995), s. 190.

Externí odkazyEditovat

Související článkyEditovat