Herkules II. d'Este

italský šlechtic (1508–1559)

Herkules II. d'Este (5. dubna 1508, Ferrara3. října 1559, Ferrara) byl v letech 1534 až 1559 vévodou z Ferrary, Modeny a Reggia.[3] Byl nejstarším synem Alfonsa I. d'Este a Lucrezie Borgie.

Herkules II. d'Este
vévoda z Ferrary, Modeny a Reggia
Portrét
Narození5. dubna 1508
Ferrara, Ferrarské vévodství
Úmrtí3. října 1559
Ferrara, Ferrarské vévodství
ManželkaRenata Francouzská
PotomciAnna d'Este
Alfons II. d'Este
Lucrezia d'Este
Eleonora d'Este
Ludvík d'Este
RodEstenští
OtecAlfons I. d'Este
MatkaLucrezia Borgia
PříbuzníIsabella Maria d'Este, Eleonora d’Este, Rodrigo Aragonský, Alfonso d'Este, Alessandro d'Este, Francesco d'Este a Ippolito II. d'Este (sourozenci)
Jindřich I. Lotrinský[1], Karel II. Lotrinský[1], Ludvík II. Lotrinský[1], Kateřina Marie Lotrinská[1], Karel Emanuel Savojsko-Nemourský, Jindřich I. Nemourský, Maximilien de Guise[2], Antoine de Guise[2] a François de Guise[2] (vnoučata)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Herkules se narodil jako syn vévody Alfonsa I. d'Este a jeho druhé manželky Lucrezie Borgiové. Přes matku byl vnukem papeže Alexandra VI., synovcem Cesara Borgii a bratrancem svatého Františka Borgii. Přes otce byl synovcem Isabely d'Este, "první dámy renesance", a kardinála Hipolyta Estenského. Mezi jeho sourozenci byli milánský arcibiskup a pozdější kardinál Ippolito II., jeptiška Eleonora a František, markýz z Massalombardy. Jeho polorodým bratrem byl Rodrigo Borgia Aragonský, Lucreziin syn s Alfonsem Aragonským, vévodou z Bisceglie, a pravděpodobně Giovanni Borgia, zvaný "infans Romanus".

Herkules sehrál nepřímou roli v Sacco di Roma v roce 1527. Armáda císaře Karla V. překročila v roce 1526 Alpy, vojáci však nebyli schopni převést své těžké dělostřelectvo. Snažili se uzavřít dohodu s Herkulem, který následně poskytl armádě potřebné dělostřelectvo, aby armáda později postoupila a vyplenila město Řím.

V dubnu 1528 se dvacetiletý Herkules oženil s o dva roky mladší princeznou Renatou, druhou dcerou francouzského krále Ludvíka XII. a Anny Bretaňské. Renata obdržela od svého švagra, krále Františka I. Francouzského, bohaté věno a roční rentu. Dvůr, kterým se ve Ferraře obklopila, odpovídal tradici, kterou implicitně vyžadovala kultivace vědy a umění, zahrnoval osobnosti, jakými byli Bernardo Tasso či Fulvio Pellegrini Morato. Renata také pečlivě řídila vzdělání svých pěti dětí:

Jakmile se v říjnu 1534 stal vévodou, obrátil se Herkules proti Francouzům u svého dvora, neboť je shledal příliš nákladnými i příliš vlivnými. Do roku 1543 proto byli všichni propuštěni. Byl také pod tlakem kurie, aby propustil osoby podezřelé z hereze (někdy v roce 1536 byl ve Ferraře dokonce sám Jan Kalvín). Vévodkyně Renata si mezitím dopisovala s řadou protestantů, a to navzdory přítomnosti zvláštního inkvizičního soudu ve Ferraře, a vzniklo podezření, že konvertovala. Herkules v roce 1554 vznesl k francouzskému králi Jindřichu II. a k inkvizitorovi Orizovi obvinění z hereze proti své manželce, která se následně přiznala.

Herkules se v roce 1556 postavil na stranu papeže Pavla IV. a Francie proti Španělsku, ale v roce 1558 uzavřel samostatnou mírovou dohodu. Byl také mecenášem umění spolu se svým bratrem, kardinálem Ippolitem, který nechal postavit vilu d’Este poblíž Tivoli.

Vývod z předků

editovat
 
 
 
 
 
Alberto d'Este
 
 
Niccolò III. d'Este
 
 
 
 
 
 
Isotta Albaresani
 
 
Ercole I. d'Este, vévoda z Ferrary
 
 
 
 
 
 
Tomáš III. ze Saluzza
 
 
Ricciarda da Saluzzo
 
 
 
 
 
 
Q28374057
 
 
Alfonso I. d'Este
 
 
 
 
 
 
Alfons V. Aragonský
 
 
Ferdinand I. Neapolský
 
 
 
 
 
 
Giraldona Carlino
 
 
Eleonora Neapolská, vévodkyně z Ferrary
 
 
 
 
 
 
Tristan de Clermont
 
 
Isabella Tarantská
 
 
 
 
 
 
Kateřina Tarantská
 
Ercole II. d'Este, vévoda z Ferrary
 
 
 
 
 
Rodrigo Gil de Borja y Fennolet
 
 
Jofré Llançol i Escrivà
 
 
 
 
 
 
Sibila de Orms
 
 
Alexandr VI.
 
 
 
 
 
 
Domingo de Borja
 
 
Isabel de Borja y Cavanilles
 
 
 
 
 
 
Francisca
 
 
Lucrezia Borgia
 
 
 
 
 
 
 
 
Jacopo Pinctoris
 
 
 
 
 
 
 
 
Vannozza dei Cattanei
 
 
 
 
 
 
 
 
Mencia
 
 
 
 
 
 
 

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ercole II d'Este, Duke of Ferrara na anglické Wikipedii.

  1. a b c d Dostupné online. [cit. 2016-01-15].
  2. a b c Darryl Roger Lundy: The Peerage.
  3. BENZONI, Gino. Dizionario biografico degli italiani. Svazek 43. [s.l.]: Treccani, 1993. Kapitola ERCOLE II d'Este. (italsky) 

Externí odkazy

editovat
Předchůdce:
Alfons I.
  Vévoda z Ferrary, Modeny a Reggia
Herkules II.
15341559
  Nástupce:
Alfons II.