Otevřít hlavní menu

Jestřabina (Galega) je rod rostlin z čeledi bobovité. Jsou to přímé byliny se světle modrými až bělavými květy v hroznovitých květenstvích. Jestřabina lékařská je již odedávna pěstována jako léčivka a pícnina a roste zdomácnělá i v České republice.

Jak číst taxoboxJestřabina
alternativní popis obrázku chybí
Jestřabina lékařská (Galega officinalis)
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád bobotvaré (Fabales)
Čeleď bobovité (Fabaceae)
Podčeleď Faboideae
Tribus Galegeae
Rod jestřabina (Galega)
L., 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obsah

PopisEditovat

Jestřabiny jsou přímé vytrvalé byliny s kůlovým kořenem a většinou s větvenou lodyhou. Listy jsou lichozpeřené, složené z 6 až 12 párů celokrajných lístků, s volnými palisty. Květy jsou světle modré, fialové nebo bílé, v úžlabních nebo vrcholových dlouze stopkatých hroznech. Kalich je zvonkovitý, zakončený 5 laloky. Pavéza je podlouhle vejčitá, na bázi zúžená v krátký nehet. Křídla jsou podlouhlá, lehce připojená k tupému, zahnutému člunku. Tyčinek je 10 a jsou jednobratré. Semeník je přisedlý, s mnoha vajíčky a šídlovitou čnělkou zakončenou kulovitou bliznou. Lusky pukají 2 švy a obsahují 1 až několik mírně zploštělých semen.[1][2]

RozšířeníEditovat

Rod jestřabina zahrnuje 5 až 6 druhů. Je rozšířen v Evropě, Asii a horách východní Afriky. Jediným původním evropským druhem je jestřabina lékařská (Galega officinalis), rozšířená v celé jižní Evropě. Na východ zasahuje do jihozápadní Asie a Pákistánu. Původní areál nelze u této staré kulturní rostliny s jistotou určit. V České republice se vyskytuje jako archeofyt.[1][3][4] Na Kavkaze se vyskytuje jestřabina východní (G. orientalis). Zbylé druhy jestřabin jsou rozšířeny ve východní Africe.[5]

Obsahové látky a jedovatostEditovat

Semena jestřabiny lékařské obsahují alkaloid peganin a byl zjištěn i obsah jedovatého kanavaninu, dále cyklitol pinitol a jedovaté aminy galegin a hydroxygalegin. Nať obsahuje flavonový glykosid galuteolin, aminokyseliny, saponiny, hořčiny aj.[1][6] Z farmakologicky významných látek jsou v jestřabině lékařské obsaženy deriváty guanidinu, z nichž zejména smirnovin a sferofysin působí jako látky blokující nervová ganglia.[2] Jestřabiny jsou jedovaté pro kozy. Listí je hořké, způsobuje zvracení a v některých případech i smrt.[2]

ZástupciEditovat

VýznamEditovat

Jestřabina lékařská (Galega officinalis) je stará kulturní rostlina, která se pěstovala jako pícnina a léčivá rostlina a v různých oblastech Evropy zdomácněla.[1] V jižní Evropě je pěstována jako půdu zlepšující rostlina která toleruje kyselou půdu, a také jako pastva pro včely.[2] Rostlina je používána v bylinných směsích jako podpůrný prostředek pro zvýšení tvorby mateřského mléka a ke snížení hladiny krevního cukru u cukrovky 2. typu.[6]


Přehled druhů a jejich rozšířeníEditovat

[5]

ReferenceEditovat

  1. a b c d SLAVÍK, Bohumil (editor). Květena České republiky 4. Praha: Academia, 1995. ISBN 80-200-0384-3. 
  2. a b c d ALLEN, O.N.; ALLEN, E.K. The Leguminosae, a Source Book of Characteristics, Uses, and Nodulation. Madison: The University of Wisconsin Press, 1981. ISBN 0-299-08400-0. 
  3. Flora Europaea [online]. Royal Botanic Garden Edinburgh. Dostupné online. 
  4. The Plant List [online]. Dostupné online. 
  5. a b International Legume Database: Galega [online]. Dostupné online. 
  6. a b JANČA, Jiří; ZENTRICH, Josef A. Herbář léčivých rostlin 2. díl. Praha: Eminent, 1995. ISBN 978-80-7281-368-1.