Jan Volf (diplomat)

Jan Volf
Jan Volf
	Jan Volf (okolo roku 1915)
Narození	21. listopadu 1883; Olbramovice u Znojma; Rakousko-Uhersko
Úmrtí	27. srpna 1919 (ve věku 35 let); Kyjev; Rusko
Příčina úmrtí	poprava zastřelením
Národnost	česká
Povolání	manažer, diplomat
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan Volf (též Jan Volf-Olbramovický, 21. listopadu 1883 Olbramovice u Znojma^[1]^[2] – 27. srpna 1919 Kyjev) byl český obchodník dlouhodobě žijící a působící v tehdy ruském Kyjevě a významný člen zdejší buňky tzv. Prvního československého odboje. Po roce 1915 se jako se zasadil o vznik československých legií^[3] v Rusku a stal se spolupracovníkem skupiny okolo Tomáše Garrigue Masaryka usilující o vznik samostatného Československa. Roku 1919 byl v Kyjevě zatčen bolševickými úřady a v srpnu téhož roku popraven.

Narodil se v městečku Olbramovice nedaleko Znojma. Absolvoval obchodní vzdělání, krátce pracoval v Cyrilometodějské záložně v Brně. Roku 1904 se obchodně přestěhoval do Kyjeva na tehdejším území Ruského impéria. Působil zde jako zástupce firmy prodávající kosy. Následně se zde vypracoval a získal respektované postavení. Rovněž byl činný ve zdejší spolkové činnosti zdejší české krajanské komunity: byl členem kyjevského (jako dříve brněnského) Sokola, spolku Jan Amos Komenský a dalších. Pod jménem Jan Volf-Olbramovický přispíval také do krajanského tisku Ruský Čech.

První československý odboj v Rusku editovat

Poté, co roku 1914 vyhlásilo Rusko válku Rakousku-Uhersku, v reakci na jeho napadení Srbska, Volf spoluorganizoval krajanské setkání 29. července 1914 v Kyjevě, kde vystoupil jako jeden z podpůrců myšlenky československé nezávislosti. Stal se členem výboru tamního Českého výboru pro pomoc obětem vojny v Kyjevě, spolku mající za cíl pomáhat zajatým českým a slovenským vojákům rakousko-uherské armády. Tento spolek začal zároveň provádět přípravy na formování jednotek Čechů a Slováků bojujících za vznik vlastního národního státu. Následná koordinace s dalšími krajanskými centry zajistila vznik České družiny, dobrovolnického praporu československých legií v ruské armádě. Dlouhodobě podporoval koncepci vzniku Československé republiky, prosazované skupinou okolo T. G. Masaryka, a nikoliv zřízení slovanské monarchie na základně carofilních tendencí. Volf se věnoval především finančnímu řízení organizace.

Roku 1916 stal členem Svazu československých spolků na Rusi, jehož předsedou se v dubnu toho roku stal Josef Dürich a hlavní aktivity čs. odboje na Rusi se přesunuly do Kyjeva. Volf zde setrval i za komplikovaných okolností přerušení spolupráce Masarykovy skupiny s Dürichem, kdy se předsedou spolku stal v Petrohradu usídlený Bohumil Čermák. Volf pak v Kyjevě zastával de facto pozici českého konzula. V rámci příprav vyhlášení československé samostatnosti se zabýval organizací státních financí, mj. prosazoval zavedení tzv. revoluční daně pro znovuobnovení hospodářství země po válečné hospodářské krizi.

V listopadu 1917 proběhl v Ruském impériu socialistický převrat a vládu nad zemí přebrala bolševická vláda v Moskvě, v březnu 1918 pak došlo k uzavření separátního míru v Brestu-Litevském mezi mocnostmi Trojspolku se sovětskou vládou. Volf se s jednotkami československých legií v Rusku přesunul z Kyjeva dále na východ k absolvování tzv. Sibiřské anabáze. Ještě v létě 1918 se ale do německou armádou okupovaného Kyjeva tajně vrátil, aby se vrátil ke své tamější práci. Po vzniku Československa 28. října 1918 působil de facto jako československý konzul v Kyjevě.

Věznění a poprava editovat

Po stažení německých sil z Ukrajiny a příchodu sovětské Rudé armády generála Děnikina byl Volf označen na základě udání českých bolševiků^[4] za zahraničního agenta (bolševická vláda československý stát tehdy oficiálně neuznávala) a vězněn v pracovních táborech. 27. srpna 1919 byl pak v Kyjevě na základě vznesených obvinění popraven zastřelením.

Odkazy editovat

Reference editovat

↑ Encyklopedie dějin města Brna. encyklopedie.brna.cz [online]. 2004 [cit. 2022-01-16]. Dostupné online.
↑ Matriční záznam o narození a křtu
↑ PRECLÍK, Vratislav. Masaryk a legie, váz. kniha, 219 str., vydalo nakladatelství Paris Karviná ve spolupráci s Masarykovým demokratickým hnutím, 2019, ISBN 978-80-87173-47-3, s. 25-51, s. 147-149, s. 169
↑ MAREK, Jaromír. Interhelpo: Tragický příběh československých osadníků v Sovětském svazu. [s.l.]: Host 324 s. Dostupné online. ISBN 978-80-275-0460-2. Google-Books-ID: iQIHEAAAQBAJ.

Literatura editovat

GALANDAUER J. a kol., Slovník prvního československého odboje 1914–18, 1993, s. 21.
MEDEK, Rudolf a BONNAUD, R.. K vítězné svobodě 1914-1918-1928: [album fotografií z dějin zahraničního i domácího odboje československého : k oslavě prvého desetiletí ČSR. V Praze: Péčí a nákladem Památníku Odboje, 1928. s. 38.

Externí odkazy editovat

Obrázky, zvuky či videa k tématu Jan Volf na Wikimedia Commons
Fotografie
Publikace o Bohumilu Čermákovi
Perzekuce Čechů bolševiky r. 1918-1919
Památce Jana Volfa (sbírka nekrologů)
Národní listy, 1919

[1] Encyklopedie dějin města Brna. encyklopedie.brna.cz [online]. 2004 [cit. 2022-01-16]. Dostupné online.

[matrika-2] Matriční záznam o narození a křtu

[3] PRECLÍK, Vratislav. Masaryk a legie, váz. kniha, 219 str., vydalo nakladatelství Paris Karviná ve spolupráci s Masarykovým demokratickým hnutím, 2019, ISBN 978-80-87173-47-3, s. 25-51, s. 147-149, s. 169

[4] MAREK, Jaromír. Interhelpo: Tragický příběh československých osadníků v Sovětském svazu. [s.l.]: Host 324 s. Dostupné online. ISBN 978-80-275-0460-2. Google-Books-ID: iQIHEAAAQBAJ.

[1]

[2]

[3]

[4]