Herkules II. d'Este
Herkules II. d'Este (5. dubna 1508, Ferrara – 3. října 1559, Ferrara) byl v letech 1534 až 1559 vévodou z Ferrary, Modeny a Reggia.
| Herkules II. d'Este | |
|---|---|
| vévoda z Ferrary, Modeny a Reggia | |
 | |
| Narození | 5. dubna 1508 Ferrara, Ferrarské vévodství |
| Úmrtí | 3. října 1559 Ferrara, Ferrarské vévodství |
| Manželka | Renata Francouzská |
| Potomci | Anna d'Este Alfons II. d'Este Lucrezia d'Este Eleonora d'Este Ludvík d'Este |
| Rod | Estenští |
| Otec | Alfons I. d'Este |
| Matka | Lucrezia Borgia |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život
editovatHerkules se narodil jako syn vévody Alfonsa I. d'Este a jeho druhé manželky Lucrezie Borgiové. Přes matku byl vnukem papeže Alexandra VI., synovcem Cesara Borgii a bratrancem svatého Františka Borgii. Přes otce byl synovcem Isabely d'Este, "první dámy renesance", a kardinála Hipolyta Estenského. Mezi jeho sourozenci byli milánský arcibiskup a pozdější kardinál Hipolyt II., jeptiška Eleonora a František, markýz z Massalombardy. Jeho polorodým bratrem byl Rodrigo Borgia Aragonský, Lucreziin syn s Alfonsem Aragonským, vévodou z Bisceglie, a pravděpodobně Giovanni Borgia, zvaný "infans Romanus".
Herkules sehrál nepřímou roli v Sacco di Roma v roce 1527. Armáda císaře Karla V. překročila v roce 1526 Alpy, vojáci však nebyli schopni převést své těžké dělostřelectvo. Snažili se uzavřít dohodu s Herkulem, který následně poskytl armádě potřebné dělostřelectvo, aby armáda později postoupila a vyplenila město Řím.
V dubnu 1528 se dvacetiletý Herkules oženil s o dva roky mladší princeznou Renatou, druhou dcerou francouzského krále Ludvíka XII. a Anny Bretaňské. Renata obdržela od svého švagra, krále Františka I. Francouzského, bohaté věno a roční rentu. Dvůr, kterým se ve Ferraře obklopila, odpovídal tradici, kterou implicitně vyžadovala kultivace vědy a umění, zahrnoval osobnosti, jakými byli Bernardo Tasso či Fulvio Pellegrini Morato. Renata také pečlivě řídila vzdělání svých pěti dětí:
- Anna d'Este (1531–1607) ⚭ 1548 František de Guise (1519–1563); ⚭ 1566 Jakub z Nemours (1531–1585)
- Alfons II. d'Este (1533–1597) ⚭ 1558 Lukrécia Medicejská (1545–1561); ⚭ 1565 rakouská arcivévodkyně Barbora Habsburská (1539–1572); ⚭ 1579 Markéta Gonzagová (1564–1618)
- Lucrezia d'Este (1535–1598) ⚭ 1570 vévoda Francesco Maria II della Rovere (1549–1631)
- Eleonora d'Este (1537–1581)
- Luigi d'Este (1538–1586); arbiskup z Auch
Jakmile se v říjnu 1534 stal vévodou, obrátil se Herkules proti Francouzům u svého dvora, neboť je shledal příliš nákladnými i příliš vlivnými. Do roku 1543 proto byli všichni propuštěni. Byl také pod tlakem kurie, aby propustil osoby podezřelé z hereze (někdy v roce 1536 byl ve Ferraře dokonce sám Jan Kalvín). Vévodkyně Renata si mezitím dopisovala s řadou protestantů, a to navzdory přítomnosti zvláštního inkvizičního soudu ve Ferraře, a vzniklo podezření, že konvertovala. Herkules v roce 1554 vznesl k francouzskému králi Jindřichu II. a k inkvizitorovi Orizovi obvinění z hereze proti své manželce, která se následně přiznala.
Vývod z předků
editovatReference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Ercole II d'Este, Duke of Ferrara na anglické Wikipedii.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Herkules II. Estenský na Wikimedia Commons
| Předchůdce: Alfons I. |
.svg){kind=small}
|
Vévoda z Ferrary, Modeny a Reggia Herkules II. 1534–1559 |
|
Nástupce: Alfons II. |
