Jan Vikart z Vřesovic
Jan Vikart (Vejkart) Vřesovec z Vřesovic (německy Johann Weikhart von Wrzesowitz, polsky Jan Wejhard Wrzesowicz, * po roce 1623, zřejmě 1624, Vřesovice – 28. srpna nebo 10. září 1656, Liebenau an der Warthe)[1] byl český hrabě, působil jako důstojník ve švédských službách v hodnosti generálmajora jako jeden z velitelů během švédské invaze do Polska.
| Jan Vikart Vřesovec z Vřesovic | |
|---|---|
 Rodový erb pánů z Vřesovic | |
| Narození | 1623 Vřesovice |
| Úmrtí | 10. září 1656 (ve věku 32–33 let) |
| Povolání | komorník |
| Choť | Marie Františka Bruntálská z Vrbna |
| Rodiče | Vilém Vřesovec z Vřesovic a Anna Ludmila ze Salmu |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život editovat
Přesné datum jeho narození není známo, ale jeho rodiče Vilém Vikart, 1. hrabě. z Vřesovic a Anna Ludmila ze Salmu se vzali v roce 1623.
V roce 1652 je již zmiňován v Polsku a během sejmu ve Varšavě se stal nájemcem solného dolu ve Věličce. Kvůli neplacení plateb do královské pokladny však byla nájemní smlouva záhy odvolána.
Během švédské invaze do Polska v roce 1655 se přidal na švédskou stranu. V armádě krále Karla X. Gustava dosáhl hodnosti generálmajora. Ještě před koncem roku, 8.–9. listopadu, se v čele malého oddílu neúspěšně pokusil dobýt klášter v Jasné Hoře. Další pokusy o jeho dobytí podnikl ještě 29. února a 24. dubna 1656, v obou případech však byl odražen a donucen k ústupu.
V létě 1656 se Vřesovec postavil do čela švédsko-německé jednotky (Braniborů a Sasů) o síle asi 800–2 000 mužů na pomoc Kališi, obležené Poláky. Během této výpravy, 28. srpna nebo 10. září, v noční bitvě u Lubrze, byla Vřesovcova jednotka nečekaně napadena jednotkou vedenou plukovníkem Andrzejem Karolem Grudzińským. Tábor byl vydrancován a Vřesovcovi vojáci utrpěli vysoké ztráty a byli rozprášeni.
Sám Jan Vikart Vřesovec byl zabit 28. srpna nebo 10. září 1656 místními sedláky při pokusu o útěk z bojiště. Podle historika Sławomira Leśniewského na základě rýmované kroniky Wojciecha Odymalského byl Jan Vikart zlynčován a utopen v Lubrze.
Rodina editovat
Jan VIkart z Vřesovic byl ženatý s Marií Františkou Bruntálskou z Vrbna.
Odkaz v literatuře editovat
Postava Jana Vikarta Vřesovce se objevila v románu Henryka Sienkiewicze Potopa a také v jeho filmové adaptaci z roku 1974 v režii Jerzyho Hoffmana. Ve filmu roli hraběte ztvárnil polský herec Mieczysław Voit. [2]
Reference editovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jan Wejhard Wrzesowicz na polské Wikipedii.
- ↑ Wrzesowitz, Johann Weikhard (1624–1656), Kämmerer – Kaiserhof. kaiserhof.geschichte.lmu.de [online]. [cit. 2023-06-06]. Dostupné online.
- ↑ Dostupné online.
Literatura editovat
- Michał Baliński: Pielgrzymka do Jasnej Góry w Częstochowie odbyta przez Pątnika XIX wieku, Warszawa 1846.
- Ryszard Henryk Bochenek: Twierdza Jasna Góra, Warszawa 1997.
- Pierre des Noyers: Lettres de Pierre Des Noyers secrétaire de la reine de Pologne Marie-Louise de Gonzague... pour servir a l’histoire de Pologne et de Suède de 1655 a 1659, Berlin 1859; przekład polski: Portofolio królowéj Maryi Ludwiki: czyli Zbiór listów, aktów urzędowych i innych dokumentów, ściągających się do pobytu tej monarchini w Polsce, przełożonych z francuskiego na język polski. Tom 2, wydał Edward Raczyński, Poznań 1844.
- Wawrzyniec Jan Rudawski: Historja Polska od śmierci Władysława IV aż do pokoju Oliwskiego, czyli dzieje panowania Jana Kazimierza od 1648 do 1660 r. tom 2, Petersburg – Mohylew 1855.
