Hugo Meixner
Hugo Meixner von Zweienstamm (1. února 1858 Łobzów (dnes Krakov, Polsko) – 4. července 1951 Vídeň) byl rakousko-uherský generál. Jako absolvent vojenské akademie sloužil od roku 1879 v armádě, působil mimo jiné na ministerstvu války a jako štábní důstojník. V roce 1913 dosáhl hodnosti generála pěchoty a v roce 1914 se stal velitelem 10. armádního sboru. Na začátku první světové války se zúčastnil bojů na východní frontě, na jaře 1915 byl penzionován a od té doby žil v soukromí. Jeho bratr-dvojče Otto Meixner (1858–1946) byl také rakousko-uherským generálem.
Hugo Meixner von Zweienstamm | |
---|---|
Velitel 10. armádního sboru | |
Ve funkci: 22. ledna 1914 – 4. ledna 1915 | |
Předchůdce | Heinrich Kummer von Falkenfehd |
Nástupce | Josef Krautwald von Annau |
Vojenská služba | |
Služba | Rakousko-Uhersko |
Hodnost | generál pěchoty (1913), polní podmaršál (1908), generálmajor (1904) |
Narození | 1. února 1858 Krakov |
Úmrtí | červenec 1951 (ve věku 93 let) Vídeň |
Příbuzní | Otto Meixner (sourozenec) |
Profese | voják |
Commons | Hugo Meixner |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Životopis
editovatPocházel z důstojnické rodiny, byl synem c. k. nadporučíka Eduarda Meixnera, měl bratra-dvojče Ottu (1858–1946).[1] Oba studovali nejprve v Sankt Pölten a poté na Tereziánské vojenské akademii ve Vídeňském Novém Městě[2] a v hodnosti poručíka nastoupili k 55. pěšímu pluku. Spolu s bratrem později absolvoval školu pro vyšší důstojníky ve Vídni a až poté se jejich kariéra rozdělila. Hugo dosáhl hodnosti kapitána (1886) a majora (1892), sloužil mimo jiné v Krakově a Plzni, působil také jako štábní důstojník,[3] v roce 1890 byl účastníkem vojenských manévrů u Nového Jičína.[4] Od roku 1894 pracoval na ministerstvu války, kde byl v letech 1896–1898 přednostou 10. oddělení.[5] V roce 1898 byl povýšen na plukovníka a sloužil u 28. pluku, kde se poté stal velitelem. Od roku 1902 působil znovu na ministerstvu války a v roce 1904 byl povýšen na generálmajora. Od roku 1908 byl velitelem 27. divize pěchoty v Košicích[6] a téhož roku získal hodnost polního podmaršála.
V roce 1913 dosáhl druhé nejvyšší armádní hodnosti generála pěchoty[7] a v lednu 1914 se stal vrchním velitelem 10. armádního sboru v Přemyšlu,[8][9] téhož roku byl jmenován c. k. tajným radou.[10] Po vypuknutí první světové války byl se svým sborem přidělen k 1. armádě generála Viktora Dankla a zúčastnil se bitvy o Halič. Ze zdravotních důvodů v lednu 1915 dočasně opustil aktivní službu.[11] V březnu 1915 znovu převzal velení X. armádního sboru, ale již o měsíc později byl penzionován.[12] Od té doby žil v soukromí ve Vídní, kde zemřel v červenci 1951 ve věku 93 let.
Dne 18. listopadu 1888 se v Brně oženil s Augustou Ernestinou von Kubin (1860–1923), dcerou c. k. polního podmaršála Johanna von Kubin (1819–1870). Jednalo se o dvojitou svatbu, protože její sestra Elisa Albertina von Kubin se téhož dne provdala za Hugova bratra Ottu.[13]
Tituly a ocenění
editovatSpolu s bratrem byl v roce 1908 povýšen do šlechtického stavu (Edler Meixner von Zweienstamm). Během vojenské kariéry získal řadu vyznamenání v Rakousku-Uhersku i v zahraničí.[14] Jako velitel armádního sboru byl jmenován c. k. tajným radou s nárokem na oslovení Excelence (1914).
Rakousko-Uhersko
editovat- Vojenský záslužný kříž III. třídy (1898)
- Jubilejní pamětní medaile (1898)
- Řád železné koruny III. třídy (1903)
- Služební odznak pro důstojníky III. třídy (1903)
- rytířský kříž Leopoldova řádu (1908)
- Vojenský jubilejní kříž (1908)
- Řád železné koruny II. třídy (1913)
- Mobilizační kříž (1913)
- Služební odznak pro důstojníky II. třídy (1913)
- Řád železné koruny I. třídy s válečnou dekorací (1914)
Zahraničí
editovat- Řád lva a slunce II. třídy (1900, Persie)
- rytířský kříž Řádu italské koruny (1900, Itálie)
- velkokříž Řádu italské koruny (1901, Itálie)
- Železný kříž II. třídy (1914, Německo)
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Rodina Eduarda Meixnera na webu geni.com dostupné online
- ↑ SVOBODA, Johann: Die Theresianische Militär-Akademie zu Wiener-Neustadt; Vídeň, 1894; s. 78 dostupné online
- ↑ Schematismus für das k.u.k. Heer 1893; Vídeň, 1893; s. 178 dostupné online
- ↑ Vojenské manévry 1890 na webu Muzea Novojičínska dostupné online
- ↑ Schematismus für kaiserliche und königliche Heer 1897; Vídeň, 1897; s. 69 dostupné online
- ↑ Schematismus für das kaiserliche und königliche Heer 1909; Vídeň, 1909; s. 135 dostupné online
- ↑ Přehled generálů rakousko-uherské armády 1890–1918 na webu austro-hungarian army dostupné online
- ↑ Schematismus für das k.u.k. Heer 1914; Vídeň, 1914; s. 100, 130 dostupné online
- ↑ Přehled velitelů armádních sborů rakousko-uherské armády 1883–1918 na webu austro-hungarian army dostupné online
- ↑ Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1918; Vídeň, 1918; s. 345 dostupné online
- ↑ Hugo Meixner na webu Pevnosti v Přemyšlu dostupné online
- ↑ Služební postup Huga Meixnera in: SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816–1918; Vídeň, 2007; s. 117 dostupné online
- ↑ Almanach českých šlechtických a rytířských rodů 2020; Praha, 2013; s. 239–240 (heslo Kubin) ISBN 978-80-905324-1-0
- ↑ Přehled řádů a vyznamenání Hugo Meixnera in: Generale und Obersten 1914; Vídeň, 1914; s. 3 dostupné online
Literatura
editovat- BALLA, Tibor: A Nagy Háború osztrák-magyar tábornokai; Národní kulturní fond, Budapešť, 2010; s. 231–232 (heslo Hugo Meixner) ISBN 978-963-446-585-0 dostupné online (maďarsky)
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Hugo Meixner na Wikimedia Commons
- Biografie Hugo Meixnera na webu austro-hungarian army