Otevřít hlavní menu

Igor Hrušovský

československý člen československého Národního shromáždění a politik slovenské národnosti
O slovenském filozofovi pojednává článek Igor Hrušovský (filozof).

Igor Hrušovský (21. února 1879 Nové Mesto nad Váhom[1][2]24. května 1937 Bratislava[3][2]) byl československý politik a meziválečný poslanec Národního shromáždění za Československou stranu národně socialistickou.

Igor Hrušovský

Poslanec Revolučního nár. shromáždění
Ve funkci:
1918 – 1920

Poslanec Národního shromáždění ČSR
Ve funkci:
1920 – 1936
Stranická příslušnost
Členství SNS
nár. soc.

Narození 21. února 1879
Nové Mesto nad Váhom
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 24. května 1937 (ve věku 58 let)
Bratislava
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Profese politik
Commons Kategorie Igor Hrušovský
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Obsah

BiografieEditovat

V květnu 1914 se účastnil v Pešti porady Slovenské národní strany, na které bylo rozhodnuto o utvoření Slovenské národní rady. Zároveň se vedení Slovenské národní strany rozhodlo vypracovat ucelený stranický program. Hrušovský se následně účastnil koncipování jeho kapitol o hospodářské politice. Patřil do okruhu tzv. hlasistů.[4] Před rokem 1918 byl členem Muzeální slovenské společnosti.[5]

V letech 19181920 zasedal v Revolučním národním shromáždění, zpočátku za slovenskou delegaci (bez rozlišení stranické příslušnosti), později přestoupil do Čs. socialistické (národně socialistické) strany.[6]

26. května 1919 se na sjezdu v Bratislavě ustavila slovenská organizace Československé strany socialistické. Hrušovský byl zvolen jejím předsedou.[7] Ve 20. letech 20. století měl blízko k anarchistickému, levicovému křídlu v Československé straně socialistické. Na rozdíl od Bohuslava Vrbenského ale ve straně zůstal. Od roku 1930 zasedal v její programové komisi.[8] Profiloval se jako čechoslovakista a odpůrce slovenského autonomismu. V dopise adresovaném T. G. Masarykovi například odhadoval, že dojde ke splynutí obou národů, přičemž český národ díky své větší síle otiskne do československého národa více svých charakteristik. Když v roce 1928 Vojtech Tuka formuloval svou úvahu o vacuum iuris (vypršení československé moci na Slovensku 10 let po vzniku republiky v důsledku tajné klauzule Martinské deklarace), patřil Hrušovský mezi poslance, kteří obvinili Tuku z vlastizrady.[9]

V parlamentních volbách v roce 1920 se stal poslancem Národního shromáždění a mandát obhájil ve všech následujících volbách, tedy v parlamentních volbách v roce 1925, parlamentních volbách v roce 1929 i parlamentních volbách v roce 1935.[10] Na poslanecký mandát rezignoval roku 1936. V Národním shromáždění ho nahradil Emil Lukáč.[11]

Profesí byl odborový rada. Podle údajů z roku 1935 bydlel v Bratislavě.[12] Po odchodu z parlamentu roku 1936 nastoupil do funkce úřadujícího místopředsedy Dunajské paroplavební společnosti.[13] Národní listy jeho odchod z parlamentu interpretovaly jako výsledek opozice, která se proti němu zvedla v slovenské organizaci strany. Post v Dunajské paroplavební společnosti pro Hrušovského měl být odškodněním pražského stranického ústředí.[14]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Národní shromáždění Republiky československé v prvém desítiletí, 1928, s. 1301. [online]. google.cz [cit. 2014-12-17]. Dostupné online. (česky) 
  2. a b MINÁČ, Vladimír. Malý slovenský biografický slovník: A-Ž. Generálny heslár SBS [online]. Matica slovenská, 1982 [cit. 2014-12-30]. S. 231. Dostupné online. (slovensky) 
  3. http://www.snk.sk/swift_data/source/casopis_kniznica/2007/jun/34.pdf
  4. kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 364. (česky) 
  5. Pred voľbami v Česko-slovenskej republike. Národné noviny. Duben 1920, roč. 51, čís. 82, s. 2. Dostupné online. 
  6. Rychlík, Jan: Češi a Slováci ve 20. století. Praha: Vyšehrad, 2012. ISBN 978-80-7429-133-3. S. 79. (česky) 
  7. kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 389. (česky) 
  8. kol. aut.: Politické strany, 1861-1938. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-178-X. S. 757, 768. (česky) 
  9. Rychlík, Jan: Češi a Slováci ve 20. století. Praha: Vyšehrad, 2012. ISBN 978-80-7429-133-3. S. 122, 132. (česky) 
  10. Igor Hrušovský [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-10-11]. Dostupné online. (česky) 
  11. 62. schůze [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-10-11]. Dostupné online. (česky) 
  12. seznam zvolených poslanců [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-10-11]. Dostupné online. (česky) 
  13. Býv. poslanec Hrušovský zemřel. Národní politika. Květen 1937, roč. 55, čís. 142, s. 5. Dostupné online. 
  14. Sněmovna jedná o devalvaci. Národní listy. Říjen 1936, roč. 76, čís. 275, s. 2. Dostupné online. 

Externí odkazyEditovat