Otevřít hlavní menu

Jan Autengruber (25. dubna 1887, Pacov[1]15. července 1920, Praha) byl český malíř.

Jan Autengruber
Jan Autengruber
Jan Autengruber
Narození 25. dubna 1887
Pacov
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 15. července 1920 (ve věku 33 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Příčina úmrtí chřipka
Povolání malíř
Podpis Podpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život a tvorbaEditovat

Po brzké otcově smrti odešel Jan Autengruber s matkou a bratrem do Českých Budějovic. Po maturitě byl přijat na Vysokou školu uměleckoprůmyslovou, kde se setkal u profesora E. Dítěte s kolegy, mezi kterými nechyběli Oldřich Blažíček, Josef Lada, Josef Čapek, Jan Kojan a řada dalších později slavných umělců.

Po dvou letech odešel na Akademii výtvarných umění v Mnichově, kde studoval v konkurenci největších talentů celé Evropy. Dvakrát získal výroční cenu Akademie. Tím vstoupil do povědomí německé veřejnosti, což se projevuje i na poměru výstav v ČecháchNěmecku. Svá díla vystavoval např. v Praze, Mnichově, Berlíně, Drážďanech, Mannheimu, Hannoveru, Kolíně nad Rýnem, Hamburku nebo Frankfurtu. Úspěch slavil i u německé kritiky. V českém nacionálním prostředí se však kritika i obecenstvo chovalo až na malé výjimky velmi zdrženlivě. V roce 1913 získal Klaarovo stipendium a odjel do Itálie.

Za války se snažil vyhnout narukování na frontu, proto začal na Akademii v Mnichově studovat restaurování. To však znamenalo jen odklad, a vojenskou službu začal v Jindřichově Hradci. Po skončení války se usadil v Praze a přihlásil ke studiu dějin uměnífrancouzštiny na filozofické fakultě. V červnu 1919 se oženil s malířkou Hanou Jedličkovou a v březnu 1920 se jim narodila dcera Jana. Brzy na to dostal po španělské chřipce těžký zápal plic, jemuž 15. července 1920 podlehl.

O odkaz jeho díla se starala především jeho manželka Hana Autengruberová (18881970), dcera Jana a pacovští muzejníci. Výstavu jeho děl s reprezentativním katalogem uspořádala v roce 2002 Národní galerie v Praze, tím jej zařadila mezi přední české tvůrce. V roce 2009 uspořádala retrospektivu jeho díla Západočeská galerie v Plzni.[2][3]

DílaEditovat

  • Vlastní portrét1910, olejové plátno
  • Švadleny1912, olejové plátno
  • Bavorská selka1913, olejové plátno
  • Před koupáním – 1913, olejové plátno
  • Sad na Pincio v Římě1914, kresba tužkou
  • Křest Krista – 1914, olejové plátno
  • Vyvolený1917, olejové plátno
  • Jarní nálada na Pacovsku – 1917–1918, olejové plátno
  • Portrét babičky Hálkové – 1918, olejové plátno

GalerieEditovat

ReferenceEditovat

  1. Matriční záznam o narození a křtu (1. zdola)
  2. Plzeňská výstava představuje umělce, který přerostl české poměry – kultura.iDNES.cz, 22. 10. 2009
  3. BARTOŇOVÁ, Pavlína. Do Itálie s Janem Autengruberem. Přítomnost. 22.4., roč. 2018. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-11-27. 

Externí odkazyEditovat