Otevřít hlavní menu

Grete Tugendhat

podnikatelka, manželka Fritze Tugendhata

Grete Tugendhat rozená Grete Löw-Beer (16. května 1903 Brno10. prosince 1970 St. Gallen[1]) byla dcerou židovského německého podnikatele a továrníka Alfreda Löw-Beera a manželkou židovského podnikatele Fritze Tugendhata, s nímž nechala postavit podle návrhu německého architekta Ludwiga van der Roha vilu Tugendhat, která je dnes památkou UNESCO.

Grete Tugendhat
Narození 16. května 1903
Brno
Úmrtí 12. října 1970 (ve věku 67 let)
St. Gallen
Příčina úmrtí silniční dopravní nehoda
Manžel(ka) Fritz Tugendhat
Děti Daniela Hammer-Tugendhat
Ernst Tugendhat
Rodiče Alfred Löw-Beer
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Život před válkouEditovat

Narodila se v Brně, ale dětství strávila ve Svitávce. Jejím otcem byl Alfred Löw-Beer a matkou Marianne Löw-Beer, rozená Wiedmann. Měla dva bratry, Maxe Löw-Beera a Hanse Löw-Beera.[1] V jejích deseti letech se rodina přestěhovala do Brna,[2] kde její otec koupil vilu od továrníka Moritze Fuhrmanna, která dnes nese jméno Vila Löw-Beer. Po základní škole odešla do Vídně na národohospodářské studie, ale když poznala německého průmyslníka Hanse Weisseva ze Zaháně, studie přerušila a v roce 1922 se ve Vídni za něho provdala.[3] Toto manželství, kdy Greta pobývala převážně v Německu, nebylo šťastné, a tak se po šesti letech rozpadlo. Z tohoto manželství měla dceru Hannu. Po rozvodu se s ní vrátila do Brna.

Krátce po návratu do Brna se sblížila s Fritzem Tugendhatem, kterého znala a milovala již v dětství. Svatbu měli v roce 1928 v Berlíně. Svatebním darem dostala od svého otce část jeho pozemku na Černým Polích.[4] Její otec nejenže daroval pozemek, ale financoval i výstavbu rodinného domu. Vypracováním návrhu domu pověřili brněnského architekta Ernsta Wiesnera, ale nakonec své rozhodnutí změnili a vybrali si německého architekta Ludwiga Mies van der Roha.[2] Ten vypracoval návrh funkcionalistické Vily Tugendhat, který v letech 1929-1930 zrealizovala brněnská stavební firma Moritz a Artur Eislerovi.[5] Z manželství s Fritzem měla čtyři děti, Ernsta a Herberta, dcery Daniela a Ruth se narodily v exilu.[1] S nástupem nacistů k moci věděli, že jim hrozí nebezpečí, a proto před obsazením se s rodinou rozhodla opustit vilu i Československo. Věděla, že zůstat v Brně by znamenalo rozsudek smrti pro celou jeho rodinu,[6] a tak v květnu 1938 s dětmi opustila Československo. Ve vile žili pouhých osm roků.

Život v exiluEditovat

S dětmi odešla do Švýcarska, jen dcera Hanna se vydala do Anglie za svým otcem. Její manžel Fritz se k nim připojil v létě 1938. Zdržel se v Brně, kde s guvernantkou Irene Kalkofenovou balil osobní věci a drobnější nábytek. Ve Švýcarsku se rodina necítila bezpečně, a protože Spojené státy americké uprchlíky již nepřijímaly, v lednu 1941 se rodina rozhodla odejít do Venezuely, kde si v Caracasu založil textilní továrnu, která příliš neprosperovala. Po válce se rodina toužila vrátit do Evropy, a tak se v roce 1950 přestěhovali do švýcarského St. Gallenu.[1] Po osmi letech, 22. března 1958, zemřel její manžel na rakovinu. V roce 1967 se jí podařilo navštívit komunistické Československo a znovu vidět vilu Tugendhat. Do Československa se vrátila ještě jednou, v roce 1969, tentokrát v doprovodu mladší dcery Daniely, která žije ve Vídni. Dne 17. ledna 1969 měla přednášku v Domě umění města Brna, v níž vzpomínala na život ve vile Tugendhat a spolupráci s architektem Mies van der Rohem.[2] Hovořila německy, anglicky, francouzsky, italsky, španělsky a česky.

Když se 10. prosince 1970 vracela z nákupu vánočních dárků, srazilo ji auto. Na následky zranění v St. Gallenu téhož dne zemřela.

ReferenceEditovat

  1. a b c d Encyklopedie dějin města Brna. encyklopedie.brna.cz [online]. 2004 [cit. 2019-04-14]. Dostupné online. 
  2. a b c LÁDYOVÁ, Jana. Příběh Grety Tugendhatové. Žena-in [online]. 2016-11-24 [cit. 2019-04-14]. Dostupné online. 
  3. Stavebníci - Vila Tugendhat. www.tugendhat.eu [online]. [cit. 2019-04-14]. Dostupné online. 
  4. Tugendhatové byli úspěšní průmyslníci, které proslavila jen drahá vila. iDNES.cz [online]. 2018-03-17 [cit. 2019-04-14]. Dostupné online. 
  5. Vila Tugendhat. www.bydleni.cz [online]. [cit. 2019-04-12]. Dostupné online. 
  6. Po odchodu rodiny - Vila Tugendhat. www.tugendhat.eu [online]. [cit. 2019-04-12]. Dostupné online.