Henrietta Marie Braniborsko-Schwedtská

Kněžna württemberská

Henrietta Marie Braniborsko-Schwedtská (Henriette Marie von Brandenburg-Schwedt, 2. března 1702, Berlín7. května 1782, Köpenick) byla dědičná kněžna württemberská, vnučka „Velkého kurfiřta“ Fridricha Viléma I. Byla dcerou Jany Šarloty Anhaltsko-Desavské a jejího manžela Filipa Viléma Braniborsko-Schwedtského. Titul kněžny získala díky sňatku s Fridrichem Ludvíkem Württemberským.

Henrietta Marie
Braniborsko-Schwedtská
kněžna württemberská
Portrét Henrietty Marie
Portrét Henrietty Marie
Sňatek8. prosince 1716
ManželFridrich Ludvík Württemberský
Narození2. března 1702
Berlín
Úmrtí7. května 1782
Köpenick
PotomciEberhard Fridrich
Luisa Bedřiška
RodHohenzollernové
DynastieBraniborsko-Schwedtští
OtecFilip Vilém
MatkaJana Šarlota
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotEditovat

 
Henrietta Marie se svým manželem Fridrichem Ludvíkem

Henrietta Marie se narodila 2. března 1702, pravděpodobně v Berlíně. Manželství Henriettiných rodičů bylo poměrné šťastné a ona byla jedinou přeživší dcerou, která z tohoto sňatku vzešla. Zbylé dvě dcery, Bedřiška Dorota a Šarlota, zemřely ještě před dovršením věku dvou let. Filip Vilém ale zemřel předčasně ve věku dvaačtyřiceti let a vdova Jana Šarlota se i se svými dětmi, dvěma syny a dcerou, se přestěhovala do Berlína.

Dne 8. prosince 1716 se v Berlíně čtrnáctiletá Henrietta Marie vdala za württemberského knížete Fridricha Ludvíka (1698-1731), syna Eberharda Ludvíka a jeho manželky Jany Alžběty. Fridrich Ludvík byl jediným dítětem vzešlým z tohoto manželství a titul i veškeré dědictví tak měl téměř jisté. Fridrich Ludvík ale nakonec zemřel ještě před svým otcem a nemohl tedy nic dědit. Až dva roky po Fridrichově smrti zemřel i jeho otec, po kterém na trůn nastoupil Karel Alexandr. Z manželství, které trvalo až do Fridrichovy smrti roku 1731, vzešly dvě děti, ale jen jediné se dožilo dospělosti. První dítě, syn se tedy Henriettě narodil, když jí bylo jen šestnáct let.

Mezi lety 1749-1782, tedy až po smrti manžela, žila Henrietta Marie v zámku Köpenicku. Zde také, ve věku jednaosmdesáti let, dne 7. května 1782 zemřela. Její dcera nechala na její památku vytvořil černou mramorovou desku se zlatým písmem, kterou umístila do kryptu poblíž matčina těla. Rakev i s mumifikovaným tělem byla v pozdních 60. letech 20. století se souhlasem členů rodu Hohenzollernů zpopelněna. Účelem bylo uvolnit místo v rodinné kryptě.

Vývod z předkůEditovat

 
 
 
 
 
Jan Zikmund Braniborský
 
 
Jiří Vilém Braniborský
 
 
 
 
 
 
Anna Pruská
 
 
Fridrich Vilém I. Braniborský
 
 
 
 
 
 
Fridrich IV. Falcký
 
 
Alžběta Šarlota Falcká
 
 
 
 
 
 
Luisa Juliana Oranžská
 
 
Filip Vilém Braniborsko-Schwedtský
 
 
 
 
 
 
Jan II. Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderburský
 
 
Filip Glücksburský
 
 
 
 
 
 
Alžběta Brunšvicko-Grubenhagenská
 
 
Žofie Dorotea Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Glücksburská
 
 
 
 
 
 
František II. Sasko-Lauenburský
 
 
Žofie Hedvika Sasko-Lauenburská
 
 
 
 
 
 
Marie Brunšvicko-Lüneburská
 
'Henrietta Marie Braniborsko-Schwedtská'
 
 
 
 
 
Jan Jiří I. Anhaltsko-Desavský
 
 
Jan Kazimír Anhaltsko-Desavský
 
 
 
 
 
 
Dorota ze Simmern
 
 
Jan Jiří II. Anhaltsko-Desavský
 
 
 
 
 
 
Mořic Hesensko-Kasselský
 
 
Anežka Hesensko-Kasselská
 
 
 
 
 
 
Juliana Nasavsko-Dillenburská
 
 
Jana Šarlota Anhaltsko-Desavská
 
 
 
 
 
 
Vilém I. Oranžský
 
 
Frederik Hendrik Oranžský
 
 
 
 
 
 
Luisa de Coligny
 
 
Henrietta Kateřina Oranžská
 
 
 
 
 
 
Jan Albrecht I. ze Solms-Braunfels
 
 
Amálie zu Solms-Braunfels
 
 
 
 
 
 
Anežka ze Sayn-Wittgenstein
 

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Henriette Marie von Brandenburg-Schwedt na německé Wikipedii.

Externí odkazyEditovat