Haakon Sigurdsson

norský král

Haakon Sigurdsson (asi 937995) byl faktickým vládcem Norska zhruba v letech 975995. Byl synem Sigurda Haakonssona, což byl kníže Trøndelagu, kraje ve vnitrozemí Norska.

Haakon Sigurdsson
de facto vládce Norska
Håkon jarl.jpg
Náboženstvíseverské pohanství
NarozeníDesetiletí od 930
Trøndelag
Úmrtí995
Melhus
PotomciEric Haakonsson, Sweyn Haakonsson, Aud Haakonsdottir z Lade, Bergljot Håkonsdatter a Ragnhild Haakonardottir av Lade
OtecSigurðr Hákonarson
MatkaBergljot Toresdatter
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotEditovat

Haakon se stal knížetem po smrti svého otce, který zemřel rukou mužů krále Haralda II. v roce 961. Král Harald byl sám zabit v Dánsku v roce 970, přičiněním Haakona Sigurdssona, který se stal spojencem dánského krále Haralda Modrozuba. Mezi jarlem Haakonem a Haraldovými bratry vypukla občanská válka, ale vítězem byl Haakon.[1]

Haakon vládl Norsku jako vazal Haralda Modrozuba, ale ve skutečnosti byl nezávislým vládcem. Byl nábožensky založen a velmi lpěl na starých severských bozích. Když se mu Harald Modrozub pokusil vnutit křesťanství, porušil svou věrnost Dánsku. Následná dánská invaze byla odražena v bitvě u Hjørungavåg v roce 986.

V roce 995 do Norska vrátil jeden z potomků krále Haralda Krásnovlasého Olaf Tryggvasson. Haakon rychle ztratil veškerou podporu a oblibu u lidu. Nakonec byl zabit svým přítelem a sluhou Tormodem Karkem. Tormod sám však byl za zradu svého pána popraven.

Jeho synové Eirik Håkonson a Sveinn Hákonarson se po smrti otce uchýlili pod ochranu švédského krále Olofa Skötkonunga. Po smrti Olafa Tryggvassona v bitvě u Svoldu v roce 1000 se stali regenty Norska. Jeho dcerou mohla být Aud Haakonsdottir z Lade, možná manželka švédského krále Erika Vítězného.

Oehlenschlägerova tragédie Editovat

Život Haakona Sigurdssona se dočkal také literárního zpracování dánským básníkem Adamem Oehlenschlägerem v jeho tragédii Hakon Jarl napsané za šest týdnů v roce 1805 během jeho pobytu v Halle, po té co přečetl ságu Heimskringla od Snorriho Sturlusona. Téma je zpracováno jako konflikt mezi pohanstvím a křesťanstvím. Oehlenschlägerova hra se později stala základem pro symfonickou báseň Hakon Jarl Bedřicha Smetany.

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Haakon Sigurdsson na anglické Wikipedii.

  1. [1] Sturluson, Snorri ; Eiríkr Magnúson (trans.); Óláfs saga Tryggvasonar, chapters 12 to 14, in Heimskringla, 1905

Externí odkazyEditovat

Předchůdce:
Harald II. Norský
  vládce Norska (de facto)
975995
  Nástupce:
Olaf I. Tryggvason