Igor Sikorskij

letecký konstruktér

Igor Ivanovič Sikorskij (Ігор Іванович Сікорський; 25. května[pozn. 1] 1889, Kyjev, Ruské impérium (Kyjevská gubernie) – 26. října 1972, Easton, Connecticut) byl letecký konstruktér a průkopník letectví. Jako první navrhl a postavil čtyřmotorový letoun (RBVZ Russkij viťaz), letadlo se samonosným křídlem, a první úspěšný vrtulník s konfigurací jednoho hlavního rotoru a jednoho ocasního.

Igor Sikorskij
Narození25. květnajul. / 6. června 1889greg.
Kyjev
Úmrtí26. října 1972 (ve věku 83 let)
Easton
Místo pohřbeníSaint John the Baptist Orthodox Cemetery
NárodnostAmeričané, Ukrajinci a Rusové
Alma materKyiv Polytechnic Institute of Emperor Alexander II (do 1911)
Námořní kadetní sbor
Kyjevská vysoká škola polytechnická
První kyjevské gymnázium
Povoláníletecký inženýr, vynálezce, pilot a byznysmen
ZaměstnavateléUniversity of Rhode Island
University of Bridgeport
Sikorsky Aircraft Corporation
OceněníHoward N. Potts Medal (1933)
Zlatá letecká medaile FAI (1946)
John Scott Medal (1954)
Mezinárodní medaile Jamese Watta (1955)
ASME Medal (1963)
… více na Wikidatech
Nábož. vyznáníRuská pravoslavná církev
DětiSergej Sikorskij *1925 New York
RodičeIvan Aleksejevič Sikorskij
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
 
Igor Sikorskij, foto Karl Bulla, 1914
 
Karl Bulla: Piloti Igor Sikorskij, Geněr a Kaulbars v letadle RBVZ Russkij viťaz (1915)

Igor Sikorskij se narodil v Kyjevě v Ruském Impériu (dnes je hlavní město Ukrajiny) jako nejmladší z pěti dětí. Jeho otec, Ivan Alexejevič Sikorskij, měl ruský a polský šlechtický původ. Skromnost a ušlechtilý humor Igora Sikorského projevil, když odpovídal na otázky týkající se svého původu, odpověděl: „Má rodina je ruského původu. Můj děd i další předci byli už od doby Petra Velikého ruští pravoslavní kněží. V důsledku toho je národnost mé rodiny ruská a musí být považována za tradiční“.[2]

Sikorského matka, Marija Stěfanovna Sikorskaja (za svobodna Temrjuk-Čerkasova),[3] byla lékařka, která však činnost nevykonávala. Otec Ivan Alexejeviš Sikorskij byl mezinárodně renomovaný profesor psychologie na kyjevské Univerzitě sv. Vladimíra , též se proslavil jako aktivní ruský nacionalista.[4] [5]

Od roku 1903 studoval na námořní akademii v Petrohradě, ale za tři roky z ní odešel studovat do Paříže stavbu strojů. V roce 1907 pokračoval ve studiu na Polytechnickém institutu v Kyjevě. V lednu 1909 odjel na studijní cestu do Francie. V květnu téhož roku začal se stavbou své první helikoptéry s dvěma protiběžnými rotory. Po několika pokusech se saněmi poháněnými motorem s vrtulí začal stavět druhou helikoptéru.

V roce 1910 začal konstruovat plošníky v dlouhé řadě od typu S-1 až po S-10. Na letounu S-6 ustavil 29. prosince 1911 první ruský mezinárodní rekord v rychlosti se třemi cestujícími výkonem 111 km/h.

V dubnu 1912 byl Sikorskij přijat do Rusko-baltického vagónového závodu RBVZ v Petrohradě jako hlavní konstruktér leteckého oddělení. Následovaly konstrukce dalších letounů, z nichž S-12 se vyráběl sériově a jeden čas držel všeruský výškový rekord výkonem 3680 m. Na popud vedení RBVZ začal na přelomu let 1912-1913 se stavbou čtyřmotorového velkoletadla pro strategický průzkum, který byl jako Grand-Baltijskij zalétán 15. března 1913, zatím jako dvoumotorový. V čtyřmotorové konfiguraci poprvé vzlétl 10. května 1913, 2. srpna pak Sikorskij s letounem přejmenovaným na Russkij Viťaz utvořil světový rekord ve vytrvalosti letu s cestujícími v trvání 1 hod 54 min. Nejznámější modifikací Ruského vítěze se stal stroj Ilja Muromec, který poprvé vzlétl koncem téhož roku. Sikorskij tak vlastně založil ruskou tradici stavby gigantických letounů, na kterou navázaly v 30. letech stroje Tupolev ANT-20 a Kalinin K-7.

V roce 1919 emigroval do USA, a to z několika důvodů. Jedním z nich byl ten, že v Evropě by jako letecký konstruktér nenašel příliš velké uplatnění, a také byl zklamán z bolševické revoluce v Rusku.

V USA nejprve pracoval jako učitel a lektor ve školství a hledal uplatnění v leteckém průmyslu. V roce 1923 za pomoci některých bývalých ruských vojenských důstojníků založil Sikorského leteckou inženýrskou společnost. V roce 1928 se stal občanem USA. O rok později, v roce 1929, byla jeho společnost odkoupena americkou společností United Aircraft, která je dnes součástí společnosti United Technologies Corporation.

Sikorského letecká společnost je dnes jedním z největších světových výrobců vrtulníků.

Sikorskij experimentoval s vrtulníky ještě v Rusku, nicméně první úspěšný let se uskutečnil teprve 24. května 1940. Vrtulník nesl název Vought-Sikorsky 300. Měl jeden třílistý rotor poháněný motorem o výkonu 56 kW (75 koňských sil). Jeho dalším známým výrobkem je například vrtulník Sikorsky SH-60 Seahawk.

Poznámky

editovat
  1. Datum narození 25. května odkazuje k juliánskému kalendáři.[1]

Reference

editovat
  1. Velká ruská encyklopedie [online]. Ruská akademie věd [cit. 2019-02-15]. Heslo СИКО́РСКИЙ. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-02-15. (rusky) 
  2. Igor Sikorsky’s Spiritual Approach to Life – Igor I Sikorsky Historical Archives [online]. USA: Sikorsky archives, 2013-4 [cit. 2023-09-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Mikheev, V. R. "Sikorsky: Hero, Exile, the Father of Aviation"(English translation). pravmir.ru, October 31, 2011. Retrieved: May 16, 2012.
  4. HILLIS, Faith. Children of Rusʹ : right-bank Ukraine and the invention of a Russian nation. Ithaca: [s.n.], 2013. 1 online resource s. Dostupné online. ISBN 0801452198. OCLC 865565851 
  5. MOGILNER, Marina. Homo Imperii: A History of Physical Anthropology in Russia. [s.l.]: U of Nebraska Press 506 s. Dostupné online. ISBN 080324603X. (anglicky) Google-Books-ID: TvqM0Fbjlb0C. 

Externí odkazy

editovat