Otevřít hlavní menu

Jacopo d'Antonio Sansovino, původním jménem Jacopo Tatti (2. července 1486, Florencie27. listopadu 1570, Benátky) byl italský sochař a architekt. Představitel vrcholné renesance a manýrismu.[1]

Jacopo Sansovino
Jacopo Tintoretto 027.jpg
Narození 2. července 1486
Florencie
Úmrtí 27. listopadu 1570 (ve věku 84 let)
Benátky
Povolání architekt a sochař
Významná díla San Giovanni dei Fiorentini
Palazzo Corner
Piazza della Loggia
Bacco
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotEditovat

Vyučil se u sochaře Andrei Sansovina, jehož příjmení přijal. V roce 1505 odešel do Říma. Navrhl zde několik budov a pracoval pro papeže Julia II., pro nějž restauroval poškozené sochy a vytvořil kopii sousoší Laokoona.[2]

V roce 1527 odešel do Benátek, kde založil sochařskou dílnu. Díky podpoře dóžete Andrei Grittiho se roku 1529 stal hlavním stavebním dozorcem a architektem Benátek a začal silně ovlivňovat jejich architektonickou podobu. Mezi jeho vrcholná díla patří knihovna Sv. Marka na náměstí Svatého Marka (1534-1554), dokončená Vincenzem Scamozzim v r. 1591. Jeho dalšími díly jsou Zecca (mincovna, 1537-1545), a Loggetta u kampanily (1537-1549). Do výklenků této stavby vytvořil Sansovino čtyři bronzové sochy. Jeho občanské stavby Palazzo Corner a Palazzo Dolfini nebo obchodní budova Fabbriche Nuove di Rialto jsou stavěny v přísnějším stylu. [1] Připravil plány na výstavbu řady kostelů. V Benátkách bylo postaveno šest staveb, z nichž tři byly zničeny za Napoleonova tažení. K nejkrásnějším patří San Francesco della Vigna. [3]

Dostal nabídky pracovat pro francouzského krále Františka I. i anglického Jindřicha VIII., ale Benátky již nikdy neopustil.

V roce 1545 byl uvězněn, když se propadla střecha veřejné knihovny, na které v té době pracoval. Byl též odvolán ze svého úřadu. U soudu se však obhájil, zejména díky přímluvě Tiziana a Pietro Aretina, a tak byl propuštěn a roku 1549 se vrátil i do úřadu.[2][3]


ReferenceEditovat

  1. a b HUYGHE, René; PALLUCCHINI, Rodolfo. Umění renesance a baroku. 1.. vyd. Praha: Odeon, 1970. (Umění a lidstvo - Larousse). 01-533-70. Kapitola Cinquecento v Benátkách, s. 136. 
  2. a b Jacopo Sansovino | ARTMUSEUM.CZ. www.artmuseum.cz [online]. [cit. 2019-02-22]. Dostupné online. 
  3. a b CODR, Milan. Přemožitelé času sv. 13. 1.. vyd. Praha: Mezinárodní organizace novinářů, 1989. Kapitola Jacopo Sansovino, s. 121-125. 


Externí odkazyEditovat