Otevřít hlavní menu

Jan Koppel (německy Johann Koppel; 27. června 1808 Klimkovice[1][2] ve Slezsku – 11. září 1866 Lvov) byl právník, profesor práva, politik, rektor olomoucké univerzity a děkan její právnické fakulty.

Prof. JUDr. Jan Koppel
Jiná jména Johann Koppel
Narození 27. června 1808
Klimkovice
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 11. září 1866 (ve věku 58 let)
Lvov
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

ŽivotEditovat

V roce 1835 byl Jan Koppel suplujícím profesorem přirozeného a trestního práva na Právnické fakultě olomoucké univerzity.[3] V roce 1837 pak vyučoval soudní proces na Právnické fakultě Univerzity v Innsbrucku, o rok později se však vrátil k vyučování trestního a přirozeného práva v Olomouci, nyní již jako stálý profesor. V roce 1845 se pak stal rektorem olomoucké univerzity. V témže roce také převzal katedru politických věd a statistiky, kterou vedl až do uzavření fakulty v roce 1855. V roce 1846 se stal děkanem.

Olomoucká univerzita a především její fakulty filosofie a práva byly významným obrozeneckým a revolučním centrem v roce 1848. Koppel pak mezi revolucionáři obzvláště vynikal. Od roku 1848 do roku 1849 zasedal jako poslanec Moravského zemského sněmu. Nastoupil sem po zemských volbách roku 1848 za kurii vysoké školy v Olomouci, coby virilista (poslanec zasedající na sněmu z titulu funkce děkana jedné z fakult olomouckého vysokého učení).[4] Po rezignaci knížete Salma byl dokonce zvolen i předsedou sněmu (1848–49). Byl autorem několika zákonných předloh. Ve sněmu mimo jiné argumentoval pro zrušení všech břemen váznoucích na pozemcích, ať už prací nebo dávek, a to bez rozdílu důvodu. V souvislosti s tím navrhoval také zrušení církevních desátků.[5] V roce 1851 byl pak zvolen zástupcem v radě města.[6]

Po uzavření právnické fakulty v olomouci byl Koppel přemístěn na Právnickou fakultu Jagellonské univerzity v Krakově, kde v roce 1855 převzal katedru politických věd, statistiky a pozitivního rakouského práva správního. Později zde přednášel ekonomii, statistiku a ústavy německých zemí.[7]

Výběr dílaEditovat

  • KOPPEL, Jan. Versuch einer Erklärung der allerhöchsten Entschließung vom 19. Iuno 1835, über die als' Verbrechen strafbaren Drohungen. [s.l.]: J.P. Sollinger, 1836. (Oesterreichische Zeitschrift für Rechts- und Staatswissenschaft. 1,2). Dostupné online. (německy) 
  • Handbuch der österreichischen Strafgesetze, Olomouc 1850
  • Über Vergehen und Übertretungen, Olomouc 1851
  • Handbuch der österreichischen Strafgesetze über Vergehen und Übertretungen, Olomouc 1851. Dostupné online.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. podle alternativního zdroje 1799
  3. KOPPEL, Jan. Versuch einer Erklärung der allerhöchsten Entschließung vom 19. Iuno 1835, über die als' Verbrechen strafbaren Drohungen. [s.l.]: J.P. Sollinger, 1836. (Oesterreichische Zeitschrift für Rechts- und Staatswissenschaft. 1,2). Dostupné online. (německy) 
  4. DVOŘÁK, Jindřich. Moravské sněmování roku 1848-49: na padesátiletou památku na novodobého sněmu a zrušení roboty na Moravě, jakož i nastoupení císaře a krále Františka Josefa I. na trůn, Svazek 1. [s.l.]: Nákladem českého knihkupectví Emila Šolce, 1898. 262 s. Dostupné online. S. 247-253. (česky) 
  5. DVOŘÁK, Jindřich. Moravské sněmování roku 1848–49. [s.l.]: E. Šolc, 1898. 
  6. ZIMPRICH, Richard. Olmütz als deutsche Hochschulstadt in Mähren. Esslingen am Neckar: Bruno Langer Verlag, 1974. 124 s. (německy) 
  7. PATKANIOWSKI, Michał. Historia Facultatis Iuridicae Universitatis Iagellonicae. [s.l.]: Nakł. Uniwersytetu Jagiellońskiego, 1964. 

Související článkyEditovat