Igor Sergun
Igor Dmitrijevič Sergun (rusky И́горь Дми́триевич Сергу́н; 28. března 1957, Moskva – 3. ledna 2016) byl ruský generálplukovník, který v letech 2011 až 2016 sloužil jako náčelník Hlavní správy rozvědky Generálního štábu Ozbrojených sil Ruska (GRU).
| Igor Dmitrijevič Sergun | |
|---|---|
 | |
| Narození | 28. března 1957 Podolsk |
| Úmrtí | 3. ledna 2016 Moskva |
| Příčina úmrtí | infarkt myokardu |
| Místo pohřbení | Trojekurovský hřbitov v Moskvě |
| Alma mater | Vojenská akademie generálního štábu Ozbrojených sil Ruské federace Moscow Military Academy |
| Povolání | diplomat a voják |
| Ocenění | Řád cti medaile Za bezchybnou službu 1. třídy medaile Za bezchybnou službu 2. třídy medaile Za bezchybnou službu 3. třídy medaile 60. výročí Ozbrojených sil SSSR … více na Wikidatech |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Mládí a studia
editovatNarodil se 28. března 1957 v Godě, v Podolsku, v Moskevské oblasti. V roce 1973 vstoupil do ozbrojených sil Sovětského svazu. Vystudoval Moskevskou suvorovskou vojenskou školu, dále Moskevskou vševojskovou velitelskou vysokou školu. Následovala vojenská služba a studia na Vojensko-diplomatické akademii (absolvoval 1987) a posléze na Vojenské akademii Generálního štábu ozbrojených sil SSSR (absolvoval 1997).
Kariéra
editovatV roce 1984 nastoupil do GRU, kde pracoval na různých pozicích. Od roku 1998 působil na pozici vojenského atašé v Albánii.
V roce 2011 byl prezidentským nařízením jmenován do čela Hlavní správy rozvědky ruského generálního štábu (GRU). V srpnu 2012 byl povýšen do hodnosti generálporučíka, v únoru 2015 do hodnosti generálplukovníka.
Z pozice náčelníka GRU přesvědčil ruského prezidenta Putina, aby pod tajnou službu GRU byly zařazeny speciální vojenské jednotky – Specnaz, které tradičně byly součástí GRU, a v roce 2014 sehrály klíčovou[1] roli při obsazení ukrajinského Krymu. Čeští novináři Ondřej Kundra a Jaroslav Spurný ho považují za jednoho z architektů alternativní či nelineární války, kterou podle nich Rusko vede proti některým zemím Evropské unie.[2] Kvůli anexi Krymu se ocitl na sankčním seznamu Evropské unie.[3] Podle některých tvrzení se podílel i na plánování ruských operací na Ukrajině.[4] V poslední době se z pozice náčelníka GRU zabýval zejména ruskou vojenskou účastí v Sýrii. ´
Osobní život
editovatByl ženatý, s manželkou Taťánou měl dvě dcery: Olgu a Elenu. Hovořil několika cizími jazyky.
Úmrtí
editovatZemřel 3. ledna 2016 v rekreačním středisku poblíž Moskvy. Dle informací, které se podařilo získat ruským médiím, zemřel podle pitevní zprávy na akutní srdeční nedostatečnost.
Spekulace a dohady
editovatPodle informací americké soukromé zpravodajské agentury Stratfor zemřel v Libanonu na Nový rok.[5] Podle těchto spekulací mohlo jít o mocenský boj mezi ruskými zpravodajskými službami GRU a FSB, jejichž spor se vyhrotil zejména při působení obou služeb na východní Ukrajině. Jeho smrt vyvolala řadu spekulací také v souvislosti se smrtí velitele ruského výsadkového vojska VDV Alexandra Šušukina, který zemřel 29. prosince 2015 ve věku 52 let.[4]
Reference
editovat- ↑ ZEMŘEL ARCHITEKT HYBRIDNÍ VÁLKY A STRŮJCE RUSKÉHO ÚTOKU NA KRYM. respekt.cz [online]. 5. 1. 2016 [cit. 5.1.2016]. Dostupné online.
- ↑ Ondřej Kundra, Jaroslav Spurný: Zemřel architekt hybridní války a strůjce ruského útoku na Krym, respekt.cz
- ↑ V Moskvě náhle zemřel šéf ruské rozvědky GRU Igor Sergun
- ↑ a b JAHN, Oliver. Záhadná úmrtí velitelů: Zástava srdce? Typická smrt z rukou KGB. Echo24.cz. 2016-01-06. Dostupné online [cit. 2017-11-06].
- ↑ Americká agentura: Šéf ruské vojenské rozvědky Sergun zemřel v Libanonu. Deník.cz. 2016-01-08. Dostupné online [cit. 2017-11-06].
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Igor Dmitrijevič Sergun na Wikimedia Commons - Životopis na iDnes
