Hořovická brázda

geomorfologický podcelek Hořovické pahorkatiny

Hořovická brázda je protáhlá, asi 58 km dlouhá a v průměru 8 km široká sníženina ve středních Čechách. Táhne se od západu k východu mezi Brdskou vrchovinou na jihu a Zbirožskou a Karlštejnkou vrchovinou na severu – na západě začíná u Holoubkova (východně od Rokycan), na východě končí na jižním okraji Prahy u Radotína, ve střední části vybíhá severovýchodním směrem výběžek k Berounu.

Hořovická brázda
Pohled do Hořovické brázdy od Knížkovic u Zdic
Pohled do Hořovické brázdy od Knížkovic u Zdic

Nejvyšší bod479 m n. m. (Borek)
Délka58 km
Rozloha245,59 km²
Střední výška348,3 m n. m.

Nadřazená jednotkaHořovická pahorkatina
Sousední
jednotky
Říčanská plošina, Hřebeny, Brdy, Rokycanská pahorkatina, Zbirožská vrchovina, Karlštejnská vrchovina
Podřazené
jednotky
Holoubkovská kotlina, Komárovská brázda, Zdická brázda, Hostomická kotlina, Řevnická brázda

SvětadílEvropa
StátČeskoČesko Česko
PovodíBerounka
Identifikátory
Kód geomorf. jednotkyVA-4A
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hořovická brázda je složena zejména z ordovických břidlic, prachovců, jílovců, pískovců, a křemenců a vytváří zřetelný pruh řidčeji zalesněné a hustěji osídlené krajiny mezi vrchovinami na jihu a na severu. Střední sklon je 3°45', svažuje se severovýchodním směrem, kterým také protéká řada vodních toků. V západní části je to zejména Červený potok, ve střední části Litavka a na východě Berounka.

Hořovickou brázdou odedávna probíhají významné dálkové trasy. Již ve středověku to byla zemská stezka spojující Prahu s Norimberkem, dnes je to zejména železniční trať Praha-Plzeň a dálnice D5. Mezi významná sídla v Hořovické brázdě patří například Hořovice, Žebrák, Zdice, Beroun, Řevnice či Černošice.

LiteraturaEditovat

  • Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. Ed. Jaromír Demek a Peter Mackovčin. Brno: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2006