Hamdija Kreševljaković

bosenský historik a pedagog

Hamdija Kreševljaković (16. září, dříve chybně 6. či 18. září, 1888, dříve chybně 1890, Sarajevo, Bosna a Hercegovina9. srpna 1959 Sarajevo, Federativní lidová republika Jugoslávie) byl bosenskohercegovský historik a pedagog bosňáckého původu.

Hamdija Kreševljaković
Narození16. září 1888
Sarajevo
Úmrtí9. května 1959 (ve věku 70 let)
Sarajevo
Povoláníhistorik
Nábož. vyznáníislám
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

ŽivotEditovat

Rodina Kreševljakovićů pochází ze středobosenského Kreševa; po jejím přestěhování do Sarajeva rodné příjmení Šećinović nahradil přídomek odkazující k jejímu původnímu bydlišti. Hamdijův otec Mehmed se živil jako obchodník. Chlapec se narodil v sarajevské čtvrti Vratnik, kde navštěvoval mekteb a ruždii, muslimskou základní školu (ta dnes nese jeho jméno). Později se zapsal na obchodní akademii, brzy ale přešel na Učitelskou školu.

Po dokončení Učitelské školy v Sarajevu roku 1912 pracoval jako pedagog v základní škole v Sarajevu (druhé národní chlapecké základní škole), a to nejprve jako pomocný[1] a od roku 1914 coby definitivní učitel[2], a nato chorvatských Vinkovcích (1918–1919), kam bylo 20. listopadu 1917 přemístěno 121 muslimských dětí z válkou zdevastované Bosny.[3] Po návratu do vlasti složil odbornou zkoušku pro pedagogy v obchodních akademiích (předměty geografie, historie, srbochorvatský jazyk a obecná pedagogika). Od roku 1920 začal vyučovat v sarajevské Obchodní akademii (Trgovačka škola), posléze od začátku školního roku 1926/27 působil v Učitelské škole v Sarajevu. Dne 1. listopadu 1929 byl ze školy propuštěn, jelikož z důvodu nemoci a pro nesouhlas s přeřazením do školy v Surdulici u bulharských hranic, a do svého penzionování 2. února 1932 zůstal bez trvalého zaměstnání. Teprve až se vznikem fašistického Nezávislého státu Chorvatsko se do Učitelské školy vrátil, nyní v pozici profesora. Posledních deset let svého života strávil v Památkovém ústavu (Zemaljski zavod za zaštitu spomenika kulture Bosne i Hercegovine, založen 1946). Vedle toho přednášel v muslimské učitelské škole, Daru-l-mualliminu, okružní medrese a Gazi Husrev-begově medrese (1925–1945).

Od studentských let vystupoval jako horlivý propagátor chorvatské národní myšlenky mezi muslimy v Bosně a Hercegovině a hojně publikoval v mnoha časopisech. Od samého vzniku se podílel na aktivitách muslimského spolku Narodan uzdanica (Lidová opora). Coby historik se věnoval zejména dějinám Bosny a Hercegoviny za osmanské vlády. Roku 1939 byl zvolen za dopisujícího člena Jihoslovanské akademie věd a umění v Záhřebu, posléze roku 1952 řádným členem právě ustavené Učené společnosti Bosny a Hercegoviny (předchůdce Akademie věd a umění Bosny a Hercegoviny).[4][5][6]

Hamdija se oženil s Razijou Ćorović, s níž přivedl na svět mj. syna Muhameda (1939–2001). Muhamed mezi lety 1991 a 1994 zastával úřad sarajevského starosty.

DíloEditovat

  • Kratak pregled hrvatske knjige u Herceg-Bosni od najstarijih vremena do danas (Stručný přehled chorvatských publikací v Herceg-Bosně od dávných dob do současnosti, Sarajevo 1912)
  • Zemljopis trgovine i prometa: za trgovačke škole (Geografie obchodu a dopravy: pro obchodní akademie, Sarajevo 1924, 1927), učebnice
  • Sarajevska čaršija, njeni esnafi i obrti za osmanlijske uprave (Sarajevský trh, jeho cechy a řemesla za osmanské správy, Zagreb 1927)
  • Gazi Husrevbeg (Gazi Husrev-beg, Sarajevo 1930), stručná biografie
  • Husein kapetan Gradščević: Zmaj od Bosne (Husein-kapetan Gradščević: Drak z Bosny, Sarajevo 1931), stručná biografie
  • Počitelj na Neretvi (Sarajevo 1933), stručné dějiny města
  • Visoko (Sarajevo 1934, 2001), stručné dějiny města
  • Kulen-Vakuf (Sarajevo 1935), stručné dějiny města
  • Esnafi i obrti u Bosni i Hercegovini: 1463–1878 (Cechy a řemesla v Bosně a Hercegovině: 1463–1878, Zagreb 1935, Sarajevo 1961)
  • Žepče (Sarajevo 1936), stručné dějiny města
  • Bitka pod Banjom Lukom 4. VIII. 1737.: uz dvjestagodišnjicu (Bitva u Banja Luky 4. srpna 1737: u příležitosti dvoustého výročí, Sarajevo 1936), stručné dějiny bitvy
  • Sarajevo u doba okupacije Bosne 1878 (Sarajevo v době okupace Bosny 1878, Sarajevo 1937)
  • Džamija i vakufnama Muslihuddina Čekrekčije: prilog povijesti Sarajeva XVI. stoljeća (Mešita a nadační listina Muslihuddina Čekrekčiji: příspěvek k dějinám Sarajeva v XVI. století, Sarajevo 1938)
  • Veliki vezir Rustem paša (Velkovezír Rüstem Paşa, Sarajevo 1938), stručná biografie
  • Morići: prilog povijesti Sarajeva (Morićové, příspěvek k dějinám Sarajeva, Sarajevo 1938), stručná biografie rodiny
  • Vodovodi i gradnje na vodi u starom Sarajevu: sa 84 slike, 3 faksimila i 1 kartom (Vodovody a vodní stavby ve starém Sarajevu, Sarajevo 1939)
  • Menafi-sanduci: poljodjelske pripomoćne zaklade u Bosni i Hercegovini: 1866.–1878. (Menafi-sanduci: zemědělské dobročinné nadace v Bosně a Hercegovině: 1866–1878, Sarajevo 1940), stručné dějiny
  • Turalibegov vakuf u Tuzli: prilog povijesti XVI stoljeća (Turalibegova nadace v Tuzle: příspěvek k dějinám XVI. století, Sarajevo 1941), stručné dějiny
  • Prilozi povijesti bosanskih gradova pod turskom upravom (Příspěvek k dějinám bosenských měst pod tureckou správou, Sarajevo 1952), stručné dějiny
  • Banje u Bosni i Hercegovini: 1462–1916 (Lázně v Bosně a Hercegovině: 1462–1916, Sarajevo 1952)
  • Sarajevske daire: prilog izučavanju spomenika turske arhitekture u Bosni (Sarajevske daire: příspěvek ke studiu dějin památek turecké architektury v Bosně, Sarajevo 1953), stručné dějiny
  • Stari bosanski gradovi = Vieux bourgs bosniaques (Stará bosenská města, Sarajevo 1953), stručné dějiny
  • Stari hercegovački gradovi = Les anciennes villes d'Herzégovine (Stará hercegovská města, Sarajevo 1954), stručné dějiny, spoluautorem Hamdija Kapidžić
  • Kule i odžaci u Bosni i Hercegovini (Tvrze a dvory v Bosně a Hercegovině, Sarajevo 1954)
  • Kapetanije u Bosni i Hercegovini (Kapetanie v Bosně a Hercegovině, Sarajevo 1954, 1980)
  • Naši bezisteni = Nos "Bezistans" (Marchés Couverts) (Naše kryté tržnice, Sarajevo 1954), stručné dějiny
  • Hadži hafiz Džemaludin Hadžijahić: 1891–1955 (Hadži háfiz Džemaludin Hadžijahić: 1891–1955, Sarajevo 1955), stručná biografie
  • Klement Božić u Bosni i o Bosni (Klement Božić v Bosně a o Bosně, Zagreb 1955), stručné dějiny
  • Muteselimi i njihov djelokrug (Muteselimové a jejich působnost, Sarajevo 1957)
  • Sahat kule u Bosni i Hercegovini: prilog za studiju konzevacije (Hodinové věže v Bosně a Hercegovině: příspěvek ke studiu konzervace, Sarajevo 1957)
  • Hanovi i karavansaraji u Bosni i Hercegovini (Zájezdní hostince a karavanní stanice v Bosně a Hercegovině, Sarajevo 1957)
  • Sarački obrt u Bosni i Hercegovini (Sedlářské řemeslo v Bosně a Hercegovině, Sarajevo 1958), stručné dějiny
  • Esnafi i obrti u starom Sarajevu (Cechy a řemesla ve starém Sarajevu, Sarajevo 1958)
  • Čengići: prilog proučavanju feudalizma u Bosni i Hercegovini (Čengićové: příspěvek ke studiu dějin feudalismu v Bosně a Hercegovině, Sarajevo 1959), stručná biografie rodiny
  • Travnik u prošlosti: 1464–1878, naročito kao glavni grad Bosne 1699–1850 (Travnik v minulosti: 1464–1878, zejména v letech 1699–1850, kdy byl hlavním městem Bosny, Travnik 1961), stručné dějiny města, spoluautorem Derviš M. Korkut
  • Sarajevo za vrijeme austrougraske uprave 1878–1918 (Sarajevo za rakousko-uherské správy v letech 1878–1918, Sarajevo 1969)
  • Izabrana djela I–IV (Sebrané spisy, ed. Avdo Sućeska, Enes Pelidija, Sarajevo 1991), spoluautorem Hamdija Kapidžić

edice článků a pramenůEditovat

  • Dževdet pašina pisma o Bosni iz 1864. godine (Cevdet Paşovy dopisy o Bosně z roku 1964, Sarajevo 1932)
  • Spomenica Gazihusrevbegove četiristo-godišnjice (Pamětní kniha k čtyřstému výročí Gazi Husrev-bega, ed. Hamdija Kreševljaković, sám sepsal většinu příspěvků, Sarajevo 1932)
  • Sudsko administrativna podjela Bosne i Hercegovine početkom XIX stoljeća (Soudně správní členění Bosny a Hercegoviny na začátku 19. století, Sarajevo 1950), stručné dějiny, spoluautorem Hamdija Kapidžić
  • Ćefilema sarajevskih kršćana iz 1788. godine (Ručení sarajevských křesťanů z roku 1788, Sarajevo 1953)
  • Vojno-geografski opis Bosne pred dubički rat: od 1785. godine (Vojensko-zeměpisný popis Bosny před Dubickou válkou: od roku 1785, Sarajevo 1957)
  • Izvještaji italijanskog konzulata u Sarajevu 1863–1870 (Zprávy italského konzulátu v Sarajevu z let 1863–1870, ed. Pavle Mitrović, Hamdija Kreševljaković, Sarajevo 1958)

ReferenceEditovat

  1. Zvanično. Sarajevski list. 26. 8. 1912, roč. XXXV, čís. 186, s. 1. 
  2. Zvanično. Sarajevski list. 23. 12. 1914, roč. XXXVII, čís. 317, s. 1. 
  3. JAHIĆ, Adnan. Islamska zajednica u Bosni i Hercegovini za vrijeme monarhističke Jugoslavije (1918–1941). Zagreb: Bošnjačka nacionalna zajednica za Grad Zagreb i Zagrebačku županiju; Islamska zajednica u Hrvatskoj – Medžlis Islamske zajednice Zagreb, 2010. ISBN 978-953-55264-5-2. S. 27–29. 
  4. TRALJIĆ, Seid M. IM MEMORIAM HAMDIJA KREŠEVLJAKOVIĆ (18. IX 1890 – 9. VIII 1959). Historijski zbornik. 1961, roč. 13/1960, s. 337–340. Dostupné online.  Archivováno 5. 3. 2016 na Wayback Machine
  5. TRALJIĆ, Mahmud. Istaknuti Bošnjaci. Sarajevo: El-Kalem, 1998. S. 168–177. 
  6. KREŠEVLJAKOVIĆ, Hamdija; SUĆESKA, Avdo. Izabrana djela I. Sarajevo: Veselin Masleša, 1991. S. 7–16.