Fritz Tugendhat
Fritz Tugendhat (10. října 1895 Brno[1] – 22. března 1958 St. Gallen[2]) byl německý židovský průmyslník, obchodník a spolumajitel textilních továren působící v Brně. Se svou ženou nechal postavit podle návrhu německého architekta Ludwiga Miese van der Rohe vilu Tugendhat.
Fritz Tugendhat | |
---|---|
Narození | 10. října 1895 Brno Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 22. března 1958 (ve věku 62 let) St. Gallen Švýcarsko |
Příčina úmrtí | rakovina |
Povolání | průmyslník, podnikatel a obchodník |
Choť | Grete Tugendhat |
Děti | Daniela Hammer-Tugendhat Ernst Tugendhat |
Rodiče | Emil Tugendhat |
Příbuzní | Lukas Hammer (vnuk) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Jeho rodiče Emil Tugendhat a Marie, rozená Fleischerová, nejenže byli spoluvlastníky vlnařských závodů Feldhendler et Co., kde se vyrábělo soukenné a vlněné zboží,[3] a společnosti Max Kohn, která byla přádelnou vlny,[4] ale věnovali se i obchodu se suknem.[5]
Život před válkou
editovatFritz Tugendhat si v mládí přál studovat medicínu, protože textilní výroba ho moc nezajímala a nebyl ani nadaným obchodníkem, přesto se nakonec stal společníkem ve firmách jeho rodičů. V roce 1928 se v Berlíně oženil s Gretou Löw-Beerovou,[4] která od svého otce textilního továrníka Alfreda Löw-Beera dostala pozemek na stavbu rodinné vily. Její otec kromě toho financoval i stavbu vily. Vypracováním návrhu vily pověřili brněnského architekta Ernsta Wiesnera, ale nakonec své rozhodnutí změnili a vybrali si německého architekta Ludwiga Miese van der Rohe.[6] Ten vypracoval návrh funkcionalistické vily Tugendhat, který v letech 1929-1930 zrealizovala brněnská stavební firma Moritz a Artur Eislerovi.[7] Fritz měl zásluhou dobrých kontaktů v Německu dobré informace o politické situaci, která nastala po nástupu Adolfa Hitlera k moci. Před obsazením se s rodinou rozhodl opustit Československo. Byl si vědom toho, že zůstat v Brně by znamenalo rozsudek smrti pro celou jeho rodinu.[8]
Život v exilu
editovatV květnu 1938 poslal svou ženu s oběma syny do Švýcarska. Sám zůstal v Brně, kde s guvernantkou Irene Kalkofenovou balil osobní věci a drobnější nábytek.[8] Brno opustil v létě 1938. Ve Švýcarsku se necítil bezpečně, a protože Spojené státy americké uprchlíky již nepřijímaly, v lednu 1941 se rozhodl s rodinou odejít do Venezuely, kde si v Caracasu založil textilní továrnu, která příliš neprosperovala. Po válce se rodina toužila vrátit do Evropy, a tak se v roce 1950 přestěhovali do Švýcarska, kde Fritz Tugendhat dne 22. března 1958 v St. Gallenu zemřel na rakovinu.[6]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Matriky židovských náboženských obcí v českých krajích, inv. č. 124, sn. 287 [online]. NA [cit. 2022-10-13]. Dostupné online.
- ↑ Death of Fritz Tugendhat - Vila Tugendhat. www.tugendhat.eu [online]. [cit. 2019-04-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-04-12. (anglicky)
- ↑ Encyklopedie dějin města Brna. encyklopedie.brna.cz [online]. 2004 [cit. 2019-04-12]. Dostupné online.
- ↑ a b SVOBODOVÁ, Petra. Fritz Tugendhat (1895-1958). Vila Lowbeer [online]. [cit. 2019-04-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-04-12.
- ↑ Stavebníci - Vila Tugendhat. www.tugendhat.eu [online]. [cit. 2019-04-11]. Dostupné online.
- ↑ a b LÁDYOVÁ, Jana. Příběh Grety Tugendhatové. Žena-in [online]. 2016-11-24 [cit. 2019-04-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-04-12.
- ↑ Vila Tugendhat. www.bydleni.cz [online]. [cit. 2019-04-12]. Dostupné online.
- ↑ a b Po odchodu rodiny - Vila Tugendhat. www.tugendhat.eu [online]. [cit. 2019-04-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-04-12.