Otevřít hlavní menu

Herta Wićazec

lužickosrbská spisovatelka

Herta Wićazec (německy Johanne Henriette Lehmann; 4. února 1819, Budyšín24. března 1885, Budyšín) byla lužickosrbská spisovatelka, básnířka.[1]

Herta Wićazec
Wicazec Herta ZM XXXVIII 66 D 015.jpg
Narození 4. února 1819
Budyšín
Úmrtí 24. března 1885 (ve věku 66 let)
Budyšín
Místo pohřbení Tuchorski kěrchow (Budyšín)
Povolání spisovatelka
Národnost Lužičtí Srbové
Podpis Podpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obsah

Život a díloEditovat

Herta Wićazec se narodila dne 4. února 1819 v rodině Jana Korla Gusta Vichaz a Maria Mucherz v Budyšíně. Po absolvování střední školy žila v Budyšíně, kde zpívala také např. ve sboru místního luteránského kostela. První své básně v němčině začala psáti koncem 40. let 19. století, a to ve stylu pozdní německé romantické poezie. Její první fázi poetické tvorby ovlivnili němečtí básníci jako např. Karl von Gunderrode, či Annette von Droste-Hülshoffová. Ve svém rodišti se také setkala s mladým učitelem a spisovatelem Janem Bohuwěrem Mučinkem, který ji inspiroval ke psaní básní v hornolužické srbštině. Zažívali spolu láskyplný vztah, avšak Jan Bohuwěr Mučink si nalezl jinou ženu. Tato životní tragédie posléze silně ovlivnila autorčinu básnickou tvorbu.

Od roku 1848 do roku 1850 uveřejňovala svá díla v nejrůznějších srbských novinách. Český sorabista Adolf Černý publikoval v roce 1900 článek o jejím životě v časopise Maćicy Serbskeje. Zemřela dne 24. března 1885 v rodném Budyšíně.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Вичазец, Герта na ruské Wikipedii.

  1. SORBISCHES INSTITUT - SERBSKI INSTITUT - Wićazec, Herta. archive.is. 2015-01-04. Dostupné online [cit. 2017-10-29]. 

Související článkyEditovat

Externí odkazEditovat

  • Černý, Adolf. Herta Wićazec. Přinošk k serbskemu basnistwuČasopis Maćicy Serbskeje 53 (1900). 105-128 S.
  • Černý, Adolf. Herta Wićazec: žiwjenje a pisma prěnjeje serbskeje basnjerk. E. Muka, 1901. 24 S.