Hamid Dizdar

Hamid Dizdar (22. února 1907 Stolac, Bosna a Hercegovina17. července 1967 Sarajevo, Socialistická federativní republika Jugoslávie) byl bosenskohercegovský spisovatel, novinář a překladatel bosňáckého původu.

Hamid Dizdar
Narození 22. února 1907
Stolac
Úmrtí 17. července 1967 (ve věku 60 let)
Sarajevo
Povolání básník
Příbuzní Mak Dizdar (sourozenec)
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

ŽivotopisEditovat

Dizdar se narodil do majetné hercegovské muslimské rodiny, která měla nemalé pozemkové vlastnictví. Materiální zázemí rodiny se výrazně zhoršilo po pozemkové reformě, v Bosně a Hercegovině prováděné mezi lety 1919 a 1921, a nakonec i předčasné smrti otce Muharema roku 1923, který se nikdy zcela nevzpamatoval z válečných útrap na východním frontě. Muharem se oženil s Nezirou Babović (1881–1945), původem z Trebinje, která přivedla na svět tři děti, syny Hamida (1907–1967) a Mehmedaliju (1917–1971) a dceru Refiku (1921–1945).

Základní školu navštěvoval v Stolci, gymnázium pak v Mostaru (dva ročníky) a Tuzle (jeden ročník), ale kvůli otcově smrti nedostudoval a začal pracovat. Od roku 1923 působil jako úředník v Tabákovém ředitelství (Duhanska direkcija), pak v Obecním zastupitelství Stolce a nakonec v právnické kanceláři dr. Milkoviće. V tu dobu redigoval humoristický časopis Araba (Stolac 1927–1928), poté se přestěhoval do Sarajeva. Od roku 1928 spolupracoval s bělehradskými novinami Politika a provládním listem Jugoslavenska pošta (Jugoslávská pošta, 1929). Roku 1931 se stal redaktorem muslimského listu Slobodna riječ (Svobodné slovo, do 1932), nato periodik Pravda (Spravedlnost, 1935–1938), tiskového orgánu Jugoslávské muslimské organizace, a Gajret (1937–1941).[1][2]

Během druhé světové války pracoval jako suflér v Chorvatské státním divadle v Sarajevu, dnešním Národním divadle v Sarajevu, které tehdy vedl Ahmed Muradbegović, zároveň ale udržoval kontakty s jugoslávskými partyzány. V rámci odplaty chorvatský ustašovský režim zatkl jeho maminku a sestru a ty pak zavraždil v koncentračním táboře Jasenovac. Nakonec se byl sám zatčen, ale po intervenci turecké humanitární organizace Merhamet byl osvobozen.

Po válce byl pověřencem pro obchod a průmysl Národního výboru městské části Stari grad v Sarajevu, pak redaktorem úředního věstníku Bosny a Hercegoviny (1946–1948), redaktorem nakladatelství Svjetlost (Světlo, 1949–1950), úředníkem Muzea města Sarajeva (1950) a ředitelem Archivu města Sarajeva (1950–1967). Vedle toho působil v redakcím listů Odjek (Ohlas, 1947–1948), Vidik (Rozhled, 1949–1950) a Život (1957–1958). V době politické roztržky Stalina a Tita jistý čas strávil v internačním táboře na ostrově Goli otok, ale o této epizodě v jeho životě nejsou bližší zprávy. Z kusých zpráv je patrné, že byl zatčen 4. května 1949 a propuštěn 1. října 1949.[1]

Hamid byl po celý život vášnivým sběratelem humanitně zaměřených knih. Roku 1968 rodina po autorově skonu prodala bohatou sbírku knih a tiskovin knihovně ve městě Tešanj, která ji dnes uchovává jako Fond Hamida Dizdara. Součástí Fondu je 17 237 knih a 898 výtisků novin a časopisů z 19. a 20. století.[2]

Hamid si vzal za ženu Adilu, profesí učitelku, s níž zplodil tři děti, dceru Azru a syny Murise a Malika. Jeho mladším bratrem byl významný básník Mak Dizdar.

DíloEditovat

  • Arabeske (Arabesky, Mostar 1929), básnická sbírka
  • Kasaba šapće (Městečko šeptá, Sarajevo 1933), povídka
  • Zapisi u kamenu (Zápisy v kameni, Sarajevo 1936), básnická sbírka
  • 3x8 (Sarajevo 1954), básnická sbírka
  • Obasjane staze (Zářné cesty, Sarajevo 1958), básnická sbírka
  • Niko se ne vraća (Nikdo se nevrací, Sarajevo 1964), básnická sbírka
  • Proljeće u Hercegovini (Hercegovské jaro, Sarajevo 1965), básnická sbírka
  • Izabrana djela I–IV (Vybrané spisy, ed. Fahrudin Rizvanbegović, Tešanj 1998), vybrané spisy
  • Pjesme i pripovijetke (Básně a povídky, ed. Fahrudin Rizvanbegović, součást edice Bošnjačka književnost u 100 knjiga, Sarajevo 2003), sebrané spisy

Publicistické a odborné práce

  • Sevdalinke: izbor iz bosansko-hercegovačke narodne lirike (Sevdalinky, ed. Hamid Dizdar, Sarajevo 1944), výbor muslimských milostných písní
  • Muslimani i kršćani pod turskom vlašću u Bosni i Hercegovini (Muslimové a křesťané pod tureckou vládou v Bosně a Hercegovině, Sarajevo 1944), rozprava
  • Puškin, Aleksandr Sergeevič. Krdžalija (ed. Hamid Dizdar, Sarajevo 1949), edice knihy
  • Držić, Marin. Novela od Stanca (ed. Hamid Dizdar, Sarajevo 1949), edice knihy
  • Matavulj, Simo. S mora i planine (ed. Hamid Dizdar, Sarajevo 1952), edice knihy
  • Crnačke priče (Černošské historky, ed. Hamid Dizdar, Sarajevo 1952), výbor
  • Narodne pripovijetke iz Bosne i Hercegovine (Lidová vyprávění z Bosny a Hercegoviny, ed. Hamid Dizdar, Sarajevo 1952), výbor
  • Ljubavne narodne pjesme iz Bosne i Hercegovine (Milostné lidové písně z Bosny a Hercegoviny, ed. Hamid Dizdar, Sarajevo 1953), výbor
  • Šaljive narodne pjesme (Žertové lidové písně, ed. Hamid Dizdar, Sarajevo 1953), výbor
  • Narodne pripovijetke iz Bosne i Hercegovine. 1, Bajke (Lidová vyprávění z Bosny a Hercegoviny. 1. sv., Pohádky, ed. Hamid Dizdar, Sarajevo 1955), výbor
  • Bibliografija knjiga i periodičnih izdanja štampanih u Hercegovini 1873–1941 (Bibliografie knih a periodik vytištěných v Hercegovině v letech 1873–1941, ed. Lina Štitić a Hamid Dizdar, Mostar 1958)
  • Odabrani arhivistički i historijski radovi (Vybrané archivní a historické stati, ed. Almira Alibašić, Ismeta Džigal-Berkovac, Sarajevo 2008), vybrané spisy

Překlady ze slovinštiny

  • Šega, Milan. Priče o životinjama. Sarajevo 1952.
  • Slovenačke narodne pripovijetke. Sarajevo 1954.
  • Seliškar, Tone. Djed Som. Sarajevo 1955, 1960, 1963, 1965, 1967.
  • Logie, Alfred E. Indijanske priče. (slovinský překlad z angl. originálu Canadian wonder tales) Sarajevo 1957.
  • Devojče i udav: bajke iz prašuma stražnje Indije. Sarajevo 1957.
  • Rudi ili Mali čovjek u velikom svijetu. Sarajevo 1960.

ReferenceEditovat

  1. RIDŽAL, Hamza. U sjeni bratova imena. Stav [online]. [cit. 02.04.2017]. Dostupné online. 
  2. GUŠIĆ, Sejdalija. Hamid Dizdar, arhivist. Zbornik radova / Naučni skup Hercegovački naučnici/znanstvenici i tradicija istraživanja u Hercegovini, Mostar, 11. i 12. decembra/prosinca 2015. 2016, s. 245–252.