Hlahol plzeňský

český spolek a smíšený pěvecký sbor

Hlahol plzeňský byl plzeňský spolek a smíšený pěvecký sbor působící v letech 1862–1962. Byl založen jako mužský sbor, v roce 1865 vznikla ženská sekce a v roce 1867 začal fungovat jako sbor smíšený. Sbor plnil až do roku 1948 klíčovou roli v plzeňském hudebním životě, významná byla i jeho ideová a společenská funkce v českém kulturním prostředí v Plzni. Spolek působil nejprve v prostorách spolku Měšťanská beseda ve Wankově ulici č. 5 (dnes Jungmannově ulici) a od roku 1901 v nově otevřené budově Měšťanské besedy v Kopeckého sadech.[1]

Hlahol plzeňský
Zakládající členové Hlaholu plzeňského (cca 1865)
Zakládající členové Hlaholu plzeňského (cca 1865)
Základní informace
Žánrysborový zpěv
Aktivní rokyod r. 1862–1962
SbormistrHynek Palla
Dřívější členové
Jan Robert Port, František Alois Hora
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

Prvním starostou představenstva byl zvolen Bedřich Gluth, vedení sboru se ujal Jan Sinkule, který připravil první samostatný koncert 25. března 1863 v Městském divadle.

Úspěšným obdobím byla doba desetiletého sbormistrování Hynka Pally od roku 1864. Palla značně rozšířil repertoár o díla národních autorů, byla určena jasná programová linie a v roce 1865 přibyla ženská složka za účelem provádění velkých kantátových děl (poprvé účinkovala v opeře Friedricha von Flotowa Marta).[2]

V roce 1867 byl vytvořen sbor smíšený, čímž se plzeňský Hlahol stal jedním z prvních pěveckých spolků v českých zemích, který mohl provádět i skladby určené pro smíšený sbor. V této době byla jeho členkou také Eliška Krásnohorská, která nejen aktivně vystupovala jako členka sboru, ale rovněž rozepisovala noty pro jednotlivé hlasy a překládala pro sbor texty prováděných děl (např. Felixe Mendelssohna-Bartholdyho).[3]

Po odchodu Hynka Pally za vedení Matěje Slezáka nastudoval sbor díla významných světových skladatelů, např. v roce 1875 Requiem Wolfganga Amadea Mozarta a v roce 1876 Requiem Giuseppe Verdiho. V roce 1881 byl pořízen a posvěcen spolkový prapor. Především však v tomto období začala významná spolupráce s Antonínem Dvořákem, který 6. a 7. dubna 1884 v Plzni řídil provedení svého oratoria Stabat Mater, 28. a 29. března 1885 provedl se sborem světovou premiéru své kantáty Svatební košile a 15. června 1888 v koncertní premiéře svou Mši D dur (Lužanskou). Premiéra Svatební košile byla významnou událostí, jíž se zúčastnila řada domácích i zahraničních hudebních kritiků.[2]

V roce 1889 byla z podnětu plzeňského Hlaholu založena Plzeňská pěvecká župa Pallova, která sdružovala nejprve 5 západočeských pěveckých spolků, v roce 1909 již 14 spolků.

Pod vedením Jindřicha Strnada získal sbor první místo v pěvecké sborové soutěži při Národopisné výstavě v Praze v roce 1895. Sbor uspěl s provedením děl Hynka Pally Má láska a České tance (2. řada).

Sbormistr Norbert Kubát z členů Hlaholu vybral čtyřiadvacet členů, z nichž vytvořil zájezdový mužský sbor, který s interpretací Pallových Českých tanců zvítězil v mezinárodních "pěveckých závodech" v Paříži a Bruselu v roce 1900. Tento takzvaný Pařížský odbor přijal jméno Smetana a od roku 1901 působil jako samostatný sbor.[2]

Začátkem nového století hostoval Hlahol s velkými úspěchy ve Vídni a v roce 1904 se zúčastnil I. českého hudebního a pěveckého festivalu v Praze. K padesátému výročí založení se v březnu 1912 konaly velké oslavy, jejich součástí bylo uvedení Dvořákovy Svaté Ludmily. Při této příležitosti starosta města Václav Peták předal sboru zlatou plaketu města Plzně za zásluhy v umělecké oblasti.

Po první světové válce činnost spolku zdárně pokračovala, ale za hospodářské krize začátkem třicátých let začala upadat.

V roce 1937 začala se sborem spolupracovat poslední sbormistryně Anna Horníková, která posléze převzala jeho vedení. Založila velmi úspěšný dětský odbor nazvaný Plzeňští zpěváčci, který se v roce 1945 zúčastnil v Praze koncertů na oslavu konce války. Podařilo se jí zlepšit interpretační úroveň celého sboru, jejich vystoupení natáčel plzeňský rozhlas.

Po roce 1948 totalitní moc spolkový život systematicky potlačovala, docházelo k násilnému přiřazování spolků ke státním podnikům, Hlahol plzeňský byl přičleněn k Závodnímu klubu ROH Plzeňského pivovaru. Sbor zpíval repertoár poplatný době, mnozí členové odcházeli, aktivita sboru se utlumovala a v roce 1962, tedy 100 let od svého vzniku, svou činnost úplně ukončil.[4]

Seznam sbormistrůEditovat

  • Jan Sinkule (1862–1863)
  • Hynek Palla (1864–1874)
  • Matěj Slezák (1874–1893)
  • Jindřich Strnad (1894–1896)
  • Václav Mladý (1897–1898)
  • Norbert Kubát (1898–1914)
  • František Krofta (1914–1930)
  • Stanislav Suda ml. (1931–1933)
  • František Burian (1933–1937)
  • Emanuel Kumpera (1937–1939)
  • Anna Horníková (1937–1962; za doby jejího působení vedli mužskou sekci sboru Bohumil Pexa (1943–1945), Jan Bareš (1945–1947) a Jan Jandovský (1947–1950))

Čestnými členy spolku byli Bedřich Smetana, Antonín Dvořák, Vítězslav Novák, Jindřich Jindřich, Josef Bohuslav Foerster, Karel Bendl ....

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Hlahol plzeňský 1862–1932. 1. vyd. Plzeň: Ruch, 1932. 25 s. 
  2. a b c WASKA, Karel. Dějiny města Plzně. 2, 1788–1918. 1. vyd. Plzeň: Statutární město Plzeň, 2016. 913 s. ISBN 978-80-87911-04-4. 
  3. PEROUTKOVÁ, Markéta. Hynek Palla a jeho plzeňské působení. 1. vyd. Plzeň: Západočeská univerzita, 2017. 45 s. 
  4. SKALOVÁ, Alena. Anna Horníková (18. 9. 1899 – 8. 9. 1908) pedagožka, dirigentka pěveckých spolků Skála a Hlahol, vášnivá turistka. Vítaný host v Plzeňském kraji. 2016, roč. 2016, čís. 4, s. 32–33. 

LiteraturaEditovat

  • ŠTĚDROŇ, Bohumír, ed., NOVÁČEK, Zdenko, ed. a ČERNUŠÁK, Gracian, ed. Československý hudební slovník osob a institucí. Sv. 1., A–L. 1. vyd. Praha: Státní hudební vydavatelství, 1963. 853 s., 44 s. fot. příl.
  • WASKA, Karel a kol. Dějiny města Plzně. 2, 1788–1918. Vydání první. Plzeň: Statutární město Plzeň, 2016. 913 stran. .
  • ŠPELDA, Antonín. Plzeň: Průvodce hudební Plzní. 1. vyd. Plzeň: Kraj. výbor Svazu zam. šk., vědy, umění a tisku, 1960. 63, [1] s.
  • Hlahol Plzeňský: 1862–1932. V Plzni: Ruch, 1932. 25 s.
  • SKALOVÁ, Alena. Anna Horníková (18. 9. 1899 – 8. 9. 1980) : pedagožka, dirigentka pěveckých spolků Skála a Hlahol, vášnivá turistka. Vítaný host v Plzeňském kraji, 2016, č. 4, s. 32–33. – 6 fot.

Externí odkazyEditovat