Jenisejští Kyrgyzové

turkické kmeny od 6. do 13. století

Jenisejští Kyrgyzové, též Jenisejští Kirgizové (čínsky 居骨, - 纥骨, - 结骨, pchin-jinem qigu, - hegu, - jiegu, obvyklou fonetikou: Čchi-ku, Che-ku, Ťie-ku), je označení turkických kmenů, které žily od starověku na horním toku Jeniseje, zejména na území Minusinské kotliny. V roce 550 vytvořili Kirgizové (Jenisejští Kyrgyzové) kaganát s čínským názvem Ťie-ku, který zanikl v roce 924 vzniknuvším Kyrgyzským kaganátem (8401293). Ten byl pak rozvrácen podroben Mongoly. V 17. a 18. století pod tlakem Rusů a Ojratů (západomongolských kmenů) část Kirgizů (Jenisejští Kyrgyzové) odešla z horního toku Jeniseje na jih. Tato část se podílela na etnogenezi Kara-kirgizů (Kyrgyzové). Část, která zůstala v původních sídlištích, se rozhodující měrou podílela na etnogenezi Čchien-kchunů (Chakasové). Kirgizové (Jenisejští Kyrgyzové) byli kočovní pastevci, věnovali se ale i zemědělství. Zanechali po sobě četné nápisy na kamenných stélách, psané starotureckým runovým písmem.

Kaganát Jenisejských Kyrgyzů
 Ujgurský kaganát 5391290 říše Liao 
geografie
žádné
obyvatelstvo
národnostní složení:
Jenisejští Kyrgyzové
státní útvar
vznik:
zánik:
státní útvary a území
předcházející:
Ujgurský kaganát Ujgurský kaganát
následující:
říše Liao říše Liao

Raný středověkEditovat

Pod vedením Kirgizského klanu (Jenisejští Kyrgyzové), byl vytvořen stát, v čínských zdrojích nazýván kaganát Ťie-ku, nebo v západní literatuře, kaganát Jenisejských Kyrgyzů (550–924). Kaganát Ťie-ku zanikl vznikem nástupnického Kyrgyzského kaganátu.

Rasový image Kirgizů (Jenisejští Kyrgyzové) tohoto období je neznámý, ale pravděpodobně byl stejný jako u starověkých zástupců Ting-lingské europoidní rasy Střední Asie. Nicméně řada vědců věří že v centru Ting-lingů, alespoň v menší míře v 1. století byly i turkofonní kmeny. Kirgizové (Jenisejští Kyrgyzové) byli kočovní pastevci, věnovali se ale i zemědělství. Jejich runové písmo (Jenisejská abeceda) na severu bylo podobné tomu které používali Ujgurové k záznamu textů. Písmo pak bylo přeneseno k jejich jihovýchodním sousedům etnickým Turkům (Orchonská abeceda). Kirgizové (Jenisejští Kyrgyzové) byli manichejci.[1] [pozn. 1]

Vládcové Sia-ťias'ů (648-863)Editovat

pořadí jméno
z čínské fonotvorby
pseudonymní jméno v čínštině období
vládnutí
jméno v češtině osobní jméno v čínštině poznámky
01. Šıpoku Ačan čínsky znaky 失钵屈阿栈
pchin-jinem shībōqūāzhàn
čínsky v českém přepisu Š'poku-a-čan
643680 Kujmao čínsky znaky 癸卯
pchin-jinem guǐmǎo
čínsky v českém přepisu Kuej-mao
02. Ta Čiamu čínsky znaky 塔恰木
pchin-jinem tǎqiàmù
čínsky v českém přepisu Tcha-čchia-mu
681693 Sinsi čínsky znaky 辛巳
pchin-jinem xīnsì
čínsky v českém přepisu Sin-si
骨咄禄 - gǔduōlù
03. Ťie Chungcan-fufu čínsky znaky 结黉蚕匐肤
pchin-jinem jiéhóngcánfúfū
čínsky v českém přepisu Ťie-chung-cchan-fufu
693708 Kujsi čínsky znaky 癸巳
pchin-jinem guǐsì
čínsky v českém přepisu Kuej-si
04. Bars-beg čínsky znaky 巴而思匐
pchin-jinem baérsīfú
čínsky v českém přepisu Paer-sifu
708711 Wušen čínsky znaky 戊申
pchin-jinem wùshēn
čínsky v českém přepisu Wu-šen
05. Kutluk Bilgä-kagan čínsky znaky 骨笃禄毗伽可汗
pchin-jinem gǔdǔlùpíjiā kèhán
čínsky v českém přepisu Kutulu-pchiťia kche-chan
711722 Sinchaj čínsky znaky 辛亥
pchin-jinem xīnhài
čínsky v českém přepisu Sin-chaj
06. Isipoše Joučepiši-tegin čínsky znaky 伊悉钵舍友者毕施颉斤
pchin-jinem yīxībōshěyouzhěbìshījiéjīn
čínsky v českém přepisu Isipoše-jouče-piši-ťieťin
722 Žensü čínsky znaky 壬戌
pchin-jinem rénxū
čínsky v českém přepisu Žen-sü
07. Inanču Čör-tegin čínsky znaky 俱力贫贺忠颉斤
pchin-jinem jùlìpínhèzhōngjiéjīn
čínsky v českém přepisu Ťülipchin-chečung-ťieťin
723758 Kujchaj čínsky znaky 癸亥
pchin-jinem guǐhài
čínsky v českém přepisu Kuej-chaj
十一 - shíyī
08. Bilgä Tung-tegin čínsky znaky 毗伽顿颉斤
pchin-jinem píjiādùnjiéjīn
čínsky v českém přepisu Pchiťia-tun-ťie-ťin
758790 Wusü čínsky znaky 戊戌
pchin-jinem wùxū
čínsky v českém přepisu Wu-sü
09. Ťien Kun-kagan čínsky znaky 坚昆可汗
pchin-jinem jiānkūn kèhán
čínsky v českém přepisu Ťien-kchun kché-chan
790822 Kengwu čínsky znaky 庚午
pchin-jinem gēngwǔ
čínsky v českém přepisu Keng-wu
10. Jingwu Čengming-kagan čínsky znaky 英武诚明可汗
pchin-jinem Yīngwǔchéngmíng kèhán
čínsky v českém přepisu Jingwu-čcheng-ming kché-chan
822863 Ženjin čínsky znaky 壬寅
pchin-jinem rényín
čínsky v českém přepisu Žen-jin
裴罗 - péiluō
骨咄禄 - gǔduōlù
亚尔 - yàěr

OdkazyEditovat

PoznámkyEditovat

  1. v „Záznamech velkého historika“ z období Dynastie Chan z 2. století př. n. l., čili v Š'-ťi (čínsky v českém přepisu Š'-ťi, pchin-jinem Shǐjì, znaky 史記) 110 a v Chan-šu (čínsky v českém přepisu Čchien Chan-šu, pchin-jinem Qián Hànshū, znaky 前漢書) 94a, byly Jenisejští Kyrgyzové nazývání Ke-kchun (čínsky pchin-jinem Gekun, znaky 堅昆) a také Sia-ťias (čínsky pchin-jinem Xia-jiasi, znaky 黠戛斯)

ReferenceEditovat

  1. Miller G.F. „Chyq“ 1913, p. 26, and „History of Siberia“. vol. 1. Moscow-Leningrad, 1937. p. 514-516.

LiteraturaEditovat

  • HUBINGER, Václav; HONZÁK, František; POLIŠENSKÝ, Jiří. Národy celého světa (Malé encyklopedie). Praha: Mladá fronta, 1985. 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat