Otevřít hlavní menu

Jan Jiří Grasel

český loupežník a vrah

Johann Georg Grasel (4. dubna 1790, Nové Syrovice u Moravských Budějovic[1]31. ledna 1818, Vídeň, popraven), česky též Jan Jiří Grasel, byl loupežník a vrah, který působil na pomezí jižních Čech, jižní Moravy a Rakouska.

Jan Jiří Grasel
Johann Georg Grasel
Narození 4. dubna 1790
Nové Syrovice
Markrabství moravskéMarkrabství moravské Markrabství moravské
Úmrtí 31. ledna 1818 (ve věku 27 let)
Vídeň
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obsah

ŽivotEditovat

Grasel pocházel z rodiny pohodného (rasa), což bylo tehdy všeobecně opovrhované povolání. Z důvodů všeobecného vyčlenění z venkovské selské společnosti se rasové stýkali s tuláky a zloději. Sami si také nezřídka dopomáhali krádežemi. Grasel byl veden k loupežnému řemeslu už svým otcem. Jeho odvaha z něj učinila brzy nebezpečného zločince a na jeho dopadení byla vypsána odměna.

K jeho chycení se nabídl muž jménem David Mayer, který se za pomoci bývalé Graslovy milenky (Grasel měl úspěch u žen) vetřel do jeho blízkosti a nabídl, že mu dopomůže k útěku do Slezska. Grasel nabídku přijal a padl přímo do Mayerem připravené pasti. Byl chycen roku 1815. Soudní proces, ve kterém byl odsouzen za dvě vraždy a přes dvě stě loupeží a krádeží, trval téměř tři roky. Když byl roku 1818 popravován na vídeňském náměstí a spatřil dav, který se na něj přišel podívat, prohlásil prý: „Ježiš, tolik lidí.“ To měla být jeho poslední slova.

LegendaEditovat

 
Chycená Graselova parta na litografii Adolfa Friedricha Kunike.

Okolo Grasla vyrostla brzy po jeho smrti rozsáhlá legenda. V Rakousku je díky mnoha románům, písním a lidovým pověstem znám jako šlechetný loupežník, který bohatým bral a chudým dával. Podobné pověsti byly tradovány též na jižní Moravě, a v jižních Čechách, ale převážně mezi německým obyvatelstvem.

V českém jazykovém prostředí byla jeho pověst zpočátku spíše opačná. Právě proto se v češtině jméno Grasel v počeštěném tvaru „grázl“ používá jako nadávka k označení člověka lumpa, lotra, zloděje, násilníka, hrubiána či dokonce vraha.

Nejpozději po druhé světové válce se však postupně začal stávat populárním i v českém jazykovém prostředí. Po Graselovi byly pojmenovány některé terénní útvary a přírodní lokality. Graselův příběh zpracovává třetí epizoda českého seriálu Slavné historky zbojnické (1985); Grasela zde ztvárnil Ivan Vyskočil.[2] Na začátku 21. století pak Graselova idealizace vedla v severním Rakousku, na jihozápadní Moravě a také v oblasti Česká Kanada k vybudování několika turistických stezek. Z čistě propagačních důvodů byly nazvány „Graselova stezka“.[3] Stezky jsou vyznačeny v místech, kde Grasel pobýval nebo loupil se svou bandou.[4]

Související článkyEditovat

OdkazyEditovat

LiteraturaEditovat

  • KOL.:. Česká Kanada, Slavonice a Slavonicko. Praha: NZB, 2014. 223 s. ISBN 978-80-904272-9-7. S. 115–121, 124–135, 142–143. 
  • Šrámková, M. - Zbojnické a loupežnické postavy a motivy v české vypravěčské tradici. Národopisné aktuality 16, 1979, s. 99-106.
  • Johann Georg Grasel. Räuber ohne Grenzen. Vyd. H. Hintz. Horn-Waidhofen an der Thaya 1999, 3. vydání.

ReferenceEditovat

  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. Slavné historky zbojnické (TV seriál) (1985) [online]. ČSFD.cz [cit. 2015-12-28]. Dostupné online. 
  3. Graselovy stezky [online]. www.grasel.eu [cit. 2015-12-28]. Dostupné online. 
  4. Česká Kanada a Slavonice: Loupežník Grasel a Graselovy stezky [online]. www.neradova.com [cit. 2015-12-28]. Dostupné online. 

Externí odkazyEditovat