Jaroslav Brabec (režisér)
Jaroslav Brabec (* 14. červen 1954, Praha) je český filmový a televizní kameraman, režisér, scenárista a vysokoškolský pedagog.
| prof. Jaroslav Brabec | |
|---|---|
_II.jpg) Jaroslav Brabec (2024) | |
| Narození | 14. června 1954 (70 let) Praha  Československo |
| Choť | Veronika Freimanová (–2008) |
| Český lev | |
1993 – Krvavý román 1999 – Kuře melancholik 2002 – Andělská tvář | |
| Umělecké ceny | |
1984 – Poklad hraběte Chamaré | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Biografie
editovatV roce 1979 dokončil studium kamery na FAMU. Následně nastoupil do Filmového studia Barrandov, kde od roku 1983 pracoval i jako režisér. Mezi jeho první kameramanské počiny patřil snímek Fera Feniče Džusový román, se kterým spolupracoval i na filmu Zvláštní bytosti. Se Zdeňkem Troškou natočil Poklad hraběte Chamaré, O princezně Jasněnce a létajícím ševci, Zkouškové období, Andělská tvář nebo Z pekla štěstí 2, s Věrou Chytilovou Kopytem sem, kopytem tam a Mí Pražané mi rozumějí, s Dušanem Kleinem Kdo se bojí, utíká, s Karlem Smyczkem Proč? a Sedm hladových.
Režijně se podílel na vzniku seriálu GEN – Galerie elity národa. V 90. letech režíroval a natočil hororový snímek Krvavý román, thriller Holčičky na život a na smrt (v obou hrála jeho manželka Veronika Freimanová) a drama Kuře melancholik, na kterých se podílel i z výtvarné a scenáristické stránky. Ve filmu PF 77 podle Vlasty Chramostové zpracoval počátky Charty 77. Většinu další produkce vytvořil pro televizi, z této doby lze jmenovat filmy Samota, Zlatá brána, seriál Hraběnky nebo Americké dopisy o životě Antonína Dvořáka. Původně se měl ujmout i filmu na motivy hry Václava Havla Odcházení, který ale nakonec exprezident natočil sám.[1]
Jako divadelní režisér uvedl v roce 2004 v Divadle Pod Palmovkou představení Pravý západ a ve vinohradském divadle Mezi úterým a pátkem (2005).
Je držitelem tří ocenění Český lev za nejlepší kameru za filmy Krvavý román (1993), Kuře melancholik (1999) a Andělská tvář (2002).
Od roku 1987 působí na katedře kamery na FAMU, 2006 se habilitoval a v současné době je profesorem.
Do roku 2008 byl ženatý s herečkou Veronikou Freimanovou, se kterou má dcery Terezu a Markétu.[2] Je biologickým otcem dcery Olgy Menzelové Anny Karolíny.[3]
Kameramanská filmografie (výběr)
editovatRežijní filmografie (výběr)
editovat| 1993 | Krvavý román GEN – Galerie elity národa (TV seriál) | |
| 1995 | Holčičky na život a na smrt GENUS (TV seriál) | |
| 1999 | Kuře melancholik | |
| 2001 | Samota (TV film) | |
| 2003 | PF 77 (TV film) | |
| 2004 | Zlatá brána (TV film) | |
| 2006 | Kočky (TV film) | |
| 2007 | Hraběnky (TV seriál) | |
| 2015 | Americké dopisy (TV film) | |
| 2020 | Zločiny Velké Prahy (TV seriál) |
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Odcházení (2011), zajímavosti [online]. CSFD.cz [cit. 2017-01-10]. Dostupné online.
- ↑ Veronika Freimanová: Můj život se od rozvodu úžasně změnil a je čím dál hezčí. Novinky.cz [online]. Borgis, 2012-03-04 [cit. 2017-01-10]. Dostupné online.
- ↑ Přiznání Jaroslava Brabce: Dítě Menzelové je moje! Další nečekáme! [online]. Ahaonlince.cz, 2010-01-27 [cit. 2017-01-10]. Dostupné online.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jaroslav Brabec na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jaroslav Brabec (režisér)
- Jaroslav Brabec ve Filmové databázi
- Jaroslav Brabec v Česko-Slovenské filmové databázi
- Jaroslav Brabec na Kinoboxu
- Jaroslav Brabec v Internet Movie Database (anglicky)
- Jaroslav Brabec na stránkách FAMU
