Grins

obec v okresu Landeck v Rakousku

Grins je obec v Rakousku. Leží ve spolkové zemi Tyrolsko v okrese Landeck, asi 4 kilometry západně od Landecku a asi 18 kilometrů východně od St Anton am Arlberg. Žije zde přibližně 1 400[1] obyvatel.

Grins
Grins – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška1 006 m n. m.
Časové pásmoSEČ/SELČ
StátRakouskoRakousko Rakousko
Spolková zeměTyrolsko
OkresLandeck
Grins
Grins
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha21,1 km²
Počet obyvatel1 398 (2018)[1]
Hustota zalidnění66,3 obyv./km²
Správa
StarostaFranz Benedikt
Oficiální webwww.grins.tirol.gv.at
E-mailgemeinde@grins.tirol.gv.at
Telefonní předvolba05442
PSČ6591
Označení vozidelLA
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Geografie

editovat

Obec leží v nadmořské výšce kolem 1000 m v údolí Stanzertal, na západním konci terasy nad Sannou (soutok Rosanny s Trisannou), na úpatí hory Parseierspitze (3036 m n.m.)[2]

Celková rozloha území je 21,09 km², z toho připadá 12,0 % na zemědělskou půdu, 6,8 % na alpské louky a pastviny, 51,5 % pokrývají lesy a 27,7 % připadá na vysokohorská skalnatá území. Z celkové rozlohy je 18,6 % území osídleno.[3]

Členění obce

editovat

Obec se od roku 2000 skládá z jedenácti částí: Außerdorf, Fals, Gmar, Graf, Grins, Grist, Gurnau, Innerdorf, Ochsenberg, Pazol a Tasseier.

K 1. lednu 2011 zde žilo 1380 obyvatel, k 1. lednu 2018 pak 1398 obyvatel.

Sousední obce

editovat
Zams
Strengen   Stanz bei Landeck
Tobadill Pians Landeck

Historie

editovat

Oblast byla osídlena již v neolitu, kolem 2000 př. n. l., to dokládá nález kamenné sekery a střepů z urnových polí. Římskou okupaci připomínají především místopisná jména. Například "Grins" může mít také původ v římském crines (sloup). První písemná zmínka pochází z roku 1288, kdy je obec zmiňována jako Grinnes v urbáři tyrolského hraběte Meinharda II.[4] V roce 1330 nařídil tyrolský panovník, aby arlberská cesta vedla přes Grins. To znamenalo, že obec hrála důležitou roli v dopravě ze západu na východ a dosáhla určité prosperity.

V roce 1434 vydal biskup z Brixenu v Grinsu církevní trest, protože obyvatelé Grinsu pohřbívali své mrtvé bez kněze. Když byl trest o dva roky později zrušen, dostal Grins vlastního kněze. V této souvislosti byl poprvé zmíněn kostel svatého Mikuláše v Grinsu.

V této době v Grinsu získala místní význam těžba tufu. Byla z něj postavena loď kostela Panny Marie v Angedairu, kostel svatého Jakuba v Kaunsu a kostel svatého Petra ve Stanzu.

Legenda praví, že léčivé prameny v Grinsu pravidelně navštěvovala Markéta Tyrolská. Doložená historie sirnato-hořečnatého pramene, který vyvěrá ve výšce 1200 m n. m., se datuje do roku 1730. Přestože byl pramen v roce 1840 zasypán, po jeho znovuobjevení v roce 1925 zde bylo vybudováno lázeňské centrum.[5][4]

V roce 1945 většinu domů zničil požár, část z nich byla znovu postavena do původní podoby.[6]

Hlavním zdrojem obživy místních obyvatel je letní turismus.

Památky

editovat
  • Pozdně barokní farní kostel svatého Mikuláše byl postaven v letech 1775–1779 na místě staršího kostela a později byl několikrát přestavován a renovován. Autorem nástropní fresky je Matthäus Günther.
  • Cihlový římský most, který se klene přes rokli Mühlbach v centru obce, pochází ze 16. století, ale jeho název je pravděpodobně odvozen od staré římské cesty, která obcí procházela.

Blason: V modrém štítě špičatý obloukový most Grins se stříbrným zdivem a zlatým obloukovým rámem.[7]

Znak byl obci udělen tyrolskou zemskou vládou 21. září 1976. Zobrazuje charakteristický římský most ve stylizované podobě jako dominantu obce a symbol její polohy na arlberské trase.[8][6]

Reference

editovat

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Grins na německé Wikipedii a Grins na anglické Wikipedii.

  1. a b Einwohnerzahl 1.1.2018 nach Gemeinden mit Status, Gebietsstand 1.1.2018. Statistik Austria. Dostupné online. [cit. 2019-03-09].
  2. Grins. tirolatlas.uibk.ac.at [online]. [cit. 2024-10-26]. Dostupné online. 
  3. Ein Blick auf die Gemeinde Grins. www.statistik.at [online]. Statistik Austria, 2023-12-31 [cit. 2024-10-26]. Dostupné online. 
  4. a b Grins. www.geschichte-tirol.com [online]. [cit. 2024-10-26]. Dostupné online. 
  5. Auf den Spuren des Heilwassers in Grins. wasser.energieagentur.tirol [online]. 2017-07-03 [cit. 2024-10-26]. Dostupné online. 
  6. a b Chronik. Grins [online]. [cit. 2024-10-26]. Dostupné online. (německy) 
  7. Tiroler Wappen: Grins. wappen.tiroler-landesmuseen.at [online]. [cit. 2024-10-26]. Dostupné online. 
  8. WIDMOSER, Eduard; STALLER, Elke. Tiroler Wappenfibel. Innsbruck: Tyrolia-Verl, 1978. 80 s. ISBN 978-3-7022-1324-4. S. 47. 

Externí odkazy

editovat