Wikipedie

Ivan Klicpera

český spisovatel (1845-1881)

Ivan Klicpera (9. září 1845 Hradec Králové [1] – 17. února 1881 Praha[2]) byl syn Václava Klimenta Klicpery z jeho druhého manželství, český spisovatel.

Ivan Klicpera
spisovatel Ivan Klicpera
spisovatel Ivan Klicpera
Narození9. září 1845
Hradec Králové Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí17. února 1881 (ve věku 35 let)
Praha, Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbeníOlšanské hřbitovy
Povoláníspisovatel
Národnostčeská
Alma materUniverzita Karlova
RodičeVáclav Kliment Klicpera a Anna Klicperová
PříbuzníFrantišek Klicpera strýc
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

editovat
 
Ivan Klicpera, Záznam o narození a křtu, 1845

Narodil se v Hradci Králové, jako nejmladší syn dramatika Václava Klimenta Klicpery. Ten se po předčasném úmrtí první manželky Anny (rozené Švamberkové) v roce 1838 oženil s Annou Trnkovou, pozdější matkou Ivana Klicpery.

Roku 1846 získal Václav Kliment Klicpera profesorské místo v Praze a rodina se do hlavního města přestěhovala.[3]

Z prvního manželství přivedl Václav Kliment Klicpera do nové rodiny pět dětí, o které se Anna Klicperová-Trnková starala. Další děti se narodily v novém manželství, vyššího věku se však dožil pouze Ivan Klicpera. Ten vystudoval Akademické gymnázium a v letech 1865-1869 studoval právnickou fakultu. Od roku 1867 pracoval při studiu jako advokátní koncipient. Doktorské zkoušky z důvodu těžké choroby nevykonal.

Posledních dvanáct let svého života trpěl Ivan Klicpera plicní chorobou. Téměř nevycházel z domu a ošetřovala ho jeho matka Anna Klicperová (Trnková).[2] Byl pochován na pražských Olšanských hřbitovech.

Dílo

editovat

Nejúspěšnější román Ivana Klicpery Jindra vyšel více než třicetkrát v letech 1876-1947, novodobé upravené vydání pod titulem Jindra, hraběnka Ostrovínová ještě v roce 1992; román byl třikrát zfilmován a uváděn v divadelních adaptacích. Jednalo se o předchůdce tzv. dívčích románů. Práce Ivana Klicpery vycházely též časopisecky. V pracích s historickými náměty nedosáhl úrovně současníka Václava Beneše Třebízského.[4]

Knižní vydání (pouze první vydání)

editovat
  • Vácslav Kliment Klicpera, nástin životopisný (Ivan Klicpera pod šifrou J.K. a Emil Semerád pod šifrou E.S., v Chlumci n. Cidlinou, Výbor pro zbudování pomníku Klicperova, 1874)[5]
  • Jindra, obraz z našeho života (V Praze, Theodor Mourek, 1876)
  • Čeští vyhnanci (historický obraz z třicetileté války, v Praze, nákladem Spolku pro vydávání laciných knih českých, 1878)
  • Bitva u Lipan (historický román, v Praze, nákladem spolku pro vydávání laciných knih českých, 1879)
  • Moje první láska a jiné novely /(ilustroval Karel Šimůnek, Praha, A. Neubert, 1918)
  • Srdce v poutech ; Za oknem ; Na pile (novely, ilustroval Karel Šimůnek, v Praze, A. Neubert, 1918)
  • Suplentova sázka a jiné novely (ilustroval Karel Šimůnek, Praha, A. Neubert, 1918)
  • Za štěstím ; Adéla ; Julinka ; Zvadlá růže (Novely, ilustr. Karel Šimůnek, Praha, A. Neubert, 1918)
  • Na stráži (pověst ze Šumavy, Olomouc, K. Slavíček, 1919) Zobrazení exemplářů s možností jejich objednání
  • Touha po štěstí (román ze života umělcova, Praha, Hladík a Ovesný, 1929)

Filmografie

editovat

Na námět románu Jindra byly natočeny tři filmy:[6]

  • Jindra (1919, němý film, režie Oldřich Kmínek)
  • Jindra, hraběnka Ostrovínová (1924, němý film, režie Václav Kubásek)
  • Jindra, hraběnka Ostrovínová (1934, režie Karel Lamač)

Divadelní dramatizace

editovat

Román Jindra byl pod titulem Jindra, hraběnka Ostrovínová též zdramatizován, od roku 1917 uváděn pražským Švandovým divadlem. Pražské Divadlo komedie uvádělo adapatci jako dvoudílnou s tituly Jindra a Jindra, hraběnka Ostrovínová[7] a v roce 1934 dostal román podobu operety s hudbou Rudolfa Piskáčka.[4]

Zajímavost

editovat

Mimo svou volnou literární činnost byl Ivan Klicpera též propagátorem díla svého otce. S Emilem Semrádem sepsal Klicperův životopis[5] a v tisku zveřejňoval dopisy, které obdržel od různých osobností.[8]

Odkazy

editovat

Reference

editovat
  1. ↑ Matrika narozených, Hradec Králové, 1836–1847, snímek 376, Záznam o narození a křtu, Ivan Klicpera. 195.113.185.42:8083 [online]. [cit. 2016-07-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-09-21. 
  2. ↑ a b Lumír, 9/1881, s.80, (nekrolog Ivana Klicpery)
  3. ↑ Policejní přihlášky, Praha, rodina Václava Klimenta Klicpery
  4. ↑ a b FORST, Vladimír. Lexikon české literatury, Osobnosti, díla, instituce, H-L. Praha: Academia, 1993. ISBN 80-200-0345-2. Kapitola Ivan Klicpera, s. 713–717. 
  5. ↑ a b Vácslav Kliment Klicpera, nástin životopisný (vydáno 1874)
  6. ↑ Filmová databáze FDb.cz, filmografie Ivana Klicpery
  7. ↑ Národní politika, 21.2.1925, s.8 (dostupné online v NK ČR)
  8. ↑ Např. Světozor, příloha, 2.11.1877, s.525

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Ivan_Klicpera&oldid=24096934“