Otevřít hlavní menu

Hrobčice jsou renesanční zámek (označovaný také jako tvrz) ve stejnojmenné vesniciokrese Teplice. Stojí v centru vesnice na jižním okraji hospodářského dvora a je chráněn jako kulturní památka ČR.[1]

Hrobčice
Budova tvrze z jihovýchodu
Budova tvrze z jihovýchodu
Základní informace
Sloh renesanční
Výstavba 2. polovina 16. století
Další majitelé Rausendorferové ze Špremberka, Kaplířové ze Sulevic, Lobkovicové
Poloha
Adresa čp. 29, Hrobčice, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Hrobčice
Hrobčice
Další informace
Rejstříkové číslo památky 43497/5-2611 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obsah

HistorieEditovat

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1240. Již ve 13. století bylo ve vesnici panské sídlo. Stálo pravděpodobně v sousedství kostela svatého Havla nebo o 300 m jižněji pod severním úbočím vrchu Horka. Dochovaná budova tvrze v hospodářském dvoře pochází ze druhé poloviny 16. století a poprvé se uvádí roku 1589 v majetku Hynka Rausendorfera ze Špremberka. Je však možné, že ji založil již Jiří Kaplíř ze Sulevic připomínaný v roce 1557.[2]

 
Pohled z jihozápadu
 
Hospodářské budovy východně od zámku

Potomkům Hynka Rausendorfera Hrobčice patřily až do roku 1596, kdy je koupil Jan Mirošovský z Mirošovic. Za něj bylo panství v roce 1600 propuštěno z manstvímosteckému hradu. Dalším majitelem se v roce 1616 stal Jiří ze Šternberka a roku 1668 Lobkovicové, kteří je natrvalo připojili k Bílině.[3]

Ve druhé polovině 20. století v zemědělském dvoře hospodařil státní statek. Během restitucí po roce 1989 se sice neudržovaný areál vrátil Lobkovicům, ale ti ho prodali dalším zájemcům, kteří nedokázali zabránit dalšímu ničení památky.[2] V roce 2016 se vlastníkem tvrze stala obec Hrobčice, která v první polovině roku 2018 naplánovala rekonstrukci budovy a její využití jako kulturního domu a infocentra.[4]

Stavební podobaEditovat

Patrová budova tvrze má obdélný půdorys o rozměrech 25 × 10,5 metru. Byla několikrát přestavěna, ale v přízemí se dochovaly dvě místnosti zaklenuté křížovou klenbou.[2] Na východní straně stála renesanční brána s erby Rausendorferů a letopočtem 1579,[3] která byla zbořena po roce 1989.[2]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2015-12-20]. Identifikátor záznamu 155799 : Zámek, s omezením: bez brány. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. a b c d ÚLOVEC, Jiří. Ohrožené hrady, zámky a tvrze Čech: A–M. Svazek 1. Praha: Libri, 2003. 504 s. ISBN 80-7277-099-3. Kapitola Hrobčice, s. 234–237. 
  3. a b Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Severní Čechy. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Hrobčice – tvrz, s. 157. 
  4. PŘIBYL, Pavel. Renesanční tvrz na Teplicku má šanci na záchranu, může sloužit kultuře. iDnes.cz [online]. 2018-06-12 [cit. 2018-06-24]. Dostupné online. 

LiteraturaEditovat

  • SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého: Litoměřicko a Žatecko. Svazek XIV. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 446 s. Kapitola Tvrze okolo Bíliny, s. 218. 

Externí odkazyEditovat