Otevřít hlavní menu

Hladké Životice (nádraží)

železniční zastávka, dříve stanice

Hladké Životice (dřívější nazvy: Seitendorf, Životice na Moravě)[2] je železniční zastávka na trati Česká Třebová – Přerov – Bohumín,[3] je v provozu od roku 1912.[4][5] Nynější železniční zastávka byla až do modernizace železniční trati v úseku Hranice na Moravě – Studénka v letech 2001–2004 železniční stanicí.[6] Výpravní budova je od roku 1998 nemovitou kulturní památkou.[7]

Hladké Životice
Výpravní budova (2013)
Výpravní budova (2013)
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj Moravskoslezský
Obec Hladké Životice
Ulice Oderská
Souřadnice
Hladké Životice
Hladké Životice
Provozovatel dráhy SŽDC
Kód stanice 334946
Tratě trať 270
Nadmořská výška 250 m n. m.
V provozu od 1880
Dopravních kolejí 2
Nástupišť (hran) 2
Prodej jízdenek ne[1]
Kód památky 49799/8-3980 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videaCommons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obě nástupiště jsou spojena podchodem.

PolohaEditovat

Zastávka se nachází v jihovýchodní části Hladkých Životic při mostním křížení železniční trati s místní komunikací (silnicí III/04736). K nádraží vede značená odbočka modré turistické značky spojující Jistebník a Suchdol nad Odrou.

Úsek trati tvoří severní hranici CHKO Poodří, jižně od zastávky leží přírodní památka Pusté nivy a přírodní rezervace Bartošovický luh, za ním se do výše 277 m n. m. zvedá Bartošovický kopec.[8]

StaniceEditovat

V roce 1880 byla zřízena zastávka Seitendorf. Zastávka byla vybavena dřevěnou čekárnou a později byl postaven strážní domek s čekárnou podle typového projektu (Normalplan No 2056). Strážní domek byl postaven z režného cihelného zdiva. Kromě čekárny byly v objektu dva pokoje a kuchyň, která byla podsklepena.[9] Tato stavba se nachází při nadjezdu nad silnicí Oderská a je přeměněna na obytný domek (stav k roku 2012).

Mimo to byla v obci byla zřízena zastávka místní dráhy Suchdol nad Odrou–Fulnek (původně Seitendorf lokalbahn–Životice), která byla uvedena do provozu v roce 1891. V roce 1925 název zastávky byl změněn na Hladké Životice místní nádraží. Na této stanici byl postaven strážní domek s čekárnou podle typizovaného plánu (Normalplan No 19) z režného zdiva. V období 60. let 20. století rekonstrukce tratě byl omítnut.

Výpravní budovaEditovat

Zvyšováním nároků na provoz železnice v roce 1909 se stala křižovací stanicí. V té době byla postavena výpravní budova podle typového plánu (Spezialplan No 227611) architekta Franze Bobrowského. Budova byla patrová v secesním geometrickém slohu s valbovou střechou s přízemním křídlem. Fasády byly členěny kontrastními hladkými a strukturovanými omítkami s řadou vpadlých nebo vystupujících čtverců. Do vestibulu patrové budovy vedlo okno pokladny, a v přízemí byly kanceláře přednosty, dělnická kasárna[pozn. 1] a byt. V patře byly dva třípokojové byty s kuchyní a vlastním příslušenstvím. V přízemním křídle se nacházel vestibul z něhož vedly vstupy do čekáren pro I. a II. třídu (společná), do čekárny pro III. třídu, do výdejny zavazadel. Místnosti měly samostatné východy na krytou verandou z drážní strany. V krajní ose se nacházela pošta, lampárna a příslušenství.[10] V období 60. let 20. století rekonstrukce tratě byla budova omítnutá brizolitem a vyměněna okna.

Obytné domyEditovat

Pro zajištění kvalifikované a spolehlivé pracovní síly a především jejich dosažitelnost, byly pro zaměstnance dráhy stavěny obytné domy v blízkosti železnice. V roce 1909 byly postaveny v blízkosti výpravní budovy dva patrové domy pro čtyři a osm rodin podle typového projektu Franze Bobrowského.[2] Obytný dům pro osm rodin (Spezialplan No 2011) měl ryzalit ve střední ose se vstupem na schodiště z přednádraží. V každém patře byly dva jednopokojové a dva dvojpokojové byty s kuchyní a vlastním příslušenstvím (situováno kolem schodiště). Obytný dům pro čtyři rodiny (Normalplan No 167a,b) měl v každém patře měl dva dvojpokojové byty s velkou kuchyní a vlastním příslušenstvím. Centrální schodiště elipsovitého půdorysu bylo osvětleno termálním oknem.[11] Ve dvoře byly postaveny zděné patrové kůlny, které patřily k výbavě každého bytu.[2] V období 60. let 20. století rekonstrukce tratě byly domy omítnuty a vyměněna okna.

OdkazyEditovat

PoznámkyEditovat

  1. Kasárnami rozumíme nocležnu vlakových čet či místnost pro ubytování službu střídajícího zaměstnance, který nebydlel v blízkosti stanice.

ReferenceEditovat

  1. http://www.zelpage.cz/stanice/hladke-zivotice.html
  2. a b c BOROVCOVÁ, Alena. Kulturní dědictví Severní dráhy císaře Ferdinanda. Ostrava: NPÚ, ÚPS v Ostravě, 2012. ISBN 978-80-85034-66-0. S. 129 a 130. 
  3. Hladké Životice z [online]. Praha: ŽelPage [cit. 2016-11-25]. Dostupné online. 
  4. GROF, Leopold. Kročeje ostravskou železniční historií. Ostrava: České dráhy, 1994. S. 55-67. 
  5. SEKERA, Pavel. Popis trati 277 Suchdol nad Odrou – Fulnek – Česká republika [online]. Praha: ŽelPage [cit. 2016-11-25]. Dostupné online. 
  6. POPIS II.KORIDORU [online]. [cit. 2016-11-28]. Dostupné online. 
  7. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-01-10]. Identifikátor záznamu 162850 : železniční stanice - výpravní budova. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  8. Mapy.cz [online]. Praha: Seznam [cit. 2016-11-25]. Dostupné online. 
  9. Borovcová... c.d., s. 71
  10. KREJČIŘÍK, Mojmír. Česká nádraží (Architektura a stavební vývoj) I. díl. Litoměřice: [s.n.], 2003. 162 s. ISBN 80-902706-7-0, ISBN 80-902706-8-9. S. 89. 
  11. Borovcová ... c.d., s. 60

LiteraturaEditovat

  • BOROVCOVÁ, Alena. Kulturní dědictví Severní dráhy císaře Ferdinanda. Ostrava : NPÚ, ÚOP v Ostravě
  • 160 let Severní dráhy císaře Ferdinanda. Ostrava 2001

Externí odkazyEditovat

Hladké Životice
Trať 270 Česká TřebováPřerovBohumín (km traťový: 237,864)
Suchdol nad Odrou