Grete Tugendhat

podnikatelka, manželka Fritze Tugendhata

Grete Tugendhat, rozená Grete Löw-Beer (16. května 1903 Brno[1]10. prosince 1970 St. Gallen[2]), byla dcera židovského německého podnikatele a továrníka Alfreda Löw-Beera a manželka židovského podnikatele Fritze Tugendhata, s nímž nechala postavit podle návrhu německého architekta Ludwiga van der Roha vilu Tugendhat, která je dnes památkou UNESCO.

Grete Tugendhat
Narození16. května 1903
Brno
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí10. prosince 1970 (ve věku 67 let)
St. Gallen
ŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko
Příčina úmrtísilniční dopravní nehoda
Povolánípodnikatelka
ChoťFritz Tugendhat
DětiDaniela Hammer-Tugendhat
Ernst Tugendhat
RodičeAlfred Löw-Beer
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Život před válkou editovat

 
Vila Tugendhatových v Brně

Narodila se v Brně, ale dětství strávila ve Svitávce. Jejím otcem byl Alfred Löw-Beer a matkou Marianne Löw-Beer, rozená Wiedmann. Měla dva bratry, Maxe Löw-Beera a Hanse Löw-Beera.[2] V jejích deseti letech se rodina přestěhovala do Brna,[3] kde její otec koupil vilu od továrníka Moritze Fuhrmanna, která dnes nese jméno vila Löw-Beer. Po základní škole odešla do Vídně na národohospodářské studie, ale když poznala německého průmyslníka Hanse Weisseva ze Zaháně, studie přerušila a v roce 1922 se ve Vídni za něho provdala.[4] Toto manželství, kdy Greta pobývala převážně v Německu, nebylo šťastné, a tak se po šesti letech rozpadlo. Z tohoto manželství měla dceru Hannu. Po rozvodu se s ní vrátila do Brna.

Krátce po návratu do Brna se sblížila s Fritzem Tugendhatem, kterého znala a milovala již v dětství. Svatbu měli v roce 1928 v Berlíně. Svatebním darem dostala od svého otce část jeho pozemku v Černých Polích.[5] Její otec nejenže daroval pozemek, ale financoval i výstavbu rodinného domu. Vypracováním návrhu domu pověřili brněnského architekta Ernsta Wiesnera, ale nakonec své rozhodnutí změnili a vybrali si německého architekta Ludwiga Mies van der Roha.[3] Ten vypracoval návrh funkcionalistické vily Tugendhat, který v letech 1929-1930 zrealizovala brněnská stavební firma Moritz a Artur Eislerovi.[6] Z manželství s Fritzem měla čtyři děti, Ernsta a Herberta, dcery Daniela a Ruth se narodily v exilu.[2] S nástupem nacistů k moci věděli, že jim hrozí nebezpečí, a proto před obsazením se s rodinou rozhodla opustit vilu i Československo. Věděla, že zůstat v Brně by znamenalo rozsudek smrti pro celou jeho rodinu,[7] a tak v květnu 1938 s dětmi opustila Československo. Ve vile žili pouhých osm let.

Život v exilu editovat

S dětmi odešla do Švýcarska, jen dcera Hanna se vydala do Anglie za svým otcem. Její manžel Fritz se k nim připojil v létě 1938. Zdržel se v Brně, kde s guvernantkou Irene Kalkofenovou balil osobní věci a drobnější nábytek. Ve Švýcarsku se rodina necítila bezpečně, a protože Spojené státy americké uprchlíky již nepřijímaly, v lednu 1941 se rodina rozhodla odejít do Venezuely, kde si v Caracasu založili textilní továrnu, která příliš neprosperovala. Po válce se rodina toužila vrátit do Evropy, a tak se v roce 1950 přestěhovali do švýcarského St. Gallenu.[2] Po osmi letech, 22. března 1958, zemřel její manžel na rakovinu. V roce 1967 se jí podařilo navštívit komunistické Československo a znovu vidět vilu Tugendhat. Do Československa se vrátila ještě jednou, v roce 1969, tentokrát v doprovodu mladší dcery Daniely, která žije ve Vídni. Dne 17. ledna 1969 měla přednášku v Domě umění města Brna, v níž vzpomínala na život ve vile Tugendhat a spolupráci s architektem Mies van der Rohem.[3] Hovořila německy, anglicky, francouzsky, italsky, španělsky a česky.

Když se 10. prosince 1970 vracela z nákupu vánočních dárků, srazilo ji auto. Na následky zranění v St. Gallenu téhož dne zemřela.

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. Matriky židovských náboženských obcí v českých krajích, inv. č. 125, sn. 132 [online]. NA [cit. 2022-10-18]. Dostupné online. 
  2. a b c d Encyklopedie dějin města Brna. encyklopedie.brna.cz [online]. 2004 [cit. 2019-04-14]. Dostupné online. 
  3. a b c LÁDYOVÁ, Jana. Příběh Grety Tugendhatové. Žena-in [online]. 2016-11-24 [cit. 2019-04-14]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-04-12. 
  4. Stavebníci - Vila Tugendhat. www.tugendhat.eu [online]. [cit. 2019-04-14]. Dostupné online. 
  5. Tugendhatové byli úspěšní průmyslníci, které proslavila jen drahá vila. iDNES.cz [online]. 2018-03-17 [cit. 2019-04-14]. Dostupné online. 
  6. Vila Tugendhat. www.bydleni.cz [online]. [cit. 2019-04-12]. Dostupné online. 
  7. Po odchodu rodiny - Vila Tugendhat. www.tugendhat.eu [online]. [cit. 2019-04-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-04-12. 

Externí odkazy editovat