Otevřít hlavní menu

Jánošík (film, 1935)

československý film z roku 1935

Jánošík je československý romantický film o legendárním hrdinovi slovenského lidu [1] natočený podle stejnojmenné divadelní hry Jiřího Mahena režisérem Martinem Fričem v roce 1935.

Jánošík
Země ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Jazyk slovenština
Délka 76 min
Žánr Romantický film
Námět Jiří Mahen
Scénář Martin Frič
Karel Hašler
Karel Plicka
Režie Martin Frič
Obsazení a filmový štáb
Hlavní role Paľo Bielik
Andrej Bagar
Theodor Pištěk
Zlata Hajdúková
Janko Borodáč
Elena Hálková
Vladimír Majer
Jaroslav Marvan
Jan Sviták
F. X. Mlejnek
Jindřich Plachta
Jan W. Speerger
Produkce Karel Hašler
Hudba Miloš Smatek
Kamera Ferdinand Pečenka
Výroba a distribuce
Premiéra 17. ledna 1935
Jánošík na ČSFD Kinoboxu FDb IMDb
Některá data mohou pocházet z datové položky.

TvůrciEditovat

CitátyEditovat

Řekli jsme si - pánům brát a chudým dávat.
— Juraj Jánošík[2]
Když jste si mě upekli, tak si mě i snězte.
— Juraj Jánošík[3]

ObsazeníEditovat

Paľo Bielik Jánošík
Zlata Hajdúková Anka
Andrej Bagar Šándor Révay, gróf
Theodor Pištěk Andrei Mariáši, gróf Markušovský
Janko Borodáč soudce
Elena Hálková Zuzka
Vladimír Majer důstojník-velitel pandurů
Alois Peterka gróf Béla Révay
Marie Skálová-Lamošová grófka Révay
Filip Dávidík Janíčko, mladý zbojník z družiny Juraje Jánošíka
Martin Hollý zbojník z družiny Juraje Jánošíka
Frank Rose zbojník z družiny Juraje Jánošíka
Mirko Eliáš zbojník z družiny Juraje Jánošíka
Ladislav H. Struna zbojník z družiny Juraje Jánošíka
Jan Sviták zbojník z družiny Juraje Jánošíka
Jan W. Speerger zbojník z družiny Juraje Jánošíka
Jindřich Plachta zbojník z družiny Juraje Jánošíka
Rudo Uhlár zbojník z družiny Juraje Jánošíka
Martin Valenta zbojník z družiny Juraje Jánošíka
Otto Zahrádka zbojník z družiny Juraje Jánošíka
Jaroslav Marvan pandur
F. X. Mlejnek pandur
Roza Schlesingerová hostinská, baba-zrádkyně
Marie Strejciusová cikánka
Ingriš-babies zpěv

DějEditovat

Děj filmu začíná v roce 1711 a odehrává se v chudém hornatém uherském kraji na Slovensku. Rolníci musí pracovat na panském pro zemany, kterým patří půda. Drábové je při práci hlídají a popohánějí. Nejhůře je v Liptovské župě.

Anka je u matky Jánošíka, která umírá. Otec již připravuje kříž, takže také nepracuje na panském. Drábové jej odvedou a zavřou na zámku do vězení.

Juraj Jánošík se vrátil domů, ale matku již živou nezastihl. Vydal se na zámek do vězení za otcem, ale toho již Šándorovi lidé umučili. Jánošík řekne Šándorovi, ať odejde z kraje, nebo mu do roku zapálí zámek.

Vzal Šándorovi koně a vrátil se domů. Ance řekl, aby pochovala jeho otce a matku. Sám se vydal do hor, aby se stal zbojníkem. Připojilo se k němu ještě dalších jedenáct chlapců.

Na hlavu Jánošíka je vypsána odměna 50 dukátů za to, že ohrožuje ťarchovského zemana Bélu Révayie a v župě liptovské způsobil mnoho škod. Zbojníci rozhánějí pánům stáda, zabíjejí ovce, nakonec podpálí i Šándorův statek.

Anka má o Juru strach. Ten však říká, že dokud má ji, tak se nikoho nebojí. Jánošík se svými zbojníky se rozhodli „ Pánům brát a chudým dávat“.

Zbojníci vezmou Révayiovi truhlu s penězi a rozhodnou se peníze rozdělit po vesnicích. Révay na ně vyšle četu pandurů, ale zbojníci pandury pochytají, svážou a pošlou zpět Šándorovi.

Panduři chytili mladého zbojníka Janíčka, mučí jej, aby prozradil, kde je Jánošík. Jánošík přijde do vězení a polomrtvého Janíčka osvobodí. Místo něj nechá bičovat Šándora.

Gróf Markušovský pořádá zámeckou slavnost a vyzve poddané, aby donesli desátek pro panskou kuchyni. Slavnosti se účastní 63 urozených hostů, hudba přijede až z Budína. Zbojníci slavnost přepadnou a na hostinu pozvou rolníky. Rozdají jim také peníze, které dříve panstvu vzali.

Jedním z bodů slavnosti mělo být „zbojnické“ vystoupení - tanec v provedení synů urozených hostů. Jánošík je však pochytal a za ně vystoupili jeho chlapci, skuteční zbojníci. Panstvu se to náramně líbilo. Po vystoupení zbojníci vzali panstvu všechny šperky a zlato, panstvo si však myslelo, že to patří k představení.

Když se to panstvo dozví, že to byl Jánošík s chlapci, je již pozdě. Ten se vydal mezitím na jarmark v Levoči. Panduři jej tam poznají, ale on s chlapci, za podpory a obdivu místních prostých obyvatel, unikne opět do hor.

Zbojníci v horách vidí v údolí konvoj se dvěma vozy a 13 husary. Přepadnou je, ale z vozů vyskákají panduři s puškami a začnou zbojníky honit po skalách. Ti však uniknou a z vozů si ještě vezmou truhly s penězi.

Zvolenská župa vypíše za Jánošíkovu hlavu odměnu 300 dukátů a vrchnost župy Gemerské odměnu 400 dukátů.

Jánošík pošle prostřednictvím Janíčka své Ance šátek, který jí koupil na jarmarku v Levoči. Anka žádá Janíčka, aby vyřídil Jánošíkovi, aby za ní alespoň na chvilku přišel, že jej má moc ráda.

Zbojníci jsou zahnaní ve vysokých horách. Náhle se v jejich táboře objeví cikánka, která říká, že má vzkaz od Anky z Terchové, ta že se bojí Šándora. A že Jánošík má přijít, panduři že již odešli. Ve skutečnosti ji však vyslal Šándor, který drží Anku u sebe.

Jánošík jde do údolí, Anku doma nenajde a dozví se od nějaké ženy, že má jít do krčmy pod Strečnem.

Tam již přišli i ostatní zbojníci, ale panduři je pochytali a zavřeli do sýpky. Na Jánošíka v krčmě čekají ukrytí panduři. Hostinská mu řekne, že jeho chlapci i Anka přijdou. On si zatím nechá od Zuzky nalít vína a zahrát od cikánů. Do krčmy dorazí Anka a chce mu něco říct. Panduři ji však střelí a žádají Jánošíka, aby se vzdal. Hostinská mu nasype pod nohy hrách a panduři jej přemohou a svážou.

Soudci čtyř šlechtických stavů župy Liptovské zasedli ve dnech 16. a 17. března 1713 k soudní župní stolici. Za předsednictví župana Ladislava Okolicsányiho vynesli pak na poddaným Jurajem Jánošíkem rozsudek – za těžké zločiny paličství a zbojnictví bude pověšen za žebro na hák.

Když už stojí Juraj pod hákem, osvobodí se z okovů na nohách a zatancuje si při své oblíbené písničce.

Soudce mu ještě sdělí, že mu král a císař udělí milost, pokud postaví proti Turkům regiment takových vojáků, jako je on sám. Jánošík však odpoví: „Když jste si mě upekli, tak si mě i snězte!“.

ZajímavostiEditovat

  • V rámci udělování Ceny ministra průmyslu, obchodu a živností v roce 1936, získal Martin Frič za tento film Čestnou filmovou cenu za nejlepší režii a Ferdinand Pečenka Čestnou filmovou cenu za nejlepší fotografii. [4]
  • V rámci světových oslav sto let filmu (první veřejné promítání Paříž, 1895) byla na Slovensku v roce 1996 vydaná poštovní známka věnovaná filmu Jánošík (1936) – první slovenskému filmu [5]
  • Film byl uveden s úspěchem na IV. mezinárodním filmovém Biennale v Benátkách roku 1936 a následně byl prodán do 32 států. [6]
  • Film byl uváděn v pohraničních oblastech ČSR také v dabované německé jazykové verzi pod názvem Liebe, Freiheit und Verrat, která byla pořízena v Berlíně firmou Lüdtke, Dr. Rohnstein & Co. [7]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Jaroslav Brož, Myrtil Frída: Historie československého filmu v obrazech 19301945, Orbis, Praha, 1966, str. 94
  2. citát z první části filmu
  3. citát ze závěrečné scény filmu
  4. Filmový přehled: http://www.filmovyprehled.cz/cs/film/395695/janosik
  5. Poštovnéznámky.sk: https://www.postoveznamky.sk/film-janosik-1936-ste-vyroci-vzniku-filmu
  6. Jaroslav Brož, Myrtil Frída: Historie československého filmu v obrazech 19301945, Orbis, Praha, 1966, str. 93
  7. Filmový přehled: http://www.filmovyprehled.cz/cs/film/395695/janosik

LiteraturaEditovat

Externí odkazyEditovat