Hauština
Hauština (anglicky Hausa, hausky: hawsaa) je africký jazyk ze západní větve čadských jazyků, které jsou součástí širší skupiny jazyků afroasijských.
| Hauština (Halshen Hausa, هَرْشَن هَوْسَ) | |
|---|---|
| Rozšíření | Nigérie, Niger, Benin, Kamerun, Súdán, Čad, Středoafrická republika, Togo |
| Počet mluvčích | asi 25 milionů[1] |
| Klasifikace | |
| Písmo | latinka, arabské písmo |
| Postavení | |
| Regulátor | není stanoven |
| Úřední jazyk | Nigérie |
| Kódy | |
| ISO 639-1 | ha |
| ISO 639-2 | hau (B) hau (T) |
| ISO 639-3 | hau |
| Ethnologue | HAU |
| Wikipedie | |
| ha.wikipedia.org | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
RozšířeníEditovat
Hauštinu ovládá jako mateřštinu přibližně 25 milionů mluvčích, pro dalších asi 15 milionů lidí je jejich druhým jazykem. Jazykem většiny je v Nigeru a na severu Nigérie. Hausky mluvící menšiny se vyskytují v Kamerunu, Čadu, Středoafrické republice, Dahome, Togu, Ghaně a Burkině Faso.
Staří afričtí cestovatelé s nadsázkou tvrdívali, že Afriku lze projít napříč a domluvit se, zná-li člověk alespoň tři jazyky: arabštinu, svahilštinu a hauštinu.[2]
Popis jazykaEditovat
Psaná hauština existovala již před příchodem Evropanů. Až do počátku 20. století byla psána arabským písmem. Od 30. let minulého století se datují prvé pokusy přepisu do latinky, kterou je dnes zapisována. Pravopis v Nigeru a Nigérii má četné menší odlišnosti.
Co se fonetiky hauštiny týče, jedná se o jazyk tónový.
Česká orientalistikaEditovat
Předním českým odborníkem na hauštinu je doc. Petr Zima, který je také autorem jediné české učebnice hauštiny.
PříkladyEditovat
ČíslovkyEditovat
| Hausky | Česky |
| ɗaya | jeden |
| biyu | dva |
| ukku | tři |
| huɗu | čtyři |
| biyar | pět |
| shidda | šest |
| bakwai | sedm |
| takwas | osm |
| tara | devět |
| goma | deset |
Vzorový textEditovat
Otčenáš (modlitba Páně):
- ʻUbanmu wanda yake cikin sama,
- a tsarkake sunanka,
- mulkina yă zo
- a aikata nufinka a duniya
- kamar yadda ake yi a sama.
- Ka ba mu yau
- abincin yininmu.
- Ka gafarta mana laifofinmu,
- kamar yadda mu ma muke
- gafarta wa masu yin mana laifi.
- Kada ka bari a kai mu cikin jarraba,
- amma ka cece mu daga mugun nan.
- Amin.
ReferenceEditovat
- ↑ Ethnologue
- ↑ ZIMA, Petr. Hauština. Praha: SPN, 1973.
Externí odkazyEditovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu hauština na Wikimedia Commons
LiteraturaEditovat
- AWDE, Nicholas. Hausa, Hippoccrene Books, New York 1996 ISBN 0-7818-0426-4
- HEINE, Bernd. African Languages, Cambridge 2000 ISBN 0-521-66629-5
- ZIMA, Petr. Hauština, SPN, Praha 1973
