Hřib hnědý

Hřib hnědý
	Hřib hnědý
Stupeň ohrožení podle IUCN
	; málo dotčený
Vědecká klasifikace
Říše	houby (Fungi);
Oddělení	houby stopkovýtrusné (Basidiomycota);
Pododdělení	Agaricomycotina;
Třída	Agaricomycetes;
Řád	hřibotvaré (Boletales);
Čeleď	hřibovité (Boletaceae);
Rod	hřib (Imleria);
Binomické jméno
	Imleria badia; (Fr.) Vizzini 2014
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hřib hnědý (Imleria badia (Fr.) Vizzini 2014) neboli suchohřib hnědý je jedlá a velmi dobrá houba. Hřib hnědý je rozšířen po téměř celé Evropě a části Severní Ameriky.

Synonyma

Boletus badius
Xerocomus badius (FR. ) GILB.
Boletus badiorufus
Ixocomus badius
Xerocomus badiorufus

Lidová jména

Čechy^[kde?]: podhříbek, modrák, čerňák, podborovák, slaďák, pančák, poddoubák
Plzeňsko: poddubák^[2]
Šumava: suchouš
Rusko, Ukrajina, Bělorusko: Polský hřib
Slovensko: sucháč

Vzhled

Klobouk je masitý, široký 30–130 mm, tmavě kaštanově až čokoládově hnědý, za vlhka slizký, většinou pravidelně sklenutý. Rourky jsou vysoké 10–20 mm, bledé, později žluté až žlutozelené. Po pomačkání zmodrají. Třeň je světlejší než klobouk, válcovitý, světle hnědý, dole často zúžený. Vysoký je 30–150 mm a tlustý 10–40 mm. Dužnina je bělavá a po rozkrojení začíná ihned modrat. Má příjemnou chuť i vůni. Málo červiví a když už je plodnice napadena tak pak zejména třeň, klobouk je napaden zřídka. Proto v období, kdy je nedostatek hub, se doporučuje červivou houbu rozkrojit, zbavit červivé části třeně a klobouk si ponechat.

Galerie

detail
mladá plodnice
velká plodnice
starší plodnice
starší plodnice
v lese
v lese
v lese
houbařův úlovek
sušený
ilustrace

Výskyt

Roste od července do října, nejvíce však v srpnu a září a to hlavně v jehličnatých lesích, méně v lesích listnatých. Bývá velmi hojný a mezi houbaři velmi oblíbený. Daří se mu zejména ve vysokých borových a smrkových lesích mezi mechem, spadaným dřevem a jehličím.

Nejčastější záměny

Možná záměna hlavně u mladých plodnic, kdy mu je podobný hřib žlučník, který má ovšem rourky narůžovělé nebo bílé a po rozkrojení se nezabarvuje do modré barvy. Na chuť je hřib žlučník odporně hořký, oproti tomu hřib hnědý má chuť příjemně houbovou.

Využití

V kuchyni jej lze použít všestranně. Dobře se dopravuje, suší i konzervuje. Společně s některými druhy zeleného čaje patří k významným zdrojům theaninu, psychoaktivního analogu aminokyselin.

Odkazy

Reference

↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-06-28].
↑ TOLAROVÁ, Miroslava. Desetkrát o houbách. Co je pravda, co pověra?. plzensky.denik.cz. 2013-08-30. Dostupné online [cit. 2019-09-13].

Literatura

SMOTLACHA, Miroslav; ERHART, Josef; ERHARTOVÁ, Marie. Houbařský atlas : 180 druhů jedlých a nejjedovatějších hub : 100 osvědčených kuchařských receptů. Brno: Trojan, 1999. ISBN 80-85249-28-6.
Miroslav Smotlacha, Jiří Malý: Smotlachův atlas hub, Ottovo nakladatelství 1999, ISBN 80-7181-311-7

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu hřib hnědý na Wikimedia Commons

[c1ac1657a878c396f531e4087a02cb50b52daa8a-1] The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-06-28].

[2] TOLAROVÁ, Miroslava. Desetkrát o houbách. Co je pravda, co pověra?. plzensky.denik.cz. 2013-08-30. Dostupné online [cit. 2019-09-13].

[1]

[2]

Identifikátory taxonu
Imleria badia	Wikidata: Q752497 Wikidruhy: Imleria badia EoL: 43919243 EPPO: BOLTBA Fungorum: 550569 GBIF: 7832732 iNaturalist: 510854 IUCN: 138329440 MycoBank: 550569 NZOR: b02deae4-8c81-4f4f-adb4-94d349e3b47d
Boletus castaneus β badius	Wikidata: Q28654183 Fungorum: 476862

Hřib hnědý
Hřib hnědý
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený^[1]
Vědecká klasifikace
Říše	houby (Fungi)
Oddělení	houby stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Pododdělení	Agaricomycotina
Třída	Agaricomycetes
Řád	hřibotvaré (Boletales)
Čeleď	hřibovité (Boletaceae)
Rod	hřib (Imleria)
Binomické jméno
Imleria badia (Fr.) Vizzini 2014
Některá data mohou pocházet z datové položky.