Wikipedie

Jan Václav Zimmermann

český katolický kněz, knihovník, cenzor a spisovatel

Jan Václav Zimmermann (5. května 1788 Tomice[1] – 27. srpna 1836 Praha[2]) byl český katolický kněz, knihovník a cenzor, ale také autor náboženské a historické literatury. Do české literární historie se zapsal zejména nálezem rukopisu nazývaného Milostná píseň krále Václava, na jehož druhé straně je text shodný s básní Jelen, která je i součástí Rukopisu královédvorského.

Jan Václav Zimmermann
Narození5. května 1788
Tomice
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí27. srpna 1836 (ve věku 48 let)
Praha
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Alma materKarlo-Ferdinandova univerzita
Povoláníknihovník
Nábož. vyznáníkatolická církev
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Život a působení

editovat

Jan Zimmermann (plným jménem Jan Nepomuk Václav Zimmermann, uváděný i jako Johann Wenzel nebo zkráceně J. W. Zimmermann) se narodil roku 1788 v Podhrázském mlýně[3] v Tomicích u Votic jako syn mlynáře Václava Zimmermanna – narození je zapsáno dokonce ve dvou matrikách, jednou s příjmením ve tvaru Cimerman.[4] V roce 1804 se v Tomicích narodil i jeho synovec Josef Václav Zimmermann, rovněž kněz, autor náboženské literatury a knih pro mládež, který zemřel roku 1877 v Českém Brodě.[5][6][7] Josef Zimmermann je známý zejména jako autor české adaptace německého překladu dobrodružného románu anglického spisovatele Fredericka Marryata Kormidelník Vlnovský.

Jan Zimmermann vystudoval v Praze nejprve gymnázium, potom na univerzitě filozofii a teologii. V roce 1806 vstoupil do řádu Křižovníků s červenou hvězdou a stal se klášterním knihovníkem. Knězem byl vysvěcen v roce 1812 a potom krátce působil na faře na Starém Městě v Praze.

Jeho hlavním působištěm se ale po roce 1815 stala pražská Univerzitní knihovna, kde byl nejprve ustanoven skriptorem - měl na starosti výpůjční agendu a zpracovával katalogy českých, německých a latinských rukopisů.[8] V roce 1819 tu údajně ve staré vazbě jakési knihy nalezl ústřižek pergamenu s Milostnou písní krále Václava a básní Jelen, která byla obsažena teké v krátce předtím nalezeném Rukopisu královédvorském.

V roce 1821 byl Jan Zimmermann ustanoven cenzorem českých knih a údajně, i když neoficiálně, cenzuroval také hebrejskou literaturu. Ve funkci cenzora se ovšem až příliš projevovala Zimmermannova snaha o loajalitu k rakouské monarchii a údajně i jeho odborná nekompetentnost, takže nebyl mezi českými spisovateli nijak oblíben a někdy se stával terčem posměchu. Je známo, že např. Máj Karla Hynka Máchy prošel Zimmermannovou cenzurou bez problémů, později ale nepovolil vydání románu Cikáni.[9]

Vedle své funkce cenzora působil i jako knihovník v Univerzitní knihovně. Sám také napsal několik prací s historickými a teologickými náměty a pravidelně přispíval do Časopisu pro katolické duchovenstvo.

Zemřel 27. srpna 1836 ve věku 48 let na tyfus. Jeho nástupcem ve funkci cenzora byl pak v roce 1837 poněkud překvapivě jmenován Pavel Josef Šafařík.[10]

Dílo

editovat

Publikace Jana Václava Zimmermanna mají vesměs náboženský nebo historický charakter, některé byly psány česky, některé německy:[11]

  • Bohuslawa z Lobkowic a z Hasensteynu, list Panu Petrowi z Rosenberka, mjstodržjcýmu králowstwj Českého, o zpráwě zemské poslaný. 1818
  • Přjběhowé králowstwj Českého zběhlj za panowánj slawné paměti Ferdynanda I. 1820
  • Přjběhowé králowstwj Českého, zběhlj za panowánj slawné paměti Maximiliana II. 1822
  • Památka stoleté Slawnosti Cjrkewnjho Swatořečenj swatého Jana Nepomuckého, u geho hrobu konané Léta Páně 1829. 1830
  • Historisches Verzeichniss aller, in der k. Hauptstadt Prag aufgehobenen Klöster, Kirchen und Kapellen. 1831
  • Diplomatische Geschichte der aufgehobenen Klöster, Kirchen und Kapellen in der königl. Haupstadt Prag. 1837

Odkazy

editovat

Reference

editovat
  1. ↑ Státní oblastní archiv v Praze. ebadatelna.soapraha.cz [online]. [cit. 2019-03-11]. Dostupné online. 
  2. ↑ Archivní katalog. katalog.ahmp.cz [online]. [cit. 2019-03-12]. Dostupné online. 
  3. ↑ Podhrázský, Zimermanův mlýn | Vodnimlyny.cz. vodnimlyny.cz [online]. [cit. 2019-03-12]. Dostupné online. 
  4. ↑ Státní oblastní archiv v Praze. ebadatelna.soapraha.cz [online]. [cit. 2019-03-11]. Dostupné online. 
  5. ↑ Státní oblastní archiv v Praze. ebadatelna.soapraha.cz [online]. [cit. 2019-03-11]. Dostupné online. 
  6. ↑ Zimmermann, Josef Václav | Městská knihovna v Praze. search.mlp.cz [online]. [cit. 2019-03-12]. Dostupné online. 
  7. ↑ SKC - Výsledky vyhledávání. aleph.nkp.cz [online]. [cit. 2019-03-12]. Dostupné online. 
  8. ↑ ZIMMERMANN, Jan. Katalogy rukopisů (rukopisy). Národní knihovna, sign. IX A 25 a, b, c, IX A 26, XVII B 27
  9. ↑ Zimmermann, Jan Nepomuk Václav, 1788-1836 [online]. Středočeská vědecká knihovna v Kladně [cit. 2019-03-11]. Dostupné online. 
  10. ↑ NOVOTNÝ, Jan. Pavel Josef Šafařík. 1. vyd. Praha: Melantrich, 1971. 363 s. S. 117. 
  11. ↑ SKC - Výsledky vyhledávání. aleph.nkp.cz [online]. [cit. 2019-03-11]. Dostupné online. 

Literatura

editovat
  • NOVOTNÁ, Monika. Cenzor a literát Jan Nepomuk Václav Zimmermann (1788-1836). Diplomová práce. Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, 2018. Dostupné online. 
  • PÍŠA, Petr. „Policajtštější nežli Obrpolicajti říšští“ Cenzor Zimmermann a česká předbřeznová literatura. Dějiny a současnost: kulturně historická revue. 2011, roč. 33, čís. 9, s. 30–33. 

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Jan_Václav_Zimmermann&oldid=23997479“