Hontianska župa

(přesměrováno z Hontianská župa)
O bývalé župě v Československu pojednává článek Hontská župa (Československo).

Hont (maďarsky Hont i Honth, německy Hont, latinsky Honthum) byl komitát, stolice a župa v Uhersku.

Hontianská župa, Josefínské mapování 1782-85

Uherský komitát / stolice / župaEditovat

Hontianska župa sousedila s Tekovskou, Zvolenskou, Novohradskou, Peštiansko-Pilišsko-Šoltsko-Malokumánskou (Pest-Pilis-Solt-Kiskun) a Ostřihomskou župou. Hontianskou župou protékaly řeky Krupinica a Ipeľ. Rozloha Hontu v roce 1910 byla 2633 km².

 
Hontianská župa na jižním Slovensku

CentrumEditovat

Administrativním centrem Hontu byl Hontianský hrad. Ve středověku však Hontianská šlechta často sněmovala spolu s Novohradskou šlechtou v Ďarmotech. Do roku 1497 zasedala stoličná sedrie převážně v Ipeľském Predmostí. Během tureckých výbojů stolice neměla trvalé sídlo. Od poloviny 16. století zasedala sedrie v Krupině (tehdy tato patřila do Zvolenské stolice). V letech 172550 byly centrem stolice Sebechleby, od roku 1751 do konce 18. století Kemence (Kamenica). Po požáru stoličného domu se centrem stolice staly Šahy (maďarsky Ipolyság).

Rody vládnoucích županůEditovat

Na čele stolice se střídaly členové významných šlechtických rodin Hontu, od roku 1711 post hlavního župana dědičně zastávali členové rodu Kohári.

DějinyEditovat

Hontianský komitát vznikl v 11. století vyčleněním od Novohradského komitátu. Do konce 13. století se komitát změnil na šlechtickou (zemanskou) stolici. Na přelomu 13. a 14. století se k Hontu připojil Rimavský komitát (Malohont), který však s Hontem přímo nesousedí, což ustavičně vedlo ke sporům mezi šlechtou obou částí stolice.

V letech 1552 (dobytí hradu Drégely) až 1682 většinu území stolice obsadila turecká vojska a připojila ji k Novohradskému sandžaku. Turecké území sahalo až ke Krupině, kterou však Turci nikdy nezískali a do okolí Banské Štiavnice. Císařská vojska osvobodila hrad Drégely již v roce 1593, později Novohrad a v roce 1595 Visegrád a Ostřihom. Turci však ve výbojích pokračovali i po porážce v patnáctileté válce (žitvatorocký mír roce 1606) a získali území přibližně po spojnici Hontianske NemcePukanec. Turci byli vyhnáni až po porážce u Nových Zámků roce 1685.

V roce 1877 byla k Hontianské župě připojena Krupina. Nejvýznamnějším městem stolice byla Banská Štiavnica, která byla roku 1787 druhým největším slovenským městem s počtem obyvatel 18 926.

NárodnostiEditovat

Hont v 19. století obývali převážně Slováci a Maďaři, etnická hranice mezi nimi probíhala severně od řeky Ipeľ. Slováci však tvořili i jazykové ostrovy v maďarském etnickém prostoru na jihu stolice. Němci měli převahu jen v Banské Štiavnici a Banské Belé.

OkresyEditovat

 
Znak župy

Ve středověku se Hontianská stolice dělila na čtyři slúžnovské okresy:

  • Bátovský (Processus Bathensis)
  • Banskoštiavnický (Processus Schemnicziensis)
  • Bzovícký (Processus Bozokiensis)
  • Malohont

Po připojení Malohontu ke Gemeru roce 1802 se vytvořil čtvrtý okres na východ a jih od řeky Ipeľ:

  • Ipeľský (Processus Ipolyitanus)

V roce 1910 se Hontianská župa dělila na tyto okresy:

  • Šahy
  • Krupina
  • Bátovce
  • Vinica
  • Vámosmikola (v současnosti v Maďarsku)
  • Szob (v současnosti v Maďarsku)
  • Město se zřízeným magistrátem:
 
Mapa župy z roku 1891

Slovenská župaEditovat

V roce 1918 (potvrzeno roce 1920 Trianonskou smlouvou) se 4/5 území Hontianské župy staly součástí Československa, zbytek připadl Maďarsku.

Hontianská župa v Československu existovala do roku 1922, 1. ledna 1923 se stala součástí Zvolenské (veľ)župy. V roce 1928 byly župy na území Slovenska zrušeny.

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hontianska župa (Uhorsko) na slovenské Wikipedii.


Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat