Gosudar celé Rusi

titul ruských panovníků

Gusudar celé Rusi (rusky Государь всея Руси) původně gospodar (господарь), tedy panovník celé Rusi, je historický titul užívaný moskevskými velkoknížaty.

Gosudar celé Rusi
Государь всея Руси
Russian-coat-arm-1667.svg
Členský státKyjevská Rus, Moskevské knížectví, Ruské carství
První ve funkciDmitrij Jurijevič Šemjaka
Poslední ve funkciIvan IV. Hrozný
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Panovník celé Rusi byl hlavou sjednoceného ruského státu od dob knížete Ivana III. Později tento titul používali ruští carové.

Původ označeníEditovat

Přívlastek „celé Rusi“, který obsahoval nárok na nejvyšší moc ve všech ruských zemích, byl součástí titulu kyjevských knížat před mongolskou invazí.

Po úpadku Kyjeva se jedním z církevních a politických center Ruska stalo město Vladimir a vladimirská velkoknížata začala být nazývána knížaty „celé Rusi“. Takto byl titulován zejména tverský kníže Michail Jaroslavič, který měl titul velkoknížete vladimirského (přinejmenším se na něj takto obrací v oficiální dopise konstantinopolský patriarcha Nefón I.)[1], dále moskevská knížata Ivan I. Kalita [2], Semjon Hrdý[3] a Vasilij I. Dmitrijevič.[4]

V moskevském období titul „celé Rusi“ původně neoznačoval sjednocení všech zemí staroruského státu, nýbrž nárok na povýšení nad ostatní ruská knížata. Tento titul se poprvé přenesl do sféry politického sjednocení a budování jednotného ruského státu v souvislosti s Velikým Novgorodem, který byl formálně podřízen vladimirským knížatům, a ve vztazích s bojarskou republikou se moskevská knížata opírala o rozšířenou interpretaci svých práv jako „velkoknížectví vladimirského a celé Rusi“. [5]

Tendenci připisovat mezi ruské země také Litevské velkoknížectví lze vysledovat do 80.-90. let 14. století v době Ivana III.[6], což bylo spojeno s prohlubováním rozporů mezi státy,[7] když se ve sporech s Litvou moskevská knížata ovolávala na myšlenku „celé Rusi“ jako rodového dědictví Rurikovců.[8]

Z díla Andráse Zoltána [9] vyplývá, že označení panovník jako „gosudara“ se poprvé objevilo v písemném ruském zdroji až v roce 1645. Předtím byly běžné pouze hláskování (ve starověkých písmenech) „gospodar“, či „ospodar“ a zkratka „gdr“. Mnoho překladatelů (od pozdních písařů kronik až po profesionální historiky) místo „gdr“ (panovník) psalo přepis „gosudar“, což vedlo k názoru, že označení „gosudar“ se objevovalo již dříve.

Nositelé tituluEditovat

 
Pečeť knížete Ivana III.

Prvním „vládcem celé Rusi“ (v každém případě prvním, kdo vydal minci s takovým nápisem) byl Dmitrij Šemjaka, který se předtím tituloval prostě jako „veliký kníže celé Rusi“. Po něm titul „vládce celé Rusi“ (mezi dalšími tituly) používali také Vasilij II. Temný, Ivan III. Vasilievič a Vasilij III. Ivanovič.

V carských dobáchEditovat

Na raných mincích Ivana IV. Hrozného byl vyažen nápis „Velký kníže Ivan Vasiljevič panovník celé Rusi “. Po zavedení carského titulu bylo slovo „gospodar“ (vládce) a poté „gosudar“ (panovník) zahrnuto do titulu ruských carů, ale již nikdy se neobjevovalo ve spojení se slovy „celé Rusi“. Například celý panovnický titul Alexeje I. Michajloviče zněl takto:

«Божіею милостію, Мы Великій Государь, Царь и Великій Князь Алексѣй Михайловичъ, всея Великія и Малыя и Бѣлыя Россіи Самодержецъ, Московскій, Кіевскій, Владимірскій, Новгородскій, Царь Казанскій, Царь Астраханскій, Царь Сибирскій, Государь Псковскій и Великій Князь Тверскій, Югорскій, Пермскій, Вятскій, Болгарскій и иныхъ, Государь и Великій Князь Новагорода Низовскія земли, Черниговскій, Рязанскій, Ростовскій, Ярославскій, Бѣлоозерскій, Удорскій, Обдорскій, Кондинскій и всея Сѣверныя страны Повелитель, и Государь Иверскія земли, Карталинскихъ и Грузинскихъ Царей и Кабардинскія земли, Черкасскихъ и Горскихъ Князей и инымъ многимъ Государствамъ и Землямъ Восточнымъ и Западнымъ, и Сѣвернымъ Отчичъ и Дѣдичъ, и Наслѣдникъ, и Государь и Обладатель».

„My, z Boží milosti Velký Godudar, Car a Velkokníže Alexej Michajlovič, celé Velké a Malé a Bílé Rusi samovládce, Moskevský, Kyjevský, Vladimirský, Novgorodský, car Kazaňský, car Astrachaňský, car Sibiřský, panovník Pskova a Veliký Kníže Tverský, Jugorský, Permský, Vjatský, Bulhar a dalších, panovník a veliký kníže z Novgorodu Nizovské země, Černigovský, Rjazaňský, Rostovský, Jaroslavlský, Beloozerský, Udorský, Obdorský, Kondinský a suverén všech severních zemí a panovník země Iverské, Kartalinských a Gruzínských carů Kabardinských zemí, Čerkasských a Horských Knížat a mnoho dalších zamí a panství Východních a Západních, Severních Otčin a Dědin, a Dědic a Panovník a Vládce.

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Государь всея Руси na ruské Wikipedii.

  1. М.Дьяконов, "Кто был первый великий князь «всея Руси», Библиограф, 1889, N I, СПб, с.12.
  2. Жалованная грамота великого князя Ивана Даниловича Калиты печорским сокольникам. Акты социально-экономической истории Северо-Восточной Руси конца XIV- начала XVI в. Т. З. М.; Л., 1964. С. 15.
  3. Dostupné online. 
  4. http://twocoins.ru/content/monety-vasiliya-dmitrievicha-moskovskogo-1389-1425-gg Archivní kopie na Internet Archive На некоторых монетах есть надпись «Князь великий Василий Дмитриевич всея Руси»
  5. Филюшкин А. И. Титулы русских государей. М.; СПб., 2006. С. 190—191.
  6. Serhii Plokhy. The Origins of the Slavic Nations: Premodern Identities in Russia, Ukraine, and Belarus. — Cambridge University Press, 2006. — PP. 71-81, 136—140.
  7. Филюшкин А. И. Титулы русских государей. М.; СПб., 2006. С. 170—174, 191.
  8. Филюшкин А. И. Титулы русских государей. М.; СПб., 2006. С. 191.
  9. Šablona:Статья